Zástupci Evropského parlamentu a členských států EU se včera shodli na společné podobě zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit také rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovalo o tom kyperské předsednictví EU.
„Rada EU a Evropský parlament dnes dosáhly předběžné dohody ohledně nařízení EU, které umožní rychlejší a účinnější postupy v celé EU při navracení osob nelegálně pobývajících v jejích členských státech,“ uvedlo kyperské předsednictví na síti X.
O kompromisním konečném textu nařízení, k němuž se dospělo ve večerních hodinách během takzvaného trialogu, tedy také za účasti zástupců Evropské komise, budou v příštích týdnech finálně hlasovat Evropský parlament a členské státy. Europarlament věc poprvé potvrdil na konci března, členské země už loni v prosinci.
Podle prohlášení kyperského předsednictví se zástupci Evropského parlamentu a členských zemích dohodli na možnost zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích. Na základě bilaterálních dohod tam budou moci země EU vysílat neúspěšné žadatele o azyl. Zařízení bude možné umístit jen v zemích, které „dodržují mezinárodní standardy lidských práv a principy mezinárodního práva“. Do těchto center nebude možné vysílat děti bez doprovodu.
Některé evropské země, jako je Dánsko, Rakousko nebo Německo, již začínají uvažovat o tom, kde tato centra zřídit, například ve Rwandě, Ugandě nebo Uzbekistánu, píše agentura AFP.
Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
