Míra plodnosti v nejlidnatější zemi světa klesla na 1,9 dítěte na ženu, tedy pod úroveň 2,1, která je považována za hranici dlouhodobé populační stability. Cokoliv pod touto hranicí znamená postupné vymírání národa. Upozornil na to ve svém postu na X Elon Musk, čímž rozpoutal debatu o příčinách celosvětového úpadku porodnosti a vyvolal řadu mediálních zpráv.
Indie, která v roce 2023 předstihla Čínu a stala se nejlidnatější zemí světa, vstupuje do nové demografické fáze. „Úhrnná plodnost v Indii poprvé klesla pod úroveň potřebnou k dlouhodobému udržení populace,“ uvádí Al Jazeera. Ještě na počátku 21. století se plodnost v Indii pohybovala kolem 3,4 dítěte na ženu. Od té doby dlouhodobě klesá a podle posledních dat indického systému SRS (Sample Registration System) dosahuje přibližně 1,9.
Rozdíly jsou podle dat patrné mezi jednotlivými regiony. V chudších státech se plodnost dle dat pohybuje kolem 2,6 až 2,9 dítěte na ženu. Naopak v metropolích a regionech s vyšší úrovní vzdělanosti a zdravotní péče dosahuje plodnost kolem 1,2 dítěte na ženu. Také Česká republika se pohybuje v podobných cifrách. V roce 2025 činila úhrnná plodnost na ženu v ČR pouze 1,28 dítěte.
Proč plodnost klesá
Článek Al Jazeera upozorňuje, že za poklesem stojí několik faktorů. Patří mezi ně především lepší přístup žen ke vzdělání, dostupnější antikoncepce a také rostoucí náklady na výchovu dětí. „Míra plodnosti často klesá ve chvíli, kdy mají ženy větší přístup ke vzdělání, antikoncepci a větší vliv na rozhodování v domácnosti,“ uvedla pro Al Jazeeru ekonomka Dipa Sinha. Musk poukázal na to, že plodnost mezi indickými vzdělanci spadla pod kritickou hranici už dávno.
Al Jazeera poznamenává, že jedním z faktorů je také klesající míra kojenecké úmrtnosti, protože nižší úmrtnost údajně snižuje potřebu mít více dětí.
Trend ve zbytku světa
Trend snižující se plodnosti je patrný v celém světě a nejvíce v ekonomicky vyspělých zemích. Ani Asie není výjimkou. V Číně se plodnost podle serveru World Bank Data aktuálně pohybuje kolem 1,0 živě narozených dětí na ženu, v Jižní Koreji přibližně 0,7 dítěte na ženu. I v Evropě podle statistického úřadu Evropské unie Eurostatu porodnost i plodnost klesají. Podle analytiků se v roce 2024 v EU narodilo téměř dvakrát méně dětí než před šesti desetiletími.
Naopak mezi regiony s nejvyšší plodností patří Subsaharská Afrika. Byť i tam od roku 2000 setrvale klesá, stále je vysoko nad hodnotou 2,1, ukazují informace World Bank Group. Na začátku druhého tisíciletí dosahoval počet živě narozených dětí na ženu hodnoty 5,7. Podle nejnovějších informací z roku 2024 se počet snížil na 4,3 dětí, vyplývá ze statistik.
