Británie znovu přehodnocuje svůj postoj k tomu, zda umožnit autonomním dronům používat smrtící sílu, uvedl britský ministr ozbrojených sil Alistair Carns v komentářích zveřejněných 30. května ve Financial Times.
Současná politika britské armády podle dokumentů zveřejněných v roce 2022 stanoví, že při výběru a napadání cílů musí být zachován odpovídající lidský dohled.
Po rychlém rozvoji dronové války však někteří představitelé prosazují, aby lidská účast na takových rozhodnutích byla pouze volitelná.
Carns, který před vstupem do politiky sloužil u Královské námořní pěchoty, naznačil, že by se ve výjimečných situacích mohla použít možnost, kdy by stroje vybavené umělou inteligencí rozhodovaly o cílech samostatně.
„Vždy říkám, že člověk musí být součástí rozhodovacího procesu. Musíte však mít možnost člověka z tohoto procesu v případě potřeby vyřadit, protože naši protivníci se nebudou ohlížet, zda mít člověka ve svém systému,“ řekl deníku Financial Times.
Carns uvedl, že některé stávající britské zbraně již fungují s významnou mírou autonomie, „kdy raketové systémy mohou letět vpřed, identifikovat cíle a zasáhnout je“. Zároveň však trval na tom, že jeho názory jsou v souladu se současnou politikou Londýna. „Máme přísná pravidla a předpisy a budeme se jich držet,“ dodal.
Britská doktrína týkající se autonomních zbraní, zveřejněná ministerstvem obrany Spojeného království v dokumentu z roku 2022 nazvaném „Ambitious, Safe, Responsible“ („Ambiciózní, bezpečné, odpovědné“), nevylučuje začlenění umělé inteligence do zbraňových systémů. Zároveň však uvádí, že vláda „jednoznačně trvá na tom, že u zbraní, které identifikují, vybírají a napadají cíle, musí existovat zapojení člověka přiměřené kontextu“.
Britské podání Úřadu OSN pro odzbrojovací záležitosti z roku 2024 navíc tvrdí, že země nevlastní žádné plně autonomní zbraňové systémy, „tedy zbraně, které fungují bez odpovídajícího zapojení člověka nebo mimo rámec lidské odpovědnosti a možnosti vyvodit odpovědnost“.
Dokument také poznamenává, že Británie „nemá v úmyslu takové systémy vyvíjet“. Jde ještě dále, když konstatuje, že „žádný stát by takové systémy neměl vyvíjet ani nasazovat“.
Dne 20. února vláda zahájila přezkum regulačního prostředí upravujícího bezosádkové a autonomní systémy v oblasti obrany. Postup britské vlády odráží širší trend na Západě, kde státy stále více připouštějí možnost využívání autonomních zbraní na bojišti.
Spojené státy již využívají systémy umělé inteligence na bojišti v pokračující válce s Íránem, například systém Maven Smart System společnosti Palantir, který pomáhá při určování cílů. Potvrdil to 14. května před Kongresem Cameron Stanley, vedoucí představitel Pentagonu pro digitální technologie a umělou inteligenci.
Řekl, že od února byly systémy umělé inteligence použity k útokům na „více než 13 000 cílů“ a zkrátily dobu potřebnou k určení cílů z dnů na sekundy.
Ukrajina rovněž používá autonomní bojové drony, například Saker Scout, který pomocí počítačového vidění rozpoznává a napadá 47 kategorií vojenské techniky i nepřátelskou pěchotu.
Předpokládá se, že Rusko také používá drony Lancet k autonomním útokům na cíle, podrobnosti o míře lidského zapojení do fungování těchto zbraní však nejsou známy.
Minulý měsíc Spojené státy oznámily partnerství s Austrálií a Spojeným královstvím zaměřené na vývoj bezpilotních podvodních dronů do roku 2027.
Plán představil ministr obrany Pete Hegseth na jednání paktu AUKUS v Singapuru. AUKUS je obranné partnerství USA, Británie a Austrálie založené v roce 2021 s cílem čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu.
Je rovněž známo, že Čína vyrábí a cvičí drony s umělou inteligencí pro vojenské účely.
–ete–
