Mnozí lidé se příliš nezamýšlejí nad tím, když jim lékař předepíše antidepresiva nebo jiné léky. Nový výzkum však naznačuje, že některé z těchto přípravků mohou nenápadně zasahovat do vývoje mozku u nenarozených dětí, což vyvolává naléhavé otázky ohledně bezpečnosti jejich užívání v těhotenství.
Únorový přehledový článek autorů z University of Nebraska Medical Center, publikovaný v časopise Brain Medicine, naznačil, že více než 30 běžně užívaných léků – včetně některých antipsychotik, antidepresiv a léků na srdce – může narušovat tvorbu cholesterolu v mozku, což je proces nezbytný pro kognitivní funkce a růst nervové tkáně.
Vědci analyzovali, jak tyto léky narušují biosyntézu sterolů, zejména tím, že ovlivňují enzym DHCR7, který pomáhá regulovat hladinu cholesterolu. Jejich zjištění poukazují na možná rizika a vyvolávají obavy o bezpečnost léků, zejména během těhotenství a v raném dětství, kdy je syntéza cholesterolu v mozku pro vývoj zásadní.
Vývoj mozku
Cholesterol je nezbytný pro vývoj a funkci mozku. Pomáhá budovat buněčné membrány, chrání nervová vlákna pomocí myelinu a podporuje spojení mezi neurony. Hraje také klíčovou roli v růstu, pohybu a komunikaci nervových buněk.
Jakmile se během raného vývoje vytvoří hematoencefalická bariéra, cholesterol z těla už do mozku nemůže pronikat. Mozek si proto musí vytvářet vlastní cholesterol.
Hematoencefalická bariéra je ochranný filtr, který řídí, co se z krevního oběhu dostává do mozku. Zadržuje škodlivé látky a zároveň propouští nezbytné živiny.
„Narušení biosyntézy cholesterolu, zejména během raného vývoje, může mít závažné následky, včetně zhoršeného propojení neuronů, snížené myelinizace a změněné funkce neurotransmiterů,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Dustin Hines, neurovědec, výzkumník a profesor psychologie na University of Nevada–Las Vegas, který se na studii nepodílel.
„Tyto poruchy mohou vést k deficitům v oblasti poznávání, smyslového zpracování a motorické koordinace,“ dodal.
Cholesterol hraje důležitou roli také při tvorbě steroidních hormonů a žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro různé tělesné funkce.
Udržování vyvážené hladiny cholesterolu je důležité pro zdraví mozku během vývoje i v dospělosti. Přehledový článek upozorňuje na zjištění předchozích studií, podle nichž vyšší hladina cholesterolu v mozku souvisí s lepší pamětí ve stáří, zatímco nižší hladiny mohou zvyšovat riziko deprese, ale také agresivity, impulzivity a násilného chování.
Poruchy tvorby nebo metabolismu cholesterolu byly navíc pozorovány u neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Huntingtonova choroba.
Podezřelé léky
Přehledový článek uvádí, že některé běžně předepisované léky procházejí hematoencefalickou bariérou, což vyvolává obavy z jejich dlouhodobých účinků na zdraví mozku. Zvláště ohrožené jsou těhotné ženy a nenarozené děti, protože mozek během těhotenství a raného dětství potřebuje cholesterol ke správnému vývoji.
Mezi tyto léky patří například:
- kariprazin – užívaný při duševních onemocněních
- trazodon – antidepresivum
- aripiprazol – antipsychotikum
- haloperidol – antipsychotikum
- sertralin – antidepresivum
- metoprolol – lék na srdce
Hlavní autor studie Dr. Karoly Mirnics, profesor psychiatrie, biochemie a molekulární biologie na University of Nebraska Medical Center, zdůraznil, jak široce se tyto léky používají.
„Schválené léky, které mohou během vývoje narušovat normální biosyntézu sterolů, patří do různých skupin. Tyto léky se běžně používají v kardiologii a při léčbě hypertenze a některé z nich se rutinně předepisují těhotným ženám,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times.
Příkladem takových léků jsou statiny a inhibitory ACE, které se používají k léčbě vysokého cholesterolu a hypertenze.
Steroly jsou tukům podobné molekuly nezbytné pro tvorbu cholesterolu v těle. Působí jako stavební kameny v procesu jeho produkce. Protože mozek nemůže přijímat cholesterol z krve, spoléhá se na biosyntézu sterolů, aby si vytvářel vlastní.
„Tyto léky jsou obecně bezpečné a pro většinu lidí, zejména dospělých, mohou být život zachraňující. Během těhotenství však jejich účinky – v kombinaci s určitými genetickými faktory, užíváním více léků inhibujících steroly, základními zdravotními potížemi nebo faktory životního stylu – mohou být pro nenarozené dítě škodlivé,“ uvedl Mirnics.
