Vágní označování původu medu formulkou „směs medu ze zemí EU“ a „zemí mimo EU“ skončilo. Nová vyhláška č. 490/2025 Sb platná od neděle 14. června stanoví, že výrobce musí odtajnit konkrétní země i jejich procentuální podíl.
Pokud je med směsí pocházející z vícero zemí, všechny země musí být uvedeny v sestupném pořadí podle jejich podílu na hmotnosti spolu s procentuálním údajem, a to na etiketě v hlavním zorném poli. Obdobná pravidla platí od neděle ve všech členských státech EU.
Nová vyhláška však neznamená, že nic neříkající staré označení původu zůstává minulostí. Med s těmito etiketami může být prodáván až do vyčerpání zásob.
Čeští včelaři, které sdružuje Agrární komora České republiky, nastavení přesnějších pravidel vítají, uvedla komora v tiskovém prohlášení. Stále větší množství medu podle ní proudí z třetích zemí a vzhledem k obchodním dohodám s Ukrajinou nebo jihoamerickým Mercosurem očekává, že medu ze zemí mimo EU bude na českých pultech přibývat.
„Nová pravidla přicházejí v době, kdy včelaři po celé republice zahajují hlavní období medobraní. Pokud mají spotřebitelé možnost jednoduše zjistit skutečný původ medu, pomáhá to budovat důvěru v celý obor a zároveň ocenit poctivou práci českých včelařů, kteří se kromě produkce medu významně podílejí také na opylování kulturních plodin i volně rostoucích rostlin,“ sdělil v prohlášení předseda Českého svazu včelařů Zdeněk Nekula.
Podle předsedy Asociace profesionálních včelařů Kamila Kurtina je důležité, aby na trhu platila jasná a srozumitelná pravidla. „Spotřebitel musí mít možnost rozlišit med od českého včelaře a směsi dovezené z různých částí světa. Transparentní označování původu samo o sobě všechny problémy nevyřeší, ale představuje důležitý krok k férovějším podmínkám pro domácí producenty a k zachování profesionálního včelařství v České republice,“ podotkl.
Falšování a kontroly
Med patří mezi nejčastěji falšované potraviny. Přestože u našich včelařů k padělání nedochází, problém existuje často u dovážených medů. Podle zprávy Evropské komise z roku 2023 byla téměř polovina této potraviny pančovaná. Agrární komora věří, že nová pravidla pro označování falšování medu ztíží.
„V posledních letech narůstají dovozy medu do Česka za podezřele nízké ceny, které nemohou pokrýt ani samotné výrobní náklady, natož náklady na obalový materiál, dopravu, skladování a další nezbytné položky. Dlouhodobě proto apelujeme, aby dozorové orgány kontrolovaly, zda jde skutečně o med. Pokud umožníme, aby byly na našem trhu volně dostupné padělky, přispějeme tím k likvidaci našich včelařů a úbytku našich včelstev, čímž ohrozíme opylení a biodiverzitu krajiny,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby uvedl před třemi lety v rozhovoru pro Epoch Times, že velké medařské firmy neustále vymýšlejí způsoby, jak oklamat kontrolní orgány při prověrkách medu, a často za pomoci laboratoří namíchají směs tak, aby v testech prošla. Med se dle něj falšuje především přimícháváním různých sirupů nebo dokonce cíleným krmením včel těmito náhražkami. Vzniklý produkt je prakticky nerozeznatelný od toho pravého a v některých případech nedokáží pančování prokázat ani pokročilé metody, jako spektroskopie nukleární magnetické resonance (NMR).
Kontrolu medu v obchodech zajišťuje u zahraničních medů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), zatímco Státní veterinární správa prověřuje české výrobce. SZPI prověřuje například fyzikálně-chemické parametry, odhaluje falšování medu přídavkem sirupů, provádí senzorickou analýzu a posuzuje autenticitu medu stanovením hlavních složek v něm.
„Kromě včel nesmí do medu nikdo zasahovat, a to právě s ohledem na unikátnost jeho produkce. V tom je i základ kontrolní činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce, spočívající v odhalování nepovolených zásahů do medu nebo případů, kdy je za med vydávána podivná směs cukrů, barviv a uměle přidaných enzymů. Pouhá kontrola požadavků uvedené vyhlášky by byla zcela nedostačující,“ vysvětlil v tiskovém prohlášení Agrární komory ředitel Odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI Jindřich Pokora.
Odhalení některých látek může být využito také pro určení botanického původu medu. Nově inspektoři ve své laboratoři využívají také metodu dr. Erbana. Ta je postavená na stanovení cizích amyláz, což umožňuje identifikovat enzymy, které nepoctivci do medu přidali. Podle Erbana jde o velice spolehlivou metodu, jak určit, zda je med nastavován. Česko je vůbec první zemí EU, která tuto přesnou metodu používá.
Jak poznat medový padělek
Pro laika je podle dr. Erbana prakticky nemožné rozeznat, zda je med pančovaný. Proto radí, aby měl „každý svého včelaře“, kterého osobně zná a ví, že je poctivý. Cena medu přímo od včelaře může být sice vyšší než v supermarketu, ale spotřebitel má aspoň jistotu, že nekonzumuje sirup s medem.
„Pokud chtějí mít spotřebitelé záruku pravosti medu, neudělají chybu, když nakoupí přímo u českého včelaře,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Komoditní rady pro včely a med při Agrární komoře ČR Stanislav Jaš.
