Návštěva německé ministryně hospodářství a energetiky Katheriny Reicheové v Číně podle odborníků odhaluje hlubokou závislost Berlína na čínském trhu – zranitelnost, která otevírá prostor pro infiltrace a krádeže technologií.
Reicheová ukončila svou čtyřdenní cestu do Číny 29. května a vyzvala k nalezení rovnováhy mezi konkurencí a spoluprací v hospodářských vztazích Berlína s Pekingem.
„Konkurence nás posiluje, spolupráce vytváří stabilitu a inovace pohánějí společný pokrok,“ uvedla Reicheová po jednáních s čínským ministrem obchodu Wangem Wentaem.
Wang sdělil, že Čína je připravena posílit dialog a konzultace s Německem, aby „rozšířila seznam oblastí spolupráce a zkrátila seznam problémů“.
Reicheová však řekla, že její jednání se týkala také obav německých investorů v Číně, od problémů v dodavatelských řetězcích až po otázky transparentnosti a pravidel lokalizace.
Součástí delegace ministryně bylo 40 vrcholných manažerů významných německých společností, včetně BASF, Siemens Energy a Thyssenkruppu.
Před odjezdem do Číny Reicheová v prohlášení uvedla, že vztahy mezi Německem a Čínou – třetí a druhou největší ekonomikou světa – představují „jeden z nejvýznamnějších ekonomických vztahů na světě“.
Čína zůstává největším obchodním partnerem Německa. Německý spolkový statistický úřad vykázal za rok 2025 celkový objem vzájemného obchodu ve výši přes 250 miliard eur.
Německo však vůči Číně vykazuje obrovský obchodní deficit. Dovezlo zboží v hodnotě kolem 170 miliard eur, zatímco vyvezlo pouze zhruba 81 miliard eur.
Návštěva představuje první oficiální cestu Reicheové do Číny a navazuje na únorovou návštěvu německého kancléře Friedricha Merze.
Její cesta se uskutečnila v době rostoucího napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Evropská komise 29. května označila vzájemné obchodní a investiční vztahy za „neudržitelné“.
Čínské ministerstvo obchodu 31. května uvedlo, že pokud Evropská unie zavede „diskriminační omezení“, Čína přijme účinná opatření k „ochraně svých vlastních zájmů“.
Řízení vztahů
Lin Tzuli, ředitel Centra pro Čínu a regionální rozvoj na taiwanské univerzitě Tunghai, poznamenává, že návštěva Reicheové odráží „přetrvávající ekonomickou závislost Německa na Číně“, aniž by však znamenala opuštění strategie snižování rizik.
„Klíčová odvětví, jako jsou automobilový, chemický a strojírenský průmysl, stále považují Čínu za příliš důležitý trh, než aby ji bylo možné ignorovat,“ řekl Lin deníku Epoch Times.
Výrazně nižší náklady na energie v Číně nadále přitahují německé firmy, říká a zároveň varuje, že největším rizikem zůstává „únik technologií“ z těchto společností.
Tony Tai-ting Liu, odborný asistent na Institutu mezinárodní politiky Národní univerzity Chung Hsing na Taiwanu, poznamenává, že cesta německé ministryně signalizuje pravděpodobný posun Berlína k pragmatickému přístupu vůči Pekingu.
„Očekává se, že Německo bude postupovat opatrně při rozhodování, zda otevřít svůj trh v kritických sektorech, jako jsou drony a elektromobily, zejména proto, že takové kroky by mohly ovlivnit širší evropský trh,“ zmiňuje Liu pro Epoch Times.
„V oblastech, které nejsou kritické, však bude usilovat o prohlubování spolupráce s Čínou.“
Shen Ming-shih, výzkumný pracovník Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum na Taiwanu, hodnotí možnosti, které může Čína Německu nabídnout, podstatně skeptičtěji.
