Mezinárodní iniciativa nevládní organizace Doktoři proti násilnému odběru orgánů (DAFOH) se během summitu skupiny G7, který se ve francouzském Évianu koná od 15. do 17. června, snaží upozornit světové lídry na problematiku násilných odběrů orgánů v Číně. Petice DAFOH již získala více než 640 tisíc podpisů.
Strukturovaná a dlouhodobá mezinárodní mobilizace
Petice byla přeložena do 29 jazyků včetně češtiny a je adresována představitelům zemí G7 a dalších sedmi států. Podle Harolda Kinga, představitele DAFOH ve Francii, je „cílem petiční kampaně prolomit mlčení mezinárodního společenství o pronásledování a násilných odběrech orgánů v Číně“.
Kampaň je koncipována jako dlouhodobá iniciativa. „Pokaždé, když se členské státy G7 sejdou, bude prezidentům zaslán dopis s informací o aktuálním počtu podpisů,“ upřesňuje.
Petice sbírá podporu online i prostřednictvím papírových podpisových archů. K 15. květnu 2026 evidovala 584 830 podpisů před další plánovanou aktualizací. Podle údajů zveřejněných na webu kampaně počet podpisů po červnové aktualizaci překročil 640 tisíc.
Organizátoři uvádějí, že neshromažďují „žádné osobní údaje signatářů“ a zdůrazňují, že iniciativa je zaměřena na občanskou mobilizaci bez využívání individuálních dat.
Obvinění z „chladné genocidy“ na mezinárodní úrovni
Podle textu petice spočívají násilné odběry orgánů v odebírání orgánů pro transplantace v Číně lidem proti jejich vůli, což vede k jejich usmrcení. Podle informací uváděných iniciátory petice byla tato praxe v Čínské lidové republice institucionalizována a v posledních desetiletích se rozvinula ve velkém rozsahu, což vyvolalo vážné obavy mezinárodního společenství.
Nezávislý tribunál se sídlem v Londýně, China Tribunal, vedený sirem Geoffreyem Nicem KC, dospěl v roce 2019 k závěru, že takové odběry byly prováděny „po řadu let v celé Číně ve velkém měřítku a pokračují dodnes“. Jeho závěry zmiňují zejména zaměření na určité skupiny obyvatel, včetně praktikujících Falun Gongu, duchovní meditační praxe, kterou čínský režim pronásleduje od roku 1999 a jejíž příslušníci jsou označováni za hlavní oběti těchto praktik.
Tyto činy podle uvedených tvrzení spojují represivní i ziskový motiv a někteří je označují za „chladnou genocidu“. Autoři upozorňují na možné rozšíření těchto praktik i na další skupiny, zejména ujgurskou populaci, a domnívají se, že nedostatečná mezinárodní reakce přispívá k jejich pokračování. V této souvislosti vyzývají ke koordinované odpovědi s cílem chránit etické standardy medicíny na celosvětové úrovni.
Přímá výzva představitelům zemí G7+7
Podle Harolda Kinga bude kampaň pokračovat, „dokud nebudou násilné odběry orgánů v Číně zcela zastaveny a dokud vyšetřování neurčí rozsah tohoto zločinu proti lidskosti, neidentifikuje pachatele a nezajistí jejich postavení před soud“.
Výběr zemí G7 + 7 je podle něj odůvodněn jejich politickou rolí. „Představitelé zemí G7 jsou volení státníci, demokraticky určení obyvateli svých zemí, a nesou přímou odpovědnost za bezpečnost a blahobyt svých občanů,“ připomíná.
Vedle symbolické mobilizace obsahuje petice také řadu konkrétních požadavků. Především vyzývá k přijetí společného prohlášení, které by výslovně odsoudilo násilné odběry orgánů připisované Čínské lidové republice a vyzvalo k jejich okamžitému ukončení.
Mezi navrhovanými opatřeními je i preventivní složka zaměřená na informování občanů o etických rizicích spojených s transplantacemi v Číně. Cílem je zabránit jakékoli nepřímé spoluúčasti, ať už ze strany pacientů cestujících do zahraničí za transplantací, nebo zdravotnických pracovníků zapojených do vzdělávacích, výzkumných či klinických aktivit, které by mohly tyto praktiky podporovat.
Text dále doporučuje pozastavení transplantační spolupráce s Čínou do doby, než budou předloženy ověřitelné důkazy o ukončení těchto praktik. Tento požadavek je doplněn výzvou k nezávislým inspekcím.
Signatáři rovněž požadují každoroční parlamentní slyšení, zveřejňování podrobných zpráv a zahájení vyšetřování možného porušování mezinárodního práva, zejména vůči praktikujícím Falun Gongu, Ujgurům a dalším skupinám.
Složitý geopolitický a institucionální kontext
DAFOH zasazuje tuto kampaň do mezinárodního prostředí poznamenaného rostoucím strategickým napětím. Letošní summit G7 v Évianu se mimo jiné věnuje otázkám souvisejícím s Čínou, včetně obchodních vztahů, kritických surovin a geopolitické bezpečnosti.
Organizace upozorňuje, že G7 je „silně zapojena do mezinárodních aktivit proti íránskému terorismu a hegemonii Čínské lidové republiky“, zejména v Jihočínském moři a v okolí Taiwanu.
V tomto kontextu je problematika násilných odběrů orgánů prezentována jako otázka lidských práv vyžadující koordinovanou reakci. Organizátoři se domnívají, že současné mezinárodní mechanismy nejsou pro řešení této záležitosti dostatečné.
Zejména upozorňují, že „za dvacet let od odhalení existence násilných odběrů orgánů v Číně Organizace spojených národů nikdy nezahájila vyšetřování těchto zločinů proti lidskosti“.
–etf–
