Norsko je světovým průkopníkem elektromobility. Téměř 99 procent nových automobilů tam nyní jezdí čistě na elektřinu. To bylo umožněno desetiletími dotační podpory, vysokými poplatky pro spalovací vozy a levnou energií z vodní elektřiny. Úspěch však má svou cenu a přináší nové výzvy – například rostoucí poptávku po elektrické energii a větší závislost na čínské bateriové technologii.
Podle silniční informační agentury OFV činil v dubnu 2026 podíl plně elektrických nově registrovaných vozidel v Norsku 98,6 procenta ze všech nových automobilů. Dobrá třetina všech registrovaných vozidel je nyní elektrická. V Německu je to něco málo přes 4 procenta, v ČR ke květnu 2025 pouze 1,23 %.
Výhody pro elektromobily
Vládě v Oslu se podařilo tento vývoj podporovat již od počátku. Už v roce 2001 byly pro elektromobily zrušeny DPH a registrační poplatky, navíc byly poskytovány slevy na parkování, trajekty a mýtné. Řidiči elektromobilů mohli částečně využívat i autobusové pruhy. Především však byly od začátku realizovány rozsáhlé státní i soukromé investice do rozvoje nabíjecí sítě. Dnes existuje v celé zemi více než 10 000 rychlonabíjecích stanic.
Současně bylo řízení vozidel se spalovacími motory cíleně učiněno méně atraktivním. Registrační poplatek se během 20 let postupně zvýšil až čtyřnásobně. Čím vyšší byly emise CO₂, tím vyšší byla daň. Díky tomu se nákup elektromobilu často jevil jako ekonomicky výhodnější.
Předsedkyně norského sdružení pro elektromobily Christiana Bu považuje za rozhodující faktor také kontinuální politickou podporu, která přežila i změny vlád. Podpory byly v průběhu let stabilní a předvídatelné a i jejich snižování bylo oznámeno dostatečně včas.
V rozhovoru pro WELT připustila Bu, že takový postup by v Německu byl politicky pravděpodobně obtížně prosaditelný: „V zemi, kde automobilový průmysl hraje důležitou roli, je to politicky samozřejmě mnohem obtížnější.“
Významně nižší ceny elektřiny zvyšují atraktivitu elektromobility
Norské „elektrifikační zázraky“ nelze přenést do Německa či ostatních zemí také kvůli velkým rozdílům v cenách elektřiny.
Minulý rok klesla průměrná cena elektřiny pro domácnosti v Norsku oproti roku 2024 o přibližně 2 procenta na 15 až 20 eurocentů (3,5 – 4,8 Kč) za kilowatthodinu. Norsko má různé cenové zóny, přičemž oblasti s velkým podílem obnovitelné energie nabízejí obzvlášť levnou elektřinu. Ceny průmyslové elektřiny byly dokonce jen kolem 7,4 centu (1,8 Kč) za kWh.
V porovnání s tím, ceny elektřiny pro domácnosti byly vloni v České republice na úrovni 6-9 Kč za KWh, uvádí Eurostat.
Norsko má navíc levné a bohaté možnosti výroby obnovitelné elektřiny. Více než 93 procent se vyrábí z vodní energie. Současně stát disponuje obrovskými finančními rezervami díky domácímu těžebnímu průmyslu ropy a plynu, z nichž vysoké procento směřuje na export. V roce 2024 činily příjmy z tohoto zdroje více než 60 miliard eur. To bylo zcela dostačující k vyrovnání daňových ztrát způsobených podporou elektromobilů, které se za 18 let vyšplhaly na zhruba 55 miliard eur.
Spotřeba poroste
Na začátku však musela země reagovat na přetížení sítí. Odpovědí byly proměnné tarify za elektřinu, které podporovaly noční dobíjení. Tvrdé zimy rovněž představovaly problém – zejména pro dojezd vozidel. Norsko na to reagovalo rozšířením nabíjecí infrastruktury, zejména v severních regionech. V Česku je na druhou stranu nabíjecí infrastruktura značně poddimenzovaná a obzvlášť na sídlištích nabíjecí stanice chybí.
Norsko nyní zvažuje návrat k jaderné energii. Do roku 2040 se očekává nárůst poptávky po elektřině přibližně o dalších 60 procent a k tomu bude zapotřebí více zdrojů.
Elektrifikace rovněž posílila závislost na Číně. Co se týče baterií, chybí stabilní dodavatelský řetězec a problematicky je dosud řešena i otázka recyklace. K tomu se přidávají diskuse o možných bezpečnostních rizicích – zejména u čínské technologie. Minulý rok probíhala například debata o možnostech čínských výrobců vzdáleně deaktivovat v Norsku používané elektrické autobusy.
–etg–
