Komentář
V reakci na americká cla zaváděná během několika posledních administrativ byla Čína nucena hledat pro svůj export nové trhy, včetně Evropy. Brusel to označuje za „existenciální“ hrozbu a druhý „čínský šok“ po tom prvním, který následoval po vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. Evropská unie následuje příklad Spojených států a zavádí vlastní cla zaměřená na Čínu, což povede k přesouvání čínského exportu do dalších regionů v kaskádovém dominovém efektu.
V Evropě jsou podle Stéphana Séjourného, šéfa průmyslové strategie Evropské komise, ohrožena strategická odvětví, jako jsou chemický průmysl, kovy, automobilový průmysl a obráběcí stroje, stejně jako 29 milionů evropských pracovních míst.
Obchodní deficit EU vůči Číně dosáhl v roce 2025 výše 360 miliard eur. Loni vzrostl dovoz z Číny do EU o 6,4 procenta, zatímco vývoz klesl o 6,5 procenta. To by v průběhu času mohlo vést k nevratné deindustrializaci Evropy, která by ohrozila celý jednotný evropský trh, protože jednotlivé země by ztratily důvěru ve schopnost EU je chránit. Séjourné však uvedl, že rozpad jednotného trhu by tyto země při mezinárodních jednáních ještě více oslabil. Poté, co Spojené království v roce 2016 hlasovalo pro vystoupení z EU, snažilo se kompenzovat brexit otevřením se dalším zemím, včetně Číny. Británie se stala britštější, ale plánovaná „zlatá éra“ „globální Británie“ se nedostavila. HDP na obyvatele země byl nižší, stejně jako mezinárodní podnikatelské investice a obchod, než by jinak byly.
Evropa by neměla spadnout do stejné pasti, tedy přerušit vazby se svými demokratickými partnery a snažit se – neúspěšně – vyjednávat s Pekingem a Moskvou jako jednotlivé státy namísto jednotné vojensko-ekonomické aliance demokracií. Aby tomu zabránila, potřebuje EU silný průmyslový ekosystém, na němž může budovat svou obrannou průmyslovou základnu. Partnerství Ruska s Čínou, invaze na Ukrajinu a hrozby vůči dalším evropským demokraciím to činí zcela zřejmým.
Aby se tomu zabránilo a aby Evropa nečelila druhému čínskému šoku, mnoho evropských diplomatů požaduje vůči Číně „razantnější a účinnější obchodně-obrannou politiku“. Francie, Itálie, Litva a Nizozemsko stojí v Bruselu v čele boje proti „nárůstu nekalých obchodních praktik“, včetně čínského dumpingu zboží za ceny pod tržní úrovní s cílem vytlačit konkurenci.
Jakmile konkurence zmizí, ceny by vzrostly na monopolní úroveň a produkty, jako jsou vzácné zeminy a starší generace polovodičů, by mohly být používány jako strategické páky proti Bruselu. Tyto čtyři země společně se Španělskem vypracovaly studii o možných nástrojích ke zlepšení evropské obchodní obrany. Dokument uvádí, že některé země „zavádějí nové obchodní bariéry nebo přispívají k systémové a strukturální nadkapacitě průmyslu“, což „mělo přímý dopad na evropský průmysl, který mezi lety 2019 a 2025 přišel o 1 milion pracovních míst“.
Francouzský ministr obchodu sdělil, že čínské exportní nadkapacity jsou poháněny dotacemi režimu, což představuje „velký problém“. Španělsko a Německo však patří mezi země, které mají nejmenší chuť rozkolísat obchodní vztahy s Čínou. Německo, které je největší evropskou ekonomikou a má v EU největší obchodní expozici vůči Číně, celý proces brzdí.
