Když se od 1. ledna 2023 podařilo Francii a Česku prosadit v taxonomii EU úlitbu pro jaderné elektrárny, považovaly to za velké vítězství.
EU taxonomie neboli Complementary Climate Delegated Act stanovuje kritéria pro udržitelné investice a jádro bylo do té doby zdrojem nežádoucím, zatímco protežované obnovitelné zdroje jako větrná a solární energie se trvale těší investiční prioritě.
Taxonomie tehdy vzala jádro na milost a potvrdila ho jako nízkoemisní a udržitelnou, leč přechodnou aktivitu – a to jen do roku 2045 (plyn dostal ultimátum do roku 2030). To znamená, že jaderná elektrárna musí získat stavební povolení do 31. prosince 2045. Poté už nové projekty nebudou splňovat kritéria udržitelné investice.
Opatření se vztahuje na nové jaderné reaktory třetí generace, zatímco prodloužení životnosti stávajících bloků musí být schváleno do roku 2040. Je také podmíněno výstavbou hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do roku 2050.
Jaderné země v EU včetně ČR proti tomuto nastavení přirozeně protestují, zatím však neúspěšně. Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová letos v březnu prohlásila, že odklon od jádra byla strategická chyba, zastánci této technologie to vzali jako přívětivý krok vedení Unie směrem ke změně taxonomie.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) však stále není vyhráno. „To, že dnes v Evropě tvrdí, že jádro je pravděpodobně zdrojem budoucnosti, že se bez něj pravděpodobně neobejdeme a že s nějakou dávkou váhavosti i země, které byly proti, potvrzují, že budou investovat alespoň do malého modulárního reaktoru, ještě neznamená, že je vyhráno,“ uvedl na včerejší konferenci NERS 2026 – Na cestě k úspěchu českého jaderného programu.
Pokud chce Česko budovat a rozvíjet jaderné zdroje, se stávající taxonomií se nemůže ztotožnit, zdůraznil Halvíček s tím, že termín 2045 je „hrozně krátká doba v životním cyklu přípravy jádra“.
Uznal, že změna nebude jednoduchá, nicméně je nutná a jde o „jeden z velkých úkolů současné Evropy“.
Na otázku, zda je nějaká šance na změnu taxonomie tak, aby jádro bylo uznáno za srovnatelně udržitelný zdroj jako obnovitelné zdroje, ministr a místopředseda vlády odvětil, že to bude záviset na hlasování Evropského parlamentu. První příležitost nastane podle něj už letos o prázdninách, kdy se bude tématika taxonomie probírat.
Upozornil však, že otevření debat může přinést nejenom zmírnění taxonomie, ale i riziko změny k horšímu. „Co se budeme nalhávat? Složení Evropského parlamentu není stále nakloněno tomu, čemu jsme nakloněni my. Prostě a jednoduše jsou zelení, velmi zelení,“ pronesl na konferenci.
Druhou překážkou je podle něj postoj Rakouska, které jadernou energii tvrdě odmítá. Česká vláda se svým jižním sousedem sice bilaterálně jedná ve snaze najít nějaké východisko, Havlíček však podotkl, že tamní politici jsou pod tlakem veřejnosti.
„Můj protějšek, rakouský ministr hospodářství, když s ním sedím za jedním stolem, tak v zásadě není úplně kategoricky jiného názoru, než jsem já. Ta podstata je v tom, že rakouští obyvatelé jsou stále toho názoru ‚nikoliv jádro‘ a stojí proti němu,“ řekl.
Boj o změnu taxonomie je „náročná šachová partie“ a „hra na ostří nože“ hraná na úrovni té nejvyšší politiky, zdůraznil Havlíček. Dodal, že tato partie by se zřejmě dala lépe zahrát až po nových volbách v Evropském parlamentu v roce 2029.
„Příští volby do Evropského parlamentu budou nesmírně důležité, nesmírně důležité. Pokud tam zvítězí racionálně smýšlející strany, které tam dokáží vytvořit přiměřenou majoritu, může to být dohráno do cíle, který potřebujeme, aniž by se zdestruovala Evropa,“ uvedl.
Na závěr ministr vyjádřil naději, že k úpravě taxonomie dojde. „Není to jednoduché, ale věřme, že se mentalita nejen Evropského parlamentu, ale Evropy bude posouvat tak, aby se i jádro stalo tím preferovaným zdrojem.“
