Maďarský premiér Péter Magyar 1. června uvedl, že změní ústavu, aby odvolal prezidenta země, kterého obvinil z neplnění povinností v době, kdy byl premiérem Viktor Orbán.
Středopravá strana Tisza vedená Magyarem porazila 12. dubna alianci Fidesz-KDNP Viktora Orbána a Magyar se 9. května stal premiérem.
Magyar se 1. června setkal s prezidentem Tamásem Sulyokem v Sándorově paláci – prezidentské rezidenci – a později na tiskové konferenci sdělil, že Sulyok odmítl rezignovat.
„Maďarsko nepatří Tamási Sulyokovi ani Viktoru Orbánovi. Nepatří jediné straně ani jedinému politickému systému,“ řekl Magyar.
„Ústava zcela jasně stanoví, že prezident ztělesňuje jednotu národa a dohlíží na demokratické fungování státu.“
V Maďarsku je funkce prezidenta převážně ceremoniální – stejně jako v Německu, Izraeli a Irské republice – a podle ústavy, neboli Základního zákona, přijatého v roce 2012, je prezident volen tajným hlasováním poslanců Národního shromáždění.
Prezident má také úlohu při podepisování zákonů a disponuje pravomocí předávat zákony schválené maďarským parlamentem k přezkoumání ústavnímu soudu.
Magyar uvedl, že pověří poslance své strany Tisza, která má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, aby okamžitě zahájili „nezbytné procedury“ vedoucí k odvolání Sulyoka. Tento proces by podle něj mohl trvat měsíc.
Neuvedl podrobnosti o tom, jak hodlá ústavu změnit.
Orbán byl u moci 16 let a Magyar – bývalý politik Fideszu, který stranu v roce 2024 opustil a založil Tiszu – opakovaně vyzýval Sulyoka k rezignaci nebo odvolání.
Sulyok označen za „Orbánovu loutku“
Magyar již dříve označil Sulyoka za „Orbánovu loutku“ a stanovil mu termín do 31. května, aby dobrovolně opustil úřad.
„V zájmu Maďarska je, aby tato instituce, prezidentský úřad, znovu získala prestiž, kterou ztratila kvůli svému mlčení a nečinnosti,“ prohlásil 1. června Magyar.
Magyar obvinil Sulyoka z toho, že mlčel, když Orbán pronášel výroky o svých politických oponentech a také když jeho vláda přijala legislativu zakazující akci LGBT Pride.
Sulyokův úřad zveřejnil 29. května prohlášení, v němž stojí: „Prezident republiky – věrný svému prezidentskému slibu – vykonává své povinnosti v souladu s aktuálně platným Základním zákonem, stejně jako členové vlády a Národního shromáždění.“
V prohlášení Sulyok konstatoval, že vládnoucí strana Tisza a nový premiér „jasně dali najevo, že byl formulován nový politický požadavek na předefinování role prezidenta republiky“.
Sulyok dále reagoval, že Magyar vyjádřil obavy z toho, že jako hlava státu vykonává ústavní dohled nad legislativním procesem potřebným k čerpání prostředků z fondů Evropské unie, ale dodal, že „ani jednou nebránil řádnému a efektivnímu fungování jednotlivých složek státní moci“.
Sulyok se obrací na Evropu
„Základní hodnoty Evropské unie jsou zároveň ústavními hodnotami,“ sdělil Sulyok.
„Proto prezident republiky považuje za znepokojivé, pokud někdo nevnímá ústavní požadavky jako normu, kterou je třeba dodržovat, ale jako překážky, které je třeba v legislativním procesu obcházet.“
Prohlášení dále uvádí, že Sulyok požádal o právní posouzení sporu Evropskou komisí pro demokracii prostřednictvím práva známější jako Benátská komise.
Magyar byl zvolen s programem zlepšení vztahů s Evropskou unií, zajištění uvolnění miliard eur ze zmrazených unijních fondů a změny kurzu v otázce války na Ukrajině, kde měl Orbán přátelské vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a často se dostával do sporů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
V dubnu Magyarova vláda rovněž oznámila, že plánuje plně zpřístupnit spisy tajné policie z období komunismu.
Maďarsko po pádu komunismu v roce 1989 novelizovalo svou ústavu z roku 1949, avšak zcela novým dokumentem – Základním zákonem – ji nahradilo až v roce 2012.
Na této zprávě se podílela agentura Associated Press.
–ete–