Navzdory jeho obchodnímu deficitu ve výši 89 miliard eur za minulý rok podporuje vliv německých exportních odvětví, včetně automobilového průmyslu, strojírenství a elektroniky, údajně „vyvážený“ přístup k Číně, který podporuje export a zároveň chrání trhy. Toho bude obtížné dosáhnout ve chvíli, kdy Peking vyjednává o pravém opaku. Německý průmysl je zejména závislý na dovozu vzácných zemin a průmyslových robotů z Číny. V roce 2016 čínští investoři koupili 95 procent akcií společnosti Kuka, světového lídra v oblasti průmyslové robotiky z Německa. Nyní je Německo právě v této oblasti na Číně závislé.
Dne 29. května povedou evropští komisaři „orientační debatu“ o nástrojích na ochranu trhu EU před Čínou. Od 15. června pak budou představitelé EU pravděpodobně diskutovat o kontrolách vývozu kritických surovin zavedených Komunistickou stranou Číny (KS Číny) na summitu skupiny G7 ve Francii. Dne 18. června se těmito otázkami budou zabývat hlavy evropských států na zasedání v Bruselu. Podle návrhu programu, o němž informoval deník Politico, budou lídři řešit konkurenceschopnost EU, její strategickou autonomii a globální ekonomické nerovnováhy. Mezi zvažovanými opatřeními jsou rychlejší mechanismy pro zavádění dovozních kvót, cel a dalších obchodních omezení vůči dodavatelům s příliš velkým podílem na trhu EU.
V případě prvků vzácných zemin například výzkumná služba Evropského parlamentu upozornila, že „EU získává z Číny veškeré těžké prvky vzácných zemin a 85 procent lehkých prvků vzácných zemin, stejně jako 98 procent magnetů ze vzácných zemin“. Evropa získává z Číny 97 procent svého hořčíku. Vzhledem k tomu, že prvky vzácných zemin jsou využívány v mnoha významných průmyslových a vojenských aplikacích, poskytuje evropská závislost na Číně Pekingu obrovský vliv na Brusel.
EU již podnikla několik kroků ke snížení své závislosti na Číně, včetně zákazu využívání prostředků EU k nákupu čínských solárních střídačů, přísnější kontroly čínských investic a návrhu revize pravidel kybernetické bezpečnosti, která mají omezit technologie společností Huawei a ZTE. Obě firmy byly v minulosti spojovány s podezřeními na špionáž a korupci. Německo a Španělsko jsou proti tomuto opatření.
Peking varoval Brusel před odvetnými kroky proti jeho obchodním obranným opatřením, avšak protiopatření KS Číny nemohou Evropě uškodit tolik, jako může Evropa uškodit Číně. Čína totiž do Evropy vyváží více, než Evropa vyváží do Číny, takže evropská cla mají na vzájemné obchodní vztahy větší dopad než cla čínská.
Zastánci tvrdších opatření argumentují tím, že současné procesy EU, například devítiměsíční šetření, trvají příliš dlouho, než aby bylo možné výsledky nejen přijmout, ale vůbec zavést do praxe, a navíc je lze snadno obcházet. Čína může přesměrovávat svůj export přes třetí země nebo v nich provádět montáž a zároveň zakládat své společnosti přímo v EU.
Přísnější opatření by se mohla vztahovat na čínský export elektromobilů, solárních panelů, větrných turbín a polovodičů starších generací. Dopadnout by mohla i na vývoz dalších zemí, včetně oceli z Ukrajiny a Spojeného království.
KS Číny tvrdí, že taková opatření porušují pravidla Světové obchodní organizace a představují formu protekcionismu. Pokud však hlavní demokracie budou zacházet s diktaturami stejně jako se svými spojenci, mohou autoritářské režimy využít svou bezprecedentní kontrolu a řízení celých národních ekonomik k tomu, aby demokracie překonaly ekonomicky a následně i vojensky.
Mohou to dělat postupně, jednu velkou ekonomiku za druhou, dokud všechny demokracie nebudou vůči Číně relativně slabé. To je recept na rostoucí mezinárodní a potenciálně hegemonní moc soustředěnou v Pekingu. Oprávněnou obranou proti takovému vzestupu autoritářství je to, co by nyní mělo být vnímáno pozitivně: odolné dodavatelské řetězce, přesouvání výroby do spřátelených zemí a demokratický protekcionismus.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
