Dvě jména českých kněží, která měla být zcela zapomenuta, se loni v říjnu objevila na listu v rukou papeže Lva XIV.: Jan Bula a Václav Drbola. Jde o první blahoslavené oběti totalitních režimů 20. století na území dnešní České republiky – oba kněží jsou prvními blahoslavenými moderní české historie (žili a zemřeli v Čechách ve 20. století).
V říjnu 2025 potvrdil papež Lev XIV. záměr blahořečení mučedníků Jana Buly a Václava Drboly.
„Ve středu 20. května proběhla v Papežské koleji Nepomucenum konference nazvaná Blahoslavení mučedníci komunismu. Akce konaná pod záštitou velvyslanectví České republiky při Svatém stolci chtěla přiblížit mezinárodnímu publiku osudy moravských kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří se stali oběťmi komunistické perzekuce v 50. letech 20. století v Československu a 6. června budou v Brně prohlášeni za blahoslavené,“ uvádí stránky vaticannews.va.
Od roku 1989 jde teprve o druhý úspěšně zakončený proces blahořečení v České republice.
Po více než 70 letech si dva obyčejní venkovští faráři, díky své neústupnosti, odvaze a věrnosti pravdě, vysloužili jedinečné místo v našich dějinách jako první blahoslavení moderní české historie. Ve vykonstruovaných procesech byli oba kněží počátkem 50. let odsouzeni k trestu smrti, přestože se zločinů, z kterých je vinila obžaloba, nedopustili a dopustit ani nemohli. Rozsudky byly vykonány na dvoře soudu v Jihlavě.
Profily blahořečených
Jan Bula (*1920–1952) se narodil v Lukově na Třebíčsku v rodině železničáře. Po vysvěcení na kněze v roce 1945 působil jako kaplan a později jako administrátor v Rokytnici nad Rokytnou. V místech, kde působil, byl oblíben, vyhledávala ho zejména mládež.
Jan Bula (* 24. června 1920 Lukov – 20. května 1952 Jihlava) byl český římskokatolický kněz, administrátor farnosti Rokytnice nad Rokytnou. Byl jednou z obětí justičních vražd, které totalitní komunistický režim spáchal v rámci tzv. babických procesů. (Autorem této fotografie je neznámá osoba. – Fotografický archiv: Římskokatolická fara Rokytnice nad Rokytnou)
Václav Drbola (*1912–1951) pocházel z malé vsi na Břeclavsku. Po vysvěcení na kněze r. 1938 putoval po několika farách na jižní Moravě, do Babic u Třebíče byl přeložen v únoru 1950. Byl členem Orla a se svými farníky se sblížil a byl oblíben.
Václav Drbola (* 16. října 1912, Starovičky – 3. srpna 1951, Jihlava) byl kněz brněnské diecéze, administrátor farnosti Babice v okrese Třebíč a jeden z nezákonně odsouzených v takzvaných babických procesech. (Fotografický archiv Římskokatolické farnosti Babice u Lesonic)
Rovněž jako kněz Bula i on byl kontaktován nevyzpytatelným agentem Václavem Malým a zatčen v souvislosti s babickým procesem. V době obvinění a odsouzení pátera Buly i pátera Drboly byla absurdní skutečnost, že byli nuceni přiznat se k podílu na události, jež se odehrála až po jejich zatčení.
Pastorační listy k farníkům
Jejich příběh nás vrací do období těsně před komunistickým převratem a po něm, tedy do let těžké náboženské perzekuce totalitního režimu, který se snažil církev v tehdejším Československu podřídit státní moci.
Když v červnu 1949 církevní hodnostáři začali tušit, že věci církve nezůstanou nadále takovými jako dřív, biskupové informovali pastoračními listy věřící o skutečné situaci církve. Když rozeslali listy všem kněžím, Jan Bula se zachoval statečně a list farníkům přečetl, navzdory předchozímu varování a vyhrožování ze strany policie.
Oba duchovní se stali symbolem odporu vůči útlaku, neochvějné pevnosti hodnot, vnitřní integrity a hluboké víry. Zpráva o jejich popravě měla sloužit k zastrašení církevní a náboženské opozice režimu tehdejšího Československa.
Blahořečení je krokem ke kanonizaci
Jan Bula a Václav Drbola byli plně rehabilitováni až po roce 1989, kdy byly jejich popravy označeny za justiční vraždy. Jejich odkaz pak inspiroval věřící a vedení brněnské diecéze k zahájení snah o jejich blahořečení, ke kterému letos konečně došlo.
Blahořečení neboli beatifikace je proces, který vede k uznání osoby za „blahořečenou“ v rámci katolické církve. Je to první krok na cestě ke kanonizaci, tedy k prohlášení za svatého.
Téma těchto dvou kněžích zasáhne i letošní Noc kostelů v Jihlavě: chrám sv. Jakuba zve na letošní program v pátek 29. května. Počíná mší svatou v 18 hodin a následuje představení putovní výstavy o obou kněžích, animovaný film a čtení dopisů Jana Buly.
Animovaný film: https://www.youtube.com/watch?v=O3Rf_G8RiI8
Z dopisu Jana Buly před popravou:
„Největší posilou je mi to, že jsem věrně sloužil Bohu až do konce.“
„Jsou chvíle v dějinách, kdy se víra přestává měřit slovy, ale začíná se měřit cenou. Ne tím, co o Bohu říkáme, ale tím, co jsme ochotni pro pravdu zaplatit.“
– Jan Bula
„Umučení kněží Bula a Drbola neinspirují jen smrtí, ale především svým životem,” říká brněnský biskup Pavel Konzbul v pořadu Téma 21. Podle biskupa měl smysl spíše jejich život než smrt.
„Smrt je nějaká skutečnost, která do života patří. A když je vynucená nebo násilná, tak je to vždycky špatně. Ale současně na pozadí té násilné smrti je vykřičníkem, nějakým způsobem křičí k těm ostatním a vydává svědectví,“ dodává biskup Konzbul.
Beatifikační proces vyvrcholí na brněnském výstavišti
Slavnost blahořečení by se měla uskutečnit 6. června 2026 na brněnském výstavišti. Půjde o jednu z nejvýznamnějších událostí v celé novodobé historii brněnské diecéze. Vyvrcholí tak beatifikační proces, který trvá přes 20 let. U Jana Buly byl zahájen v roce 2004, v roce 2011 k němu byl připojen i případ Václava Drboly.
