Záchranky vyráží do terénu stále častěji, ukazují čísla. Heatmapa, kterou sestavili odborníci z projektu Iniciativa pro efektivní zdravotnictví (IEZ), ukazuje dramatický nárůst výjezdů ve sledovaných letech 2010-2024.
Prvním a nejvýraznějším trendem je kontinuální nárůst výjezdů v průběhu let. Zatímco v roce 2010 záchranná služba za celý rok vyrazila ke 689 142 případům, v roce 2024 už toto číslo dosáhlo 1 050 015. Během patnácti let tak roční zátěž systému stoupla o více než 50 %. Informace sbíral projekt z veřejných dat Národního zdravotnického informačního portálu.
Druhým jevem, který je dobře viditelný na grafu níže, je sezónnost při pohledu na konkrétní měsíce. Absolutní minimum v datech najdeme v únoru 2010, kdy záchranáři realizovali 53 977 výjezdů za měsíc. Historické maximum pak přišlo v prosinci 2022, kdy měsíční počet dosáhl rekordních 98 861.
Obecně platí, že prosinec je pro záchrannou službu dlouhodobě nevytíženějším měsícem v roce, poznamenává IEZ. Podle mluvčího Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Josefa Strašíka je to zřejmě dáno tím, že ke konci roku je více státních svátků a praktičtí lékaři mají omezenou pracovní dobu, proto záchranáři slouží jako náhrada primární péče. Dalšími vysoce frekventovanými měsíci bývají červenec a srpen, tedy v době dovolených.
Rozdíly v regionech
Zatímco celorepubliková heatmapa ukazuje, ve kterých měsících jsou záchranáři v největším nasazení, pohled na data očištěná o velikost jednotlivých krajů přináší přesnější srovnání.
Počet výjezdů v přepočtu na 1 000 obyvatel (za rok 2024) ukazuje, že zatímco se celorepublikový průměr pohyboval kolem 96 výjezdů na 1 000 obyvatel, Karlovarský kraj má nejvyšší zátěž s téměř 132 výjezdy na 1 000 obyvatel. Spolu s Libereckým (114) a Ústeckým krajem (111) tvoří severní a západní Čechy pás s nejvyšším zatížením v zemi.
„Tento trend může souviset se specifickou socioekonomickou strukturou a často i horší dostupností běžných obvodních lékařů či lékařských pohotovostí, což může vést k tomu, že lidé častěji volají tísňovou linku,“ hodnotí experti z IEZ.
Hlavní město Praha s hodnotou 97 na 1 000 obyvatel se drží na celostátním průměru, ačkoliv v absolutních číslech drží Praha prvenství. Na opačném konci žebříčku najdeme moravské regiony. Vůbec nejnižší zátěž vykazuje Jihomoravský kraj s 81 ošetřenými pacienty na 1 000 obyvatel, což je o desítky procent méně než na severu Čech. Velmi stabilní situace je také v Kraji Vysočina (86) a v Královéhradeckém kraji (89).
„Zatímco některé kraje těží ze sítě primární lékařské péče, jiné regiony musí spoléhat na záchranáře i v případech, které by za jiných okolností vyřešil praktický lékař,“ komentovali rozdíly autoři vizualizace.
Data za loňský rok
Dnes publikovaná data Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (ASSZ) ukazují, že počet tísňových volání na linku 155 se vloni zvýšil o 5 % na 1,84 milionu. Celkem bylo v roce 2025 ošetřeno 1 091 234 pacientů a realizováno 1 254 130 výjezdů. V průměru vyjedou každou minutu více než dvě záchranné sanitky, vyplývá ze statistik.
Co se týče nákladovosti, vloni stála pozemní záchranka (bez Letecké záchranné služby) 12,5 miliardy Kč, tedy o cca 6 % víc než v roce 2024. O tuto sumu se dělí stát s jednotlivými kraji.
Nejdražší záchrankou byla s velkým náskokem ta Středočeská, naopak nejlevnější byla záchranka v Karlových Varech, uvádí ASSZ. Průměrné náklady na zásah podle ní činí 11,5 tisíce Kč s velkými rozdíly mezi kraji. Nejnižší se pohybovaly od 8,5 tisíce Kč v Moravskoslezském kraji, nejvyšší byly naopak v kraji Pardubickém. Kromě výše krajských příspěvků „hraje velkou úlohu i konfigurace terénu a celého kraje, dostupnost nemocnic a určitě i řada dalších faktorů“, podotka asociace.
