Pouhé čtyři dny po odletu Donalda Trumpa z Pekingu dorazil na návštěvu za Si Ťin-pchingem Vladimir Putin. V době, kdy ruskou ekonomiku decimuje vlastní útočná válka a následné sankce, přišel Putin jednat o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma státy a možnosti čínských investic do ruského státního sektoru.
Klíčovým tématem byla stavba plynovodu Síla Sibiře 2, Kreml se zároveň nijak netajil, že si chce začerstva vyslechnout, o čem se bavil Trump se Si Ťin-pchingem. Putinovi se v Číně dostalo méně pompézního přivítání než Trumpovi, návštěva se však nesla v duchu pravidelného setkání „přátel bez hranic” při příležitosti pětadvacátého výročí podpisu Smlouvy o dobrém sousedství. Jedná se již minimálně o 44. setkání obou vůdců.
Návštěva nicméně svědčí o prohlubující se závislosti Ruska na Číně. Pětina až čtvrtina ruského federálního rozpočtu pochází z obchodu s Čínou, přičemž jen samotný prodej plynu a ropy Číně tvoří 15–18 %. Zatímco západní země se zbavují závislosti na ruském plynu, Čína si může diktovat podmínky i ceny.
Problémem nicméně zůstává přeprava; stavba plynovodu Síla Sibiře 2 se diskutuje již dvacet let, doposud však nebyla zahájena kvůli technické obtížnosti, vysokým nákladům i neshodách ohledně ceny za plyn.
„Přátelství bez hranic” pak nekalí jen silná ekonomická závislost Ruska, ale také staré hraniční spory – čínští uživatelé internetu stále častěji připomínají, že Čína by si měla „vzít zpět” obrovské území na východ od Amuru včetně Vladivostoku.
Mezitím si čínské subjekty na Sibiři dlouhodobě a levně pronajímají zemědělskou a lesnickou půdu, kterou podle místních obyvatel plundrují. V ekonomických zónách zejména poblíž čínských hranic se již běžně používá jüan místo rublu. Pro mnohá území se navíc Čína stává výhradním obchodním partnerem, například v Židovské autonomní oblasti má 98,6% podíl na trhu.
Zatímco se Rusko za obřího vypětí sil pachtí o každý metr území ve válce s Ukrajinou, Čína postupně získává nadvládu nad Sibiří.
Převzato z webových stránek projektu Sinopsis.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
