Česká republika je v přepočtu na obyvatele jednou z nejvíce zatížených zemí v unijním systému emisních povolenek ETS, uvádí studie polského think-tanku Warsaw Enterprise Institute (WEI). Česko podle ní vyprodukuje 47 milionů tun emisí z elektráren a průmyslových podniků, přičemž negativní dopad systému ETS na český hrubý domácí produkt (HDP) institut odhaduje na 2,7 až 4,2 miliardy eur ročně (65,3 až 101,6 miliardy Kč).
To je podle studie jeden z největších důsledků ETS v celé unii. Studie vyčísluje náklady systému pro každý členský stát a porovnává je s alternativami navrženými v Dohodě o klimatu a svobodě (CFA).
Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Podniky si musejí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.
Podle WEI je však systém ETS jedním z důvodů, proč v Evropě rostou ceny energií a proč kontinent zaostává za Spojenými státy a Čínou. Tento rozdíl se podle think-tanku ještě prohloubí po zavedení ETS2, plánovaném na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
Jako alternativu k emisním povolenkám WEI navrhuje dva nástroje. Prvním jsou daňové úlevy za dekarbonizaci (DTC), které firmám v nejvíce znečišťujících odvětvích sníží daně z příjmu, pokud vyrábějí nízkoemisní produkty. Na rozdíl od dotací jsou dostupné podnikům všech velikostí a nevyžadují složité změny daňového systému. Druhým nástrojem jsou fondy pro rychlé inovace (RIF), což je daňové osvobození úrokových příjmů z dluhů použitých k financování investic do nemovitostí, strojů a zařízení.
