Rada EU minulý měsíc schválila návrh nařízení o rostlinách získaných novými genomickými technikami (NGT). V půlce června 2026 by měly zákonodárci Evropského parlamentu hlasovat o tom, jestli toto nařízení vstoupí v platnost.
Na rozdíl od „klasických“ geneticky modifikovaných plodin, ve kterých se využívá cizí DNA, u NGT vědci pomocí různých metod genetického inženýrství upravují DNA dané rostliny. Ačkoliv NGT nevznikají genetickou úpravou rostlin z nesouvisejících druhů, NGT jsou obecně vnímány jako geneticky modifikované organizmy (GMO).
Nařízení Rady EU by v praxi znamenalo faktickou deregulaci rostlin NGT kategorie 1, které jsou považovány za ekvivalentní konvenčně šlechtěným rostlinám. Při úpravě genomu těchto rostlin nesmí být změněno více než 20 nukleotidů, tedy základních stavebních kamenů DNA a RNA.
„NGT rostliny kategorie 1 a produkty z nich nebudou označeny, s výjimkou osiv a dalšího rozmnožovacího materiálu, což hospodářským subjektům v případě potřeby umožní zachovat dodavatelský řetězec bez NGT,“ informují internetové stránky Rady EU.
Na rostliny NGT kategorie 2 se složitějšími genetickými modifikacemi se nadále budou vztahovat právní předpisy o GMO, mezi něž patří požadavky na povolování, sledovatelnost a povinné označování.
Pro návrh nařízení hlasovala také Česká republika, která dlouhodobě patří mezi podporovatele deregulace NGT.
„Evropa má šanci konečně dohnat dvacetileté zpoždění ve šlechtitelských inovacích. NGT pomohou našim producentům obstát v globální konkurenci, kde jsou tyto technologie již běžné,“ citují internetové stránky Asociace soukromého zemědělství ČR Veroniku Vrecionovou (ODS / ECR), předsedkyni zemědělského výboru Evropského parlamentu.
Proti nařízení hlasovaly v Radě EU státy Chorvatska, Maďarska, Rakouska, Rumunska, Slovinska a Slovenska. Belgie, Bulharsko a Německo se zdržely hlasování.
Někteří vědci nařízení nepodporují
Podle expertů z Evropské sítě vědců za společenskou a environmentální zodpovědnost (ENSSER) je nařízení v rozporu s vědeckými poznatky.
Vědci z ENSSER argumentují, že NGT rostliny (včetně kategorie NGT-1) mohou působit toxicky na necílené organismy, vyvolat rezistenci u škůdců nebo vyvolat nechtěné genetické a fenotypické změny.
Podle nich může kvůli genetickým zásahům hrozit nekontrolovaná kontaminace ekosystémů, křížení s volně žijícími druhy a nevratné zásahy do přírody.
„Očekáváme, že prakticky všechny žádosti o uvedení NGT rostlin na trh budou podány v kategorii 1 a jen velmi málo v kategorii 2. V praxi tedy tento návrh osvobodí většinu nových GMO (NGT rostlin) v EU od regulace GMO a dalších požadavků,“ uvádí se na internetových stránkách ENSSER.
Minulý rok vydalo více než dvě stě organizací společné prohlášení proti deregulaci NGT rostlin.
