„Sousedův trávník je vždycky zelenější,“ říká se, když v nás určitá situace nebo životní období vyvolává nespokojenost.
V přesvědčení, že se někdo jiný má lépe nebo že lepší dny máme teprve před sebou, se ženeme za většími příležitostmi nebo hezčími věcmi. Kdyby se naše okolnosti změnily, byli bychom šťastnější. A tak pokračujeme po této cestě a připravujeme se o jeden z nejcennějších darů, které život nabízí – o vděčnost.
Kazatel Charles Spurgeon lidské uvažování vystihl jasně: „Říkáte: ‚Kdybych měl o trochu víc, byl bych velmi spokojený.‘ Mýlíte se. Nejste-li spokojeni s tím, co máte, nebyli byste spokojeni ani tehdy, kdyby se to zdvojnásobilo.“
Tato myšlenka dobře shrnuje chování mnoha dospělých v naší společnosti. Toužíme po větších domech, novějších autech a hezčích věcech. Lesk toho, co už máme, rychle vyprchá, jakmile se začneme dívat po dalším vylepšení. Jen zřídka si dovolíme těšit se z toho, co už vlastníme.
Naše neustálé hledání štěstí nás nechává v pocitu nedostatku – rozšiřuje spíše naše touhy než naši spokojenost. Jak se tedy můžeme stát skutečně spokojenými, když máme oči upřené stále dopředu?
Když otevřeme dveře životu s větší vděčností – i v těžkých dnech –, začneme vidět, že další „věci“ nám trvalé uspokojení nepřinesou. Zde je pět způsobů, jak nám vděčnost pomáhá žít zdravější, šťastnější a smysluplnější život.
Vděčnost pomáhá našemu postoji stát se optimističtějším
Je vaše sklenice poloplná, nebo poloprázdná? Výzkumy ukazují, že když jsme optimističtí a máme pozitivní myšlenky o budoucnosti, zlepšuje se naše duševní zdraví i celková pohoda. Když den začneme vděčností a uvědomíme si, za co jsme vděční, pomáhá nám to soustředit se na přítomnost místo toho, abychom se negativně upínali k tomu, co by mohlo být lepší nebo jiné. Vděčnost živí optimismus.
Vděčnost drží naše očekávání při zemi
Vděčnost za to, co už máme, nás učí udržovat očekávání v souladu s realitou. Dokážeme lépe rozlišit své potřeby od přání. S větší pravděpodobností utrácíme v rámci svých možností a odoláváme impulzivním nákupům. A začínáme si uvědomovat, že další „věci“ nás šťastnějšími neudělají – stejně jako zvyšování materiálních nároků.
Vděčnost vám pomáhá zpomalit
Když neustále vyhledáváme další dávku dopaminu z návštěvy nákupního centra nebo nové kuchyně, nevyhnutelně tím zvyšujeme své finanční zatížení. Více věcí znamená potřebu více peněz a méně času. Stejný vzorec se může objevit i tehdy, když místo věcí hladovíme po nových zážitcích. A pokud svou hodnotu měříme tím, co dokážeme, místo abychom měli základní úctu k tomu, kým jsme, můžeme se také uštvat. Když začneme vděčností, můžeme k životu přistupovat pomaleji a vychutnávat okamžiky, z nichž se skládá. Praxe vděčnosti vede k tomu, že si toho bereme na sebe méně, ale naše závazky mají větší smysl.
Vděčnost podporuje lepší vztahy
Když se soustředíme na pozitivní stránky lidí, kteří jsou nám nejbližší, umožňuje nám to budovat hlubší a důvěrnější vztahy – jeden z klíčových ukazatelů zdravé délky života. Místo stěžování si na to, co bychom na druhém člověku rádi změnili, nám vděčnost pomáhá zaměřit se na jeho dobré vlastnosti a odolávat tomu, abychom si vůči němu v sobě pěstovali negativní pohled.
Zamyslete se nad lidmi, kteří jsou vám nejbližší, a zkuste si sepsat vlastnosti, kterých si na nich nejvíce vážíte. Takové cvičení vyvolává pozitivní pocity a podporuje zdravější pohled na tyto vztahy.
3 jednoduché způsoby, jak každý den praktikovat vděčnost
Vděčnost nemusí být naším přirozeným sklonem, ale s vědomým úsilím se můžeme naučit vyhýbat koloběhu nespokojenosti, který vzniká z neustálé touhy po něčem dalším. Zvažte tyto jednoduché způsoby, jak vděčnost praktikovat každý den.
Poděkujte
Ať už jste věřící, nebo ne, uvědomění si toho, za co jsme vděční, nám pomáhá zaměřit myšlenky na pozitivní stránky života namísto těch negativních.
Každé ráno, ještě než vstanu z postele, pronáším krátkou modlitbu vděčnosti – za teplou postel, která mi dopřála klidný spánek, za horký šálek kávy, který na mě čeká, za krásné sluneční světlo proudící okny a za příležitost postarat se o své děti další den. Tento návyk mě povzbuzuje, abych den začala soustředěním na to dobré, místo abych se zabývala tím, co by mohlo být lepší.
Veďte si deník vděčnosti
Studie zjistily, že když praktikujeme vděčnost, pomáhá nám to lépe spát, snižuje stres a zlepšuje naše vztahy. Jiná studie ukázala, že vedení deníku vděčnosti u mladých dospělých snižovalo materialismus a zároveň je povzbuzovalo k větší štědrosti.
Psaní deníku vděčnosti se stalo klíčovou součástí mé ranní rutiny. Krátce si zapisuji asi pět věcí, za které jsem ten den vděčná. Mít je zachycené písemně je také účinný způsob, jak si pomoci ve chvílích nespokojenosti během těžkých dnů – mohu se vrátit zpět a připomenout si, za co jsem byla vděčná dříve.
Praktikujte negativní vizualizaci
Staří stoikové používali myšlenkovou techniku zvanou negativní vizualizace. Spočívala v tom, že krátce uvažovali o tom, jak by jim mohly být odebrány dobré věci v životě. Někomu to může připadat pochmurné, pomáhá to však udržet postoj zaměřený na to, za co jsme skutečně vděční, aniž bychom dobré věci považovali za samozřejmost.
Například když mě frustruje, že musím své rodině neustále připravovat svačiny a jídla, použiji tuto techniku tak, že si představím, jak bych se cítila, kdybychom neměli dostatek jídla nebo peněz, abychom je mohli nasytit. Bohužel, pro mnoho dospělých i dětí po celém světě je to skutečný problém. Vděčnost za možnost dát rodině jídlo mi proto připomíná, že mám být spíše vděčná než podrážděná.
Tato praxe nám pomáhá vážit si toho, co máme, chápat, co by znamenalo o tato požehnání přijít, a jít dál s vděčným duchem díky poznání, že to, co už máme, je často víc než dost.
I když nás tlak společnosti bude přesvědčovat, že pro pocit úspěchu nebo štěstí musíme mít stále víc, můžeme tomuto nutkání odolat tím, že budeme praktikovat vděčnost. S nastavením mysli, která touží po tom, co ještě nemáme, se nikdy nebudeme cítit plně spokojeni. Rozhodněme se proto přerušit koloběh nespokojenosti a žít život naplněný větším pokojem díky vděčnosti za to, co už nám patří.
–ete–
