Když Jane Austenová na přelomu 18. a 19. století psala své romány, sotva mohla tušit, jak nadčasové zrcadlo lidským povahám nastavuje. Postavy z jejích příběhů totiž ztělesňují archetypy, s nimiž se v běžném životě setkáváme dodnes.
V našem dnešním, často až příliš uspěchaném světě plném rychlých online seznamek však snadno zapomínáme na to, co tvoří skutečnou podstatu lásky a partnerské úcty. Právě to nám mohou příběhy z regentského anglického venkova připomenout.
Sama spisovatelka se sice nikdy nevdala, ale o hloubce citů a dynamice mezi mužem a ženou věděla své. Co by dnes tato bystrá pozorovatelka řekla na moderní vztahy? A jaké nadčasové lekce nám její hrdinky zanechaly?
Lekce od Elizabeth Bennetové
Pýcha a předsudek je nejznámějším dílem Jane Austenové, v němž nacházíme fascinující mozaiku lidských povah. Hlavní hrdinka Elizabeth Bennetová je sice dívkou pevných morálních zásad, ale i ona se dopouští chyb pod vlivem vlastních předsudků.
Klíčovým momentem jejího zrání je setkání s charismatickým panem Wickhamem. V převedení do moderní doby představuje Wickham pokušení v podobě přitažlivého, ale charakterně pokřiveného muže, který klame šarmem. Elizabeth se však nenechá zaslepit natrvalo, poučí se ze své chyby a díky tomu nakonec rozpozná hodnotu skutečného džentlmena, pana Darcyho.
Jaká lekce z toho plyne pro dnešní ženy? První dojem často klame a muži, kteří jsou na první pohled nejzábavnější, mohou pod povrchem skrývat jen hluboké zklamání a přetvářku.
Co by nám poradila Emma Woodhousová?
„Hezká, bystrá a bohatá Emma Woodhousová“ představuje s noblesou zajištěnou mladou ženu, která má nebezpečnou zálibu v dohazování partnerů ostatním, zatímco své vlastní city přehlíží.
Sama se nechá okouzlit povrchním panem Frankem Churchillem. Ten se jí však dvoří falešně, neboť je tajně zasnouben s Jane Fairfaxovou. V celé této situaci Emmě nastavuje nekompromisní, ale laskavé zrcadlo její dlouholetý rodinný přítel, pan Knightley.
Co by dnešním ženám poradila Emma? Na začátku příběhu by nejspíše řekla, že zaopatřená žena by měla být především svou vlastní paní. Později, když projde bolestným procitnutím, by však dodala, že nezávislost nevylučuje touhu po blízkosti. Každá žena potřebuje mít po svém boku především láskyplného muže, který ji skutečně chápe, vidí její chyby, a přesto ji bezvýhradně miluje. Přesně tak, jako to dělal pan Knightley.
Rozum a cit sester Dashwoodových
Sestry Elinor a Marianne Dashwoodovy jsou ztělesněním samotného názvu slavného díla britské spisovatelky. Představují dva naprosto protikladné způsoby uvažování.
Marianne je příkladem velmi energické a emotivní dívky, která se bezhlavě zamiluje do šarmantního hejska pana Willoughbyho. Ten však nakonec dá přednost penězům a vybere si ženu s vyšším věnem. Marianne tak po ukrutném zklamání najde štěstí a klid v náručí staršího, rozvážného plukovníka Brandona.
Elinor je naopak tichá, rezervovaná a své city drží pevně pod kontrolou. Na první pohled může působit chladně a odtažitě, přesto pod povrchem skrývá hluboký cit k panu Edwardu Ferrarsovi, pro kterého je schopná se obětovat a trpělivě na něj čekat.
Co nám tyto dva osudy říkají dnes? Slepá vášeň bez špetky rozumu často končí zlomeným srdcem, ale samotný chladný rozum bez citu člověka šťastným neudělá. Skutečné umění moderních vztahů spočívá v nalezení rovnováhy mezi srdcem a hlavou.
