Evropská unie 3. června představila plán na rozšíření domácích technologických dodavatelských řetězců, který zahrnuje snahu o větší nezávislost v oblasti polovodičů a umělé inteligence (AI).
EU zůstává silně závislá na dodavatelích mimo blok v oblasti klíčových digitálních technologií, zatímco poptávka po výpočetní kapacitě prudce roste s rozšiřováním AI. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že takovou závislost si blok nemůže dovolit.
„Jde o ochranu našich občanů, obranu našich zájmů a možnost činit vlastní rozhodnutí. Evropa má talent, špičkový výzkum, průmyslovou základnu i jednotný trh,“ řekla 3. června. „Společně musíme tyto přednosti proměnit v technologickou suverenitu.“
Balíček Evropské technologické suverenity zahrnuje dva legislativní návrhy – zákon Chips Act 2.0 (Evropský akt o čipech) a zákon o rozvoji cloudových služeb a AI, a také Strategii otevřeného zdrojového kódu a Strategický plán digitalizace a využití AI v energetice.
Komise připomněla, že polovodiče jsou nezbytné pro AI i pro technologie, které Evropané používají každý den. V EU se v současnosti vyrábí 10 procent světových mikročipů, cílem je tento podíl zdvojnásobit.
Evropský akt o čipech, platný od roku 2023, byl podle Komise první reakcí EU na „kritická zranitelná místa v globálním dodavatelském řetězci polovodičů“.
EU upozornila, že Evropa je v oblasti pokročilé výroby a návrhu čipů stále silně závislá na „třetích zemích“. Komise nezmínila Spojené státy, Čínu, Taiwan ani Asii.
Podle Komise budou budoucí růst pohánět komponenty související s AI a do roku 2030 budou představovat více než 70 procent trhu s polovodiči.
Podle EU nový zákon Chips Act 2.0 urychlí povolovací procesy pro běžnou výrobu čipů v Evropě a posílí kapacity v oblasti polovodičových technologií.
Zákon o rozvoji cloudových služeb a AI si klade za cíl během příštích pěti až sedmi let ztrojnásobit kapacitu datových center v Evropě a jeho Strategie otevřeného zdrojového kódu má podpořit širší využívání open-source ekosystémů ve veřejné správě.
Komise zároveň oznámila, že její Akční plán AI Continent má za cíl učinit z Evropy světového lídra v oblasti umělé inteligence a že v červenci plánuje vyhlásit výzvu k budování AI gigatováren.
Francouzská vláda již dříve letos oznámila, že do roku 2027 plánuje postupně ukončit používání videokonferenčních nástrojů vyrobených v USA, jako jsou Zoom a Microsoft Teams.
Tato politika snižování závislosti na neevropských technologiích se vztahuje pouze na vládní orgány a veřejné instituce, nikoli na soukromé občany nebo podniky.
Podle francouzských úřadů současná roztříštěná směs platforem, včetně Teams, Zoomu, GoTo Meeting a Webexu, oslabuje bezpečnost dat, vytváří strategickou závislost na zahraniční infrastruktuře a komplikuje spolupráci mezi ministerstvy.
Vláda rovněž varovala, že spoléhání na neevropské poskytovatele vystavuje citlivou komunikaci právním, technickým a geopolitickým rizikům, která Francie nemá pod kontrolou.
„Nedávné geopolitické napětí jasně ukázalo jednu věc: když se technologie stane nástrojem moci, závislost se stává zranitelností,“ napsala Valérie Hayerová, francouzská poslankyně Evropského parlamentu a zástupkyně generálního tajemníka strany Renaissance francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v příspěvku na síti X z 3. června.
„Evropa nesmí pouze vynalézat technologie zítřka. Musíme je také vyrábět, rozšiřovat jejich využití a stát v jejich čele,“ konstatovala.
Evropa je v oblasti baterií – od surovin až po výrobu – závislá především na Číně.
Evropská bateriová aliance, kterou Evropská komise založila v roce 2017, má politický cíl zajistit, aby evropští výrobci do roku 2030 pokryli 90 procent ročních potřeb EU v oblasti nasazování baterií.
Evropská komise 29. května sdělila, že současný obchodní a investiční vztah EU s Komunistickou stranou Číny již není dlouhodobě udržitelný.
Zopakovala, že bude pokračovat v dialogu s Čínou, zatímco bude prosazovat strategii „snižování rizik“ namísto úplného ekonomického oddělení.
K této zprávě přispěl James Xu.
–ete–
