Tričko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, i experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Vyplývá to z informací na stránce Česká cesta do vesmíru, která přípravu mise podrobně sleduje a propaguje. Armádního pilota a záložního astronauta Aleše Svobodu od cesty do vesmíru dělí schválení pěti mezinárodních partnerů ISS, let se má uskutečnit v druhé polovině příštího roku.
Odborníci z brněnského Masarykova onkologického ústavu plánují při experimentu Cancer zkoumat, jak faktory jako je stres, mikrogravitace a další okolnosti spojené s pobytem ve vesmíru ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni. Výsledky pomohou objasnit, jak vesmírné prostředí ovlivňuje imunitní rovnováhu a dlouhodobé zdraví astronautů.
Mendelova univerzita spolu s firmami Extremo Technologies a ICE Cubes Services bude zkoumat přežití a odolnost řasy s názvem Desmodesmus armatus vůči marsovským chloristanům – tedy solím, které se na Marsu přirozeně vyskytují a komplikují budoucí pěstování rostlin i zacházení s vodou. Zároveň chce experiment otestovat na takzvaný biominig těžkých kovů, který vychází ze schopnosti mikrořas akumulovat měď, nikl a kadmium a tím tyto látky z prostředí účinně získávat nebo odstraňovat.
Vysoké učení technické spolu s Mendelovou univerzitou připravuje v projektu Icarus Armor digitálního dvojníka lidského těla. Sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy. Technologie pomůže předvídat únavu třeba u řidičů nebo naopak špičkovou výkonnost nejen u astronautů, ale skvěle poslouží i pozemským sportovcům či lidem v náročných profesích.
Brněnská společnost S.A.B. Aerospace s Českým institutem výzkumu pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci bude zkoumat možnosti vesmírného zemědělství. Experiment PUMR-B zkoumá klíčení semínek ječmene jarního v mikrogravitaci. Výzkum pomůže vyšlechtit univerzálnější a odolnější rostliny, které zvládnou růst v mnohem méně příznivých podmínkách.
Masarykova univerzita spolu s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a firmami EGMedical a G. L. Electronic vyvíjí speciální tričko protkané senzory, které snímají nejrůznější procesy v těle a vytváří složitý matematický model předpovídající stresovou reakci. V budoucnu může mít využití u záchranářů, lékařů nebo pilotů, tedy v profesích, kde se rozhoduje o lidských životech.
VŠB – TUO pak spolu s brněnskou firmou TLR Space připravuje experiment Conrex, který bude testovat fungování nanobotů ve vesmíru. Pomocí magnetického pole budou tito mikroskopičtí roboti modulováni tak, aby dokázali čistit těžko přístupná místa a likvidovat nebezpečné biofilmy. Využití najdou v medicíně, ale třeba také v úpravnách pitné vody, potravinářských provozech nebo klimatizacích.