Biochemická souvislost
Výše uvedené léky mohou blokovat enzym DHCR7, čímž brání správné přeměně 7-DHC neboli 7-dehydrocholesterolu na cholesterol. To vede k hromadění 7-DHC, který je vysoce reaktivní a vytváří škodlivé vedlejší produkty zvané oxysteroly. Ty mohou poškozovat neurony, narušovat funkci mozku a potenciálně zvyšovat riziko neurovývojových poruch.
Přehledový článek naznačuje, že léky vyvolávají narušení metabolismu sterolů a mohou vytvořit biochemický stav podobný Smithovu-Lemliho-Opitzovu syndromu. Jde o genetické onemocnění, při němž se kvůli vadnému enzymu DHCR7 hromadí 7-DHC, což vede k vývojovým a kognitivním poruchám.
Mirnicsův předchozí výzkum podporuje zjištění současné studie. Jeho studie z roku 2023, publikovaná v časopise Biomolecules, zjistila, že aripiprazol a trazodon blokují enzym DHCR7 a narušují tvorbu cholesterolu v mozku a dalších orgánech myší.
Vědci léčili myši těmito léky po dobu 21 dnů a zjistili, že se oba přípravky hromadily v různých tkáních a měnily metabolismus sterolů. U samic myší se navíc projevilo vyšší odbourávání cholesterolu v mozku, což naznačuje, že jejich organismus metabolizoval a odstraňoval aripiprazol rychleji než organismus samců.
Kdo může být více ohrožen
Přehledový článek také upozorňuje, že přibližně 3 procenta populace mohou být zranitelnější kvůli genetickým rozdílům ve zpracování sterolů. Užívání více léků současně může narušení ještě zhoršit.
To znamená, že lidé s jedním vadným genem DHCR7 jsou obvykle zdraví a tvoří přibližně 1 až 3 procenta populace.
„Když jsou však vystaveni některým lékům, jejich schopnost zpracovávat steroly je výrazně oslabena. Je to podobné jako s nataženým svalem – v klidu funguje dobře, ale při zátěži má potíže,“ uvedl Mirnics.
Jiná studie analyzovala 1 312 vzorků krve těhotných žen a zjistila, že 302 z nich mělo vysoké hladiny 7-DHC, prekurzoru cholesterolu, který se může stát toxickým, pokud není správně zpracován.
Z těchto vzorků 43 obsahovalo léky, které blokují enzym DHCR7 a brání přeměně 7-DHC na cholesterol. Studie navíc uvádí, že užívání léků inhibujících DHCR7 během prvního trimestru může být pro dítě škodlivé a mohlo by zvyšovat riziko vrozených vad.
„Pokud jsou takové léky nezbytné, může být prospěšné pečlivě sledovat neurovývojové milníky, doplňovat podpůrné živiny a zvážit alternativní léčbu, je-li to možné. Rodiče by si také měli všímat časných varovných příznaků kognitivních nebo behaviorálních změn a v případě obav vyhledat neurovývojové vyšetření,“ uvedl Hines.
Důsledky pro péči o pacienty
Vzhledem k zásadní roli cholesterolu ve vývoji mozku by poskytovatelé zdravotní péče měli pečlivě zvažovat rizika a přínosy, než těhotným ženám, kojencům a malým dětem předepíší léky snižující cholesterol nebo jiné přípravky inhibující steroly.
Rodiče a pacienti by měli s lékaři otevřeně mluvit o nutnosti užívat léky, které ovlivňují metabolismus cholesterolu.
Některé léky jsou během těhotenství nezbytné. Výběr přípravku, který nemá inhibiční účinky na DHCR7, však může snížit riziko komplikací a podpořit lepší zdravotní výsledky dítěte.
„Během těhotenství, zvláště pokud má nenarozené dítě nebo nastávající matka potenciálně zranitelný genotyp, bych doporučil nahradit daný lék přípravkem, který nemá nežádoucí vedlejší účinek spočívající v inhibici sterolů,“ uvedl Mirnics.
„Obvykle existuje mnoho dobrých možností a většina léků ve všech různých skupinách do biosyntézy sterolů nezasahuje.“
Studie sice naznačuje, že zdravotníci by měli u současných i budoucích léků posuzovat jejich možný vliv na biosyntézu sterolů během vývoje, Mirnics však upozornil, že k potvrzení těchto zjištění jsou zapotřebí rozsáhlejší studie.
„Studie na zvířatech a kultivovaných buňkách vyvolávají obavy, ale nejsou totéž co komplexní studie u lidí. Stále toho mnoho nevíme a měli bychom být opatrní, abychom nevyvozovali předčasné závěry,“ uvedl.
Pacienti by neměli přestat užívat léky bez konzultace s lékařem. Zdravotníci by při předepisování více léků, včetně těch, které se běžně používají k léčbě srdečních a psychiatrických onemocnění, měli zohlednit jejich možný vliv na biosyntézu sterolů. Pokud jsou tyto léky nezbytné, genetické testování matky i nenarozeného dítěte by mohlo pomoci posoudit rizika a nasměrovat rozhodování o léčbě.
–ete–
