Více než polovina poslankyň promluvila v šetření iniciativy Fórum 50 % o útocích, kterým jako političky čelí. Respondentky popsaly výhrůžky násilím, sexuální obtěžování i fyzické napadení. Pětina z nich uvedla, že kvůli nenávistným útokům omezila svou veřejnou aktivitu.
„Bylo mi opakovaně vyhrožováno násilím vůči dětem. Psali mi, že by děti měly být zahrabány na zahradě a měly by umřít. Přicházelo to z různých, pravděpodobně anonymizovaných, zdrojů,“ uvedla při anonymní výpovědi jedna z poslankyň. Organizace jich od listopadu loňského roku do března letošního roku vyzpovídala 41 napříč politickým spektrem. Celkem je v dolní komoře Parlamentu 67 političek.
Nejvíce respondentek bylo podle šetření z klubu hnutí ANO 2011 (29,3 %). Následovaly poslankyně za Pirátskou stranu (26,8 %) a hnutí STAN (19,5 %). Členky klubu ODS tvořily 9,8 % vzorku, zatímco z klubů SPD a TOP 09 se zapojilo shodně po 4,5 % respondentek. Nejméně zastoupené byly KDU-ČSL a Motoristé sobě, jejichž poslankyně tvořily po 2,4 % vzorku. Informace organizace získávala prostřednictvím rozhovorů.
Výhružky násilím, slovní útoky, poznámky se sexuálním podtextem
Šetření zjistilo, že psychologickému násilí čelily čtyři pětiny dotázaných. Mnoho poslankyň podle zprávy zaznamenává podobné formy nátlaku nejen na sociálních sítích, ale i v osobních interakcích, ať už na veřejných akcích, při jednáních nebo v běžném kontaktu s lidmi ve veřejném prostoru. Nejčastější formou psychologického násilí jsou podle zprávy výhrůžky násilím. „Jeden člověk mi například posílal fotky z míst, kudy běhám, s tím, že si tam na mě počká,“ řekla jedna z poslankyň.
Druhou nejčastější formou je podle výsledků zastrašující či obtěžující chování a slovní útoky. „V době, kdy se řešil případ znásilnění dívky (…) migrantem, mi lidé psali, že přejí znásilnění ,černochem’ mně i mé dceři. Bylo to velmi časté,“ stojí v jedné z anonymních výpovědí. Více než polovina se podle průzkumu setkala se sexistickými poznámkami či poznámkami se sexuálním podtextem. Přes 14 % političek uvedlo, že někdo uveřejnil jejich znevažující fotografie či snímky se sexuálním podtextem.
Dvě pětiny poslankyň měly podle šetření zkušenost se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. „Já se ohradím, ale prostě už to nevnímám. Bohužel jsem na to tak zvyklá, že to neřeším. Anebo někdy řeším tak, že jsem ještě drsnější než ten dotyčný. (…) [Kolega poslanec] mi sáhnul pod tričko a dostal facku,“ přiblížila svou zkušenost jedna z političek.
Téměř pětina zažila fyzické násilí. „Jednou jsem byla napadena voličem, který měl zjevně jinou politickou preferenci. Začal do mě šťouchat. Když ke mně doběhli kolegové, tak utekl,“ uvedla respondentka. Vedle toho se některé političky setkaly i s ekonomickým násilím, kdy jim někdo poničil auto nebo majetek. „[Objekt] byl poškozován cíleně, psali mi tam vzkazy křídou. Také jsem měla v kampani auto s potiskem od sponzora a to bylo poškozeno mnohokrát – nabouráno na parkovišti, objeté klíčem a neustále poplivané nebo polité něčím hnusným,“ stojí v jedné ze zpovědí.
Osobnější útoky než na mužské poslance?
Útoky na političky bývají podle šetření osobnější než vůči jejich mužským kolegům. Podle političek se týkají vzhledu, zpochybňování kompetencí, výhrůžek znásilněním. Pětina dotázaných političek uvedla, že z obavy z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu jako veřejná vystoupení, rozhovory v médiích či zveřejňování příspěvků na sociálních sítích.
„[Útoky na ženy se] liší v intenzitě i v sexualizovaném charakteru. Jde o objektifikaci podle vzhledu a poznámky typu, že se do funkce dostaly ,přes postel’. To se týká především žen. Výhrůžky znásilněním mým mužským kolegům podle mě nechodí vůbec. Muži se sice setkávají s verbálním násilím, ale tyto zásahy do důstojnosti motivované fyzickou převahou se týkají především žen,“ konstatovala jedna z poslankyň.
Iniciativa navrhla i seznam doporučení, jak by situace šla zlepšit. Konkrétně jde o zřízení nezávislého orgánu pro řešení incidentů, zavedení dostupného a důvěryhodného systému oznamování nevhodného chování, revizi etického kodexu, pravidelné vzdělávání a osvětu, systematický sběr dat a lepší ochranu před online násilím. Organizace 50 % chce podle informací ČTK s výsledky seznámit poslanecké kluby, do řešení se bude snažit zapojit politiky.
„Prostor pro zlepšení tedy vidím v existenci nezávislého odborného místa přímo v instituci, které by věci mediovalo mimo dosah médií. Mandátový výbor je sice uzavřený, ale věci z něj se vždycky dostanou ven. Pro poškozenou osobu nemusí být příjemné, aby se citlivé věci probíraly v titulcích novin. V privátním sektoru se to v rámci hierarchie také řeší diskrétněji,“ přiblížila jedna z političek možné řešení.