Trpělivost Anny Elliotové: Láska na druhý pokus
Příběh Anny Elliotové nám ukazuje fenomén, který na dnešní dobu sedí nejvíce: lásku na druhý pokus.
Annu v mládí rodina donutila odmítnout sňatek s její životní láskou, tehdy nemajetným námořním důstojníkem Frederickem Wentworthem. Když se po osmi letech znovu setkávají, Wentworth je již bohatým kapitánem, ale stále zůstává zraněný starým odmítnutím.
Cesta zpátky k sobě proto není snadná a oba musí čelit starým křivdám i dlouho potlačeným citům. Wentworth po svém návratu před Annou dokonce okatě flirtuje s jinými ženami, ale její tichá síla, trpělivost a věrnost vlastním hodnotám ho nakonec přimějí uvědomit si, že žádná jiná se jí nevyrovná.
Příběh tak jasně ukazuje, že druhá šance ve vztahu má smysl, ale vyžaduje čas a oboustrannou zralost.
Gentlemani z regentské éry
Protože moderní vztahy nejsou jen záležitostí žen, chování mužů má v nich stejnou váhu. Jane Austenová nám zanechala galerii mužských charakterů, které můžeme s trochou nadsázky rozdělit na ty, jimž bychom v reálném životě dali zelenou, a na ty, před kterými je lepší vzít nohy na ramena.
Do kolonky ANO bezpochyby patří Fitzwilliam Darcy. Ten si naše sympatie nezískal slovy, ale činy, zejména když v zákulisí tajně a bez nároku na vděk zachránil čest Elizabethiny rodiny a zaplatil dluhy její lehkomyslné sestry.
Stejné doporučení si zaslouží pan Knightley, který dokázal Emmě nastavit upřímné zrcadlo a rázně ji napomenout, když na pikniku krutě ponížila chudou slečnu Batesovou.
A zapomenout nesmíme ani na plukovníka Brandona, jenž v prudkém dešti bez váhání cválal pro lékaře, aby zachránil nemocnou Marianne, přestože věděl, že její srdce tehdy patřilo jinému.
Naopak velké NE si odnáší Frank Churchill, který u dnešních žen propadne kvůli své dvojí hře, kdy před Emmou schválně shazoval svou tajnou snoubenku.
O moc lépe na tom není ani Willoughby, který Marianne chladně odmítnul a dal přednost bohatému věnu.
Skutečným králem všech bídníků je však Wickham. Tento okouzlující lhář bez špetky svědomí utekl s patnáctiletou Lydií, rodinu Bennetových uvrhl do hanby a svatbu si navíc nechal od pana Darcyho tvrdě zaplatit.
Pravidla moderních vztahů podle Jane Austenové
Ačkoliv od dob Jane Austenové uplynulo více než dvě stě let, lidská srdce a vztahy se vlastně vůbec nezměnily. Co si tedy z jejích nadčasových románů můžeme odnést do našich vlastních životů?
Pravidlo č. 1: Činy mají větší váhu než slova. Okouzlující komplimenty samy o sobě nic nestojí. Skutečný charakter partnera se projeví, až když potřebujete reálnou oporu.
Pravidlo č. 2: Druhá šance vyžaduje čas a zralost. Návrat k sobě po rozchodu nemá smysl uspěchat. Někdy musí oba lidé nejdříve vnitřně dospět, unést chvíle odcizení a dokázat odpustit stará zranění.
Pravidlo č. 3: Nejlepší partner je ten, s kým můžete růst. Pravá láska nespočívá v nekritickém obdivu a neustálém přikyvování. Kvalitní životní partner vám dokáže s láskou nastavit zrcadlo a inspiruje vás k tomu, abyste se stávali lepšími lidmi, i když to občas nebývá příjemné.
