Eva Fu

4. 6. 2026

Po desetiletí byly filmové svitky obsahující více než 2 000 fotografií dokumentujících demokratické hnutí na náměstí Nebeského klidu z roku 1989 uzamčeny v kovové schránce a zůstávaly světu neznámé.

Tyto fotografie pořídil fotograf čínských státních médií. Přežily politické čistky, které po masakru následovaly, aby se nakonec dostaly do Spojených států a byly svěřeny redakci Epoch Times.

Nyní uzřely světlo světa vůbec poprvé.

Fotografie dokumentující prodemokratické protesty požadující větší politické svobody a jejich potlačení čínskou armádou v Pekingu v roce 1989. (S laskavým svolením Epoch Times)

Odhaduje se, že 4. června před 37 lety zahynuly na rozkaz čínského komunistického režimu tisíce lidí.

Komunistické úřady označily pokojné studentské hnutí za nepokoje narušující společenský pořádek. Následně po celé zemi pronásledovaly jeho účastníky a zavedly systematickou ideologickou převýchovu, aby z historie vymazaly všechny verze událostí kromě své vlastní.

Tanky jsou připraveny v útočné pozici před masakrem na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Fotografie, které byly nyní naskenovány a digitalizovány, nabízejí pohled do těch pomíjivých týdnů jara roku 1989, kdy byl vzduch naplněn nadějí a větší svobody se zdály být na dosah ruky – dokud střelba neukázala opak.

Prodemokratičtí demonstranti během protestu na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)
Studenti se drží za ruce během pochodu v rámci prodemokratického hnutí na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Mezi lidmi zachycenými na fotografiích jsou studenti držící hladovku, kteří mají kolem čela uvázané bílé pásky. Snímky je ukazují, jak se drží za ruce a organizují demonstrace v ulicích s účastí více než milionu lidí, zatímco na jejich podporu vystupují akademici, pracovníci médií i vojenští důstojníci. Když dorazily ozbrojené  jednotky, studenti i jejich civilní podporovatelé kladli odpor pomocí barikád a vlastních těl.

Obrněná vozidla v předvečer masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v červnu 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Po určitou dobu byli úspěšní. Když po vyhlášení stanného práva 20. května převážely vojenské nákladní vozy do Pekingu desetitisíce vojáků, studenti jim zablokovali cestu, rozdávali jim jídlo a vodu a vysvětlovali jim své požadavky. Vojáci se nakonec stáhli.

Prodemokratičtí demonstranti během protestu na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)
Studenti s jízdními koly se shromažďují u vstupu do univerzitního areálu v Pekingu na jaře roku 1989 během prodemokratického hnutí požadujícího větší politické svobody. (Poskytnuto Epoch Times)

Některé fotografie zachycují vojenské důstojníky, jak demonstrantům mávají. Na jednom snímku se několik z nich usmívá, zatímco přijímají youtiao, zlatavé smažené tyčinky z těsta, které patří mezi tradiční pekingské snídaňové pokrmy. Na jiné fotografii uniformovaný důstojník ukazuje gesto vítězství uprostřed davu demonstrantů, z nichž mnozí dělají totéž.

Jejich optimistická nálada však neměla dlouhého trvání.

Pozdě večer 3. června vyrazily do města znovu silně vyzbrojené jednotky. Tentokrát neváhaly střílet na civilisty – bez rozdílu.

Fotograf zdokumentoval otvory po kulkách v okně i zraněné muže na nosítkách, jejichž přikrývky byly prosáklé krví.

„Byly tam rozdrcené hlavy, protržená břicha a vyhřezlá střeva. Kolem ležely znetvořené ruce a nohy, z některých stále tekla krev,“ napsal jeden očitý svědek na veřejně vyvěšený plakát datovaný 4. červnem. Šlo o těla šesti studentských demonstrantů, uvedl svědek a dodal, že všichni přítomní kromě vojáků plakali.

Toto téma zůstává v Číně tabu.

Prodemokratičtí demonstranti povzbuzují čínské vojáky v Pekingu kolem 20. května 1989. Vojáci se nakonec stáhli poté, co si demonstranti získali jejich sympatie. (Poskytnuto Epoch Times)

Čínské úřady obtěžovaly řadu lidí, o nichž se domnívaly, že se podíleli na předání fotografií. Šlo jak o čínské občany, tak o občany Spojených států a Kanady.

„Jednejte rychle, abyste odstranili dopad, a přestaňte je zveřejňovat,“ stálo v jedné zprávě od čínského policisty, kterou deník Epoch Times získal. Pokud tak dotčená osoba neučiní, bude zařazena na seznam osob hledaných prostřednictvím červeného oznámení Interpolu, zatčena a vrácena do Číny varoval policista.

Pokud by k tomu došlo, trpěla by podle výhrůžky celá rodina dotyčného.

Deník Epoch Times kontaktoval Interpol se žádostí o vyjádření.

Protestující vítají čínské vojenské důstojníky během prodemokratického hnutí v Pekingu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Další osoba, které bylo vyhrožováno, sdělila policistovi, že je kanadským občanem.

