Rodičovský příspěvek by mohl mohl vzrůst od příštího roku o 50 000 korun na 400 000 korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 000 korun na 800 000 korun. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu, která zvýšení předpokládá pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027. O okruhu rodičů s nárokem budou poslanci dál jednat. Například koaliční hnutí SPD prosazuje poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před přelomem nynějšího a příštího roku. Část opozice znovu volá po zavedení valorizace. Novelu teď posoudí sociální výbor.
Dopady přidání na státní rozpočet podle vládní předlohy by byly podle ministerstva práce a sociálních věcí 230 milionů korun v prvním roce. Náklady by postupně rostly a od roku 2030 po plném zavedení a při nynějším nízkém počtu narozených by náklady činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc. Cílem růstu rodičovské je podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života.
Zavedení valorizace rodičovského příspěvku prosazují opoziční STAN a Piráti. Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková už podala návrh s valorizačním mechanismem, podle kterého by příspěvek mohla zvyšovat vždy od ledna nařízením vláda, pokud by úhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Pivoňka Vaňková uvedla, že v minulém období ve vládě Petra Fialy (ODS) hnutí STAN pravidelnou valorizaci neprosadilo.
Piráti dlouhodobě chtějí automatickou valorizaci, jako je tomu u důchodů. Přišli už dřív i s úpravou, která by navázala přispěvek na minimální mzdu. Valorizace by podle Venduly Svobodové přinesla předvídatelnost hodnoty rodičovského příspěvku a spravedlivější nastavení systému. Juchelka ale upozornil na to, že zavedení valorizace ztěžuje to, že čerpání rodičovského příspěvku umožňuje velkou pružnost spočívající například ve změně výše měsíční částky.
Poslankyně TOP 09 Zdeňka Blišťanová očekávala komplexnější návrh pro podporu rodin a slaďování rodinného a pracovního života. „Návrh žádné nové nástroje nepřináší,“ řekla.
Reakce vzbudilo útočnější vystoupení Kateriny Demetrashvili (Piráti), v němž kritizovala zejména Alianci pro rodinu, kterou označila za klerofašistickou. „Chápu, že kolegyně z Pirátů si potřebovala střihnout dobré video. Ale pozurážet tady u navyšování rodičovského příspěvku každého, koho potkám, mi přijde trošku zbytečné,“ řekl lidovec Benjamin Činčila.
Demetrashvili se zastala Olga Richterová (Piráti), podle které se zastala mladých a organizace může mít podle ní problematické aspekty. Juchelka o Richterové prohlásil, že je lhářka. Poslanec ODS Vojtěch Munzar nabádal Demetrashvili, aby nepoužívala silná slova a nálepkování. „Vede to jen k rozdělování společnosti,“ poznamenal. Munzarův stranický kolega Jiří Havránek se pozastavil i nad Juchelkovým vyjádřením vůči Richterové.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 z 300 000 na 350 000 korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 000 korun. Dříve šlo o 1,5násobek. Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, co ji už pobírají, stálo by to příští rok asi 7,3 miliardy korun.
Do novely chce Juchelka při sněmovním projednávání zahrnout také úpravy systému superdávky. Mají se týkat například normativních nákladů na bydlení, které mají podle ministra odrážet reálné ceny v daném regionu, a zranitelnosti. Za zranitelnou domácnost se má pokládat osamělý rodič s dítětem do 15 let věku místo do sedmi let. „Nejde o změnu koncepce superdávky,“ uvedl Juchelka.
