Německý ministr zahraničí Johann Wadephul 10. června uvedl, že je optimistický ohledně brzkého zahájení přístupových jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
Wadephul to řekl během společné tiskové konference v Berlíně s maďarskou ministryní zahraničí Anitou Orbánovou.
Orbánová uvedla, že pracuje na uspořádání setkání mezi maďarským premiérem Peterem Magyarem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Magyar, který se vedení země v Budapešti ujal teprve nedávno, naznačil, že předchozí námitky jeho země vůči vstupu Ukrajiny do bloku by mohly být brzy vyřešeny.
Nový maďarský lídr, který v dubnových volbách porazil svého nacionalistického předchůdce Viktora Orbána, 2. června oznámil, že obě země dosáhly dohody o právech přibližně 100tisícové maďarské menšiny na Ukrajině.
Viktor Orbán byl rozhodným odpůrcem vstupu Ukrajiny do bloku a údajný plán EU urychlit přijetí válkou zasažené země označil za „otevřené vyhlášení války Maďarsku“.
Ukrajina usiluje o členství v sedmadvacetičlenné Evropské unii po více než čtyřech letech války.
Všechny členské státy EU minulý týden souhlasily se zahájením jednání s Ukrajinou a Moldavskem o prvním okruhu témat v rámci jejich přístupových rozhovorů. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková označila tuto zprávu v příspěvku na síti X ze 4. června za „fantastickou“. „Jsme o krok blíže členství v EU a neustále směřujeme k našemu cíli,“ konstatovala.
Ukrajina učinila členství v EU svou strategickou prioritou a vnímá přistoupení k Unii jako způsob, jak se pevněji ukotvit v evropských politických a ekonomických institucích.
Kyjev o členství v EU usiluje dlouhodobě. Svou ambici vstoupit do bloku poprvé vyjádřil v roce 1993, pouhé dva roky po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti Ukrajiny. Ukrajina formálně požádala o členství v únoru 2022, jen několik dní poté, co Rusko eskalovalo probíhající konflikt mezi oběma zeměmi zahájením rozsáhlé invaze.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová tuto zprávu rovněž uvítala a uvedla, že její vláda je odhodlána provést reformy, které EU vyžaduje. Všech 27 členských států bloku hlasovalo pro zahájení jednání, čímž se obě východoevropské země, které jsou bývalými republikami Sovětského svazu, posunuly o krok blíže k členství.
Vstup do EU je proces trvající řadu let, který řídí výkonný orgán Unie – Evropská komise (EK). Ta posuzuje 35 souborů kritérií, včetně finančních systémů, transparentnosti, zemědělských předpisů a práv, jako jsou svoboda projevu a náboženská svoboda.
V současnosti vede přístupová jednání s Evropskou komisí o vstupu do Unie deset zemí. Podle výkonného orgánu EU by blok mohl během čtyř let přivítat nové členy.
Dalšími zeměmi na dlouhé cestě ke členství jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko.
Wadephulův optimismus přichází poté, co německý kancléř Friedrich Merz minulý měsíc navrhl udělit Kyjevu nový status „přidruženého člena“, který by ukrajinským představitelům umožnil účastnit se summitů EU a ministerských jednání bez hlasovacích práv.
Tento návrh by vytvořil mezistupeň mezi kandidátským statusem a plným členstvím.
Německý lídr navrhl, aby se členské státy EU zavázaly uplatňovat vůči Ukrajině doložku o vzájemné pomoci, „aby vznikla podstatná bezpečnostní záruka“.
Analytici tvrdí, že taková cesta do EU by mohla Zelenskému pomoci prosadit mezi Ukrajinci nevýhodné mírové urovnání, zejména pokud země nezíská zpět kontrolu nad veškerým územím ztraceným ve prospěch Ruska nebo nevstoupí do vojenské aliance NATO.
„Můj návrh odráží specifickou situaci Ukrajiny, země ve válce,“ napsal Merz. „Pomůže usnadnit probíhající mírová jednání jako součást vyjednaného mírového řešení,“ uvedl. Podle něj je to „zásadní nejen pro bezpečnost Ukrajiny, ale celého evropského kontinentu“.
Merz také vyzval EU, aby ukázala, že je ochotna i schopna přijímat nové členy, když se 5. června setkali představitelé EU se zástupci zemí západního Balkánu usilujících o vstup do bloku.
„Evropská unie musí ukázat, že je schopna dalšího rozšíření a že o něj stojí. A právě o tom zde chceme diskutovat,“ řekl Merz. „Samozřejmě existuje celá řada otázek, na které musíme odpovědět společně. Především však musí být jasné, že tato část Evropy patří do budoucnosti EU.“
Na této zprávě se podíleli Rachel Robertsová, Evgenia Filaminovová a agentura Reuters.
–ete–
