Výzkumníci zjistili, že příliš krátký i příliš dlouhý spánek souvisí se známkami zrychleného stárnutí napříč více orgány.
Pokud pravidelně spíte méně než 6,5 hodiny – nebo si naopak zvyknete spát déle než 8 hodin – mohou vaše orgány stárnout rychleji, než by měly, varuje nedávná studie.
Výzkumníci zjistili, že lidé, kteří spí mimo úzké rozmezí 6,4 až 7,8 hodiny, vykazují ve srovnání s těmi, kteří se v tomto rozmezí drží, známky rychlejšího stárnutí orgánů. Tito lidé také čelili vyššímu riziku chronických onemocnění, včetně diabetu, srdečních chorob a deprese.
Výsledky naznačují, že nalezení správné rovnováhy ve spánku může být klíčem k tomu, abychom s přibývajícím věkem zůstávali zdravější a biologicky mladší.
Úzké spánkové rozmezí je nejlepší pro zdraví
Studie vycházela z údajů, které poskytlo 500 000 účastníků britské databáze UK Biobank. Vědci použili 23 počítačových modelů označovaných jako „hodiny stárnutí“, aby odhadli, jak rychle jednotlivé orgány stárnou ve vztahu ke skutečnému věku člověka.
Tyto hodiny byly vytvořeny na základě strukturálních údajů z lékařského zobrazování, orgánově specifických bílkovin a molekul nalezených v krvi. Mohou poskytovat personalizované informace o stárnutí konkrétních orgánů, včetně mozku, srdce a plic.
Zjištění, nedávno publikovaná v časopise Nature, ukázala, že u žen bylo nejzdravější spát 6,4 až 7,8 hodiny, zatímco u mužů 6,4 až 7,7 hodiny.
„Všichni jsou nadšení z těchto hodin stárnutí a jejich schopnosti předpovídat riziko nemocí a úmrtnosti,“ uvedl ve svém prohlášení vedoucí studie Junhao Wen, docent radiologie na Columbia University Vagelos College of Physicians and Surgeons. „Pro mě je ale zajímavější otázka, zda můžeme hodiny stárnutí propojit s faktorem životního stylu, který lze včas upravit, abychom stárnutí zpomalili.“
Ačkoli tato observační studie neprokazuje, že délka spánku přímo způsobuje rychlejší stárnutí, ukazuje souvislost mezi spánkovými návyky a celkovým zdravím.
Spánkové návyky a chronická onemocnění
Příliš málo i příliš mnoho spánku souviselo s rychlejším stárnutím téměř u všech orgánů. To podporuje představu, že spánek hraje ústřední roli v udržování toho, co Wen popsal jako „koordinovanou síť mozku a těla, včetně metabolické rovnováhy a zdravého imunitního systému“.
Studie spojila abnormální délku spánku s řadou zdravotních potíží, včetně obezity, diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění a nepravidelného srdečního rytmu. Zjistila také souvislosti s respiračními onemocněními, jako je chronická obstrukční plicní nemoc a astma, i s trávicími potížemi, například refluxem žaludeční kyseliny a gastritidou.
Údaje z devíti „hodin stárnutí“ ukázaly statisticky významné souvislosti mezi délkou spánku a stárnutím orgánů, včetně mozku, srdce, imunitního systému a kůže. Tyto souvislosti byly nejsilnější u lidí, kteří spali kratší dobu.
Vyšší riziko deprese ve vyšším věku
Wen a jeho tým zjistili, že příliš málo spánku souviselo s psychickými potížemi, jako jsou deprese a úzkost. Výzkumníci také zjistili, že příliš dlouhý spánek může ovlivňovat riziko deprese prostřednictvím změn ve stárnutí mozku a tukové tkáně.
Dr. Alex Dimitriu, lékař s atestací z psychiatrie a spánkové medicíny, který se na studii nepodílel, řekl Epoch Times, že tato zjištění potvrzují to, co pozoruje ve své praxi: příliš málo i příliš mnoho spánku souvisí s horšími zdravotními výsledky.
„Potvrzuje to, že pro většinu dospělých je ideálním rozmezím 7 až 8 hodin,“ řekl. „Je to ovlivnitelný rizikový faktor, který můžeme mít pod kontrolou.“
Dimitriu dodal, že je dobré vědět i to, že většině dospělých může stačit 7 hodin. „Takže se přestaňme trápit tím, že nespíme 8 hodin. Jen ať se z toho nestane šikmá plocha a nezačneme spát 6 hodin!“
Na kvalitě spánku záleží stejně jako na jeho délce
Kvalita spánku i jeho délka jsou pro celkové zdraví zásadní, řekla Epoch Times Chelsie Rohrscheibová, hlavní odbornice na spánek a neurovědkyně ve společnosti Wesper, která provozuje klinicky přesnou platformu pro testování a řízení spánku. Na studii se nepodílela.
„Špatný spánek v kterékoli z těchto oblastí může zvyšovat riziko mnoha chronických zdravotních potíží a zároveň snižovat kvalitu života,“ uvedla.
Výzkum publikovaný loni v časopise Health Data Science spojil špatné spánkové vzorce se 172 různými onemocněními. Rohrscheibová uvedla, že existují varovné signály, které mohou naznačovat, že vaše spánkové návyky negativně ovlivňují zdraví. Patří mezi ně:
- chronická denní ospalost
- potíže se soustředěním
- problémy s pamětí
- podrážděnost
- zhoršená nálada
- snížený výkon v práci nebo ve škole
Dr. Dimitriu doporučil chránit to, čemu říká „spánkové okno“, tlumeným osvětlením, omezením podnětů a klidnou předspánkovou rutinou.
„Když míříte na 8 hodin, obvykle získáte asi 7 kvalitních hodin,“ řekl – což je podle této studie přesně tam, kde chcete být, pokud jde o nejlepší výsledky stárnutí.
–ete–