„Po nedávném masivním odlivu zahraničního kapitálu jsou ekonomické vyhlídky Číny chmurné,“ podotýká Shen.
„Navíc ověření, zda čínské továrny a standardy surovin skutečně splňují požadavky německých firem, bude pravděpodobně vyžadovat více času.“
„Nalákat, uvěznit a zlikvidovat“
Jen několik dní před cestou Reicheové do Číny německá policie v Mnichově zatkla manželský pár obviněný ze špionáže pro Čínu a ze získávání vyspělých technologií pro vojenské účely.
Podle Shena tento špionážní případ ukazuje, že rozšiřování ekonomické spolupráce s Pekingem představuje riziko zatažení německých podniků do strategie „nalákat, uvěznit a zlikvidovat“, při níž režim využívá přístup na trh a zvýhodněné podmínky k přilákání zahraničních firem, následně je uvězní v nucených transferech technologií a nakonec je vytlačí z trhu.
„Čínský režim se snaží využít odcizené technologie k budování vlastních průmyslových odvětví a nakonec podkopat právě ty německé firmy, se kterými spolupracoval,“ upozorňuje Shen.
„Ať už tedy Peking láká německé společnosti k investicím a podnikání v Číně, nebo vysílá své pracovníky studovat do příslušných německých odvětví, dopad na Berlín bude značný.“
Podle Lina samotný rozsah těchto ekonomických vazeb nevyhnutelně vystavuje klíčová odvětví Berlína systematické čínské špionáži. „Německé zpravodajské služby opakovaně varovaly před narůstající čínskou špionáží,“ říká.
„To naznačuje, že berlínský bezpečnostní aparát nyní považuje Komunistickou stranu Číny (KS Číny) za přímou zpravodajskou hrozbu, nikoli pouze za ekonomického partnera.“
Omezený vliv
Zatímco německá ministryně hospodářství navštívila Čínu, mezistranická delegace Německo-taiwanské parlamentní skupiny přátelství se během sedmidenní návštěvy Taiwanu setkala s taiwanským prezidentem Lai Ching-tem.
Předseda skupiny přátelství Till Steffen uvedl, že výměny mezi Berlínem a Taipeí musí zůstat prosté čínského zasahování. Zároveň se zavázal podporovat hlubší bilaterální spolupráci v německém parlamentu. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou 25. května vydalo taiwanské ministerstvo zahraničních věcí.
Cesta představuje již třetí návštěvu německých zákonodárců na Taiwanu v roce 2026 po dvou samostatných delegacích v dubnu.
Liu vyzdvihuje, že udržování vztahů s Taiwanem navzdory odporu čínského režimu zůstává pro Německo zásadní vzhledem k pokročilým schopnostem ostrova v oblasti výzkumu polovodičů.
„Pokud Taiwan může Německu pomoci rozšířit jeho náskok před Čínou v kritických odvětvích, celkové přínosy – od snížení závislosti na Pekingu až po podporu průmyslové modernizace – převáží nad nevýhodami pro Berlín,“ poznamenává.
Podle Lina však riziko politických či ekonomických odvetných kroků ze strany Pekingu „rozhodně existuje“. „Angažovanost Německa vůči Taiwanu již nyní testuje hranice tolerance Pekingu,“ podotýká.
„Německo je však největším evropským obchodním partnerem Číny, a jakákoli rozsáhlá odveta vůči Berlínu by znamenala vysoké náklady i pro samotný režim.“
Shen uvádí, že bez ohledu na případná represivní opatření není Peking schopen přimět Berlín ke změně politiky vůči Taipei. „Právě demokratické hodnoty Taiwanu a jeho technologické přednosti jsou důvodem, proč chce Německo tento vztah udržovat.“
„Čína může zavést diplomatické sankce, ale vzhledem k tomu, že tito zákonodárci tam pravděpodobně nebudou cestovat, budou mít taková opatření jen malý praktický dopad,“ zakončuje.
–ete–