„Jste kanadští občané – vy všichni. Ale vaši příbuzní jsou čínští občané,“ odpověděl policista podle snímků obrazovky, které Epoch Times dostal k dispozici.

Když dotyčný naznačil, že přeruší kontakty se svými příbuznými v Číně, s nimiž již více než deset let není ve spojení, policista zůstal neoblomný.

„Je příliš pozdě,“ napsal policista.

Ohořelá vozidla, převrácené barikády a krvavé stopy na zemi během a po potlačení prodemokratických protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v červnu 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Třetí osoba obeznámená s případem uvedla, že úřady aktivně shromažďovaly její osobní údaje a zasílaly její fotografii příbuzným v Číně spolu se zastrašujícími zprávami. Fotografie měla sloužit jako varování: “režim ví, kdo jsou”.

„Jsou natolik arogantní, že si myslí, že cokoli řekne komunistická strana, je zákonem kdekoli na světě,“ řekl pro Epoch Times zdroj, který je občanem Spojených států.

Lidé, na které se zastrašovací taktiky zaměřily, je nahlásili americkému Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstvu vnitřní bezpečnosti. O záležitosti je informována také Kanadská bezpečnostní zpravodajská služba.

Prodemokratičtí demonstranti na náměstí Nebeského klidu v Pekingu na jaře roku 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Po celé Číně komunističtí představitelé před výročím masakru zintenzivnili opatření k cenzuře jakýchkoli zmínek o této události, stejně jako to dělají každý rok.

Několik aktivistů řeklo Epoch Times, že bezpečnostní složky sledovaly disidenty, aby se ujistily, že neudělají nic, co by úřady považovaly za nevhodné. Někteří hlásili omezení pohybu. Jiní popsali, jak jim policie nařizovala, aby se nepokoušeli obcházet internetovou cenzuru ani zveřejňovat komentáře na internetu.

Čínský armádní generál Xu Qinxian v květnu 1989 zaplatil za svůj odpor vůči komunistické straně vysokou cenu, když odmítl ústní rozkaz nasadit vojáky proti demonstrantům. Za svou neposlušnost byl zbaven velení elitní 38. armádní skupiny a uvězněn na pět let.

Záběry zveřejněné na konci roku 2025 ukazují, že během neveřejného soudního procesu vzpomínal, jak politickému komisaři řekl, že raději přijde o práci, než aby riskoval, že se stane „člověkem odsouzeným historií“.

Lidé se shromažďují poblíž Zhongnanhai, sídla nejvyššího čínského vedení, po smrti reformně orientovaného vůdce Hu Yaobanga v Pekingu v roce 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

Enes Kanter Freedom, bývalý hráč NBA, který dlouhodobě upozorňuje na porušování lidských práv v Číně, uvedl, že ho zprávy o snahách čínského režimu potlačit zveřejnění fotografií z náměstí Nebeského klidu nepřekvapily.

„Komunistická strana Číny vymaže z historie všechno, co by mohlo být použito proti ní,“ konstatoval pro Epoch Times.

Vzpomíná si, jak po svých příspěvcích na sociálních sítích, v nichž upozorňoval na pronásledované skupiny v Číně, viděl své jméno odstraněné ze soupisky týmu Boston Celtics na čínském mediálním portálu Sohu. Čínský internetový gigant Tencent, který měl pětiletou smlouvu na vysílání zápasů NBA, následně stáhl živé přenosy všech utkání Boston Celtics. Podle Freedoma to ukazuje, „jak obrovská diktatura“ v Pekingu panuje.

„Je to velmi ostudné,“ poznamenává a dodává, že je to další důvod, proč je potřeba více hlasů ze Západu, které budou „odhalovat jejich pokrytectví“.

Třetí zdroj chodil v době prodemokratického hnutí na základní školu.

Byl tehdy příliš mladý na to, aby všemu rozuměl, přesto studentům rozdával jídlo a vodu a vnímal je jako své starší bratry a sestry. Možnost přispět nyní k lepšímu objasnění tehdejších událostí považuje za čest.

Podle tohoto zdroje fotografie ukazují tehdejší probuzení lidí ze všech vrstev společnosti, včetně mnoha osob hluboce zapojených do systému komunistické strany.

Jsou důkazem toho, že „Číňané mají odvahu“, sdílí. „Liší se od čínského komunistického režimu a dokážou rozlišit správné od nesprávného.“

Množství transparentů obklopuje Bohyni demokracie, deset metrů vysokou sochu vytvořenou studenty-sochaři během protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu na jaře roku 1989. (Poskytnuto Epoch Times)

A bez ohledu na to, jak moc se Komunistická strana Číny snaží „uplatňovat svou moc a skrývat pravdu“, existují podle něj hranice toho, čeho lze dosáhnout nátlakem.

„Může vyhrožovat a působit utrpení lidem i jejich blízkým, ale lidé mají duši, a tu nikdy zabít nedokáže,“ podotýká zdroj.

Současná „temnota“ je podle něj jen dočasná a na jejím konci přijde světlo.

Všechny fotografie poskytl Epoch Times.

ete

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram