Miliardové smlouvy Evropské unie o vakcínách proti covidu-19 se znovu dostávají před evropskou justici. Jádrem sporu je otázka, nakolik transparentně Evropská komise (EK) jednala při vyjednávání s farmaceutickými společnostmi během pandemie covidu-19 a jaké informace musí být zpřístupněny veřejnosti. Několik poslanců Evropského parlamentu a jednotlivců už roky vedení EU vytýká, že zadržuje důležité detaily smluv. EK nyní v tomto řízení utrpěla další právní neúspěch.
Generální advokát Athanasios Rantos ve svém stanovisku doporučil Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU), aby zamítl opravné prostředky EK proti dřívějším soudním rozhodnutím a potvrdil rozsudky nižší instance. Soudkyně a soudci SDEU sice nejsou tímto posouzením vázáni, často se však stanovisky svých Generálních advokátů řídí. Konečné rozhodnutí se očekává v příštích měsících.
Miliardové smlouvy
V centru řízení stojí smlouvy, které Evropská komise v letech 2020 a 2021 uzavřela s několika farmaceutickými společnostmi na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie tehdy zavedla centralizovaný mechanismus zadávání zakázek, aby všem členským státům umožnila co nejrychlejší a spravedlivý přístup k vakcínám. Vyjednáváním byl pověřen společný tým úředníků EK a odborníků z členských států.
Mezi smluvními partnery byly mimo jiné společnosti Pfizer / BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Johnson & Johnson, CureVac, Sanofi-GSK a Novavax. Podle údajů Tribunálu EU bylo uvolněno 2,7 miliardy eur, aby bylo možné začít zadat závazné objednávky na více než miliardu dávek vakcín.
I když byly smlouvy později zveřejněny, řada pasáží byla začerněna. Týkalo se to zejména jmen členů společného vyjednávacího týmu a smluvních ustanovení o možných kompenzačních platbách farmaceutickým společnostem. Komise to odůvodnila ochranou osobních údajů a obchodních zájmů zúčastněných společností.
Veřejný zájem na transparentnosti
Generální advokát Rantos se však s touto argumentací ztotožňuje jen částečně. Ve svém stanovisku poukazuje na zvláštní veřejný zájem transparentnosti při jednáních o smlouvách na vakcíny. Tribunál Evropské unie podle něj správně konstatoval, že transparentnost vyjednávacího procesu o dohodách představuje konkrétní cíl veřejného zájmu.
Podle názoru Generálního advokáta anonymizovaná prohlášení o možném střetu zájmů nestačí k tomu, aby bylo možné účinně ověřit nestrannost vyjednavačů. Veřejnost musí mít možnost zjistit, kdo se jednání účastnil, aby bylo možné posoudit možné střety zájmů.
Rantos se staví proti postoji Komise také u začerněných kompenzačních doložek. Ta podle něj dostatečně nedoložila, že by zveřejnění příslušných částí smluv skutečně poškodilo obchodní zájmy farmaceutických společností.
Argumentuje i tím, že dotčené doložky neupravovaly podmínky odpovědnosti společností vůči poškozeným třetím stranám. Týkaly se spíše výhradně možných mechanismů náhrady mezi členskými státy a výrobci. Obava z hospodářských škod v důsledku zveřejnění proto podle něj nebyla dostatečně prokázána.
Žaloby proti omezenému přístupu k dokumentům
Řízení bylo spuštěno na základě žalob členů Evropského parlamentu a soukromých osob. Ti už v roce 2021 požadovali přístup ke smlouvám a dalším dokumentům. Podle vlastních slov chtěli porozumět podmínkám miliardových obchodů a ověřit, zda byl dostatečně zachován veřejný zájem.
Evropská komise však žadatelům poskytla pouze částečný přístup k podkladům. Žalobci se proto obrátili na Tribunál Evropské unie. Ten v červenci 2024 rozhodl v podstatných bodech v jejich prospěch a rozhodnutí Komise zčásti prohlásil za protiprávní. Podle názoru Tribunálu nebyl poskytnutý přístup dostatečně rozsáhlý.
Komise se poté odvolala k Soudnímu dvoru Evropské unie. Generální advokát Rantos nyní ve svém stanovisku doporučuje toto odvolání zamítnout a potvrdit rozsudky nižší instance.
Druhý spor – textovky Leyenové
Pro Evropskou komisi je současné doporučení choulostivé i proto, že navazuje na další právní spor o transparentnost nákupu vakcín proti covidu-19. Tribunál Evropské unie již v květnu 2025 svým rozsudkem prohlásil za neplatné rozhodnutí Komise odmítnout přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. O vydání zpráv požádaly New York Times a novinářka Matina Stevisová. Zprávy měly souviset se smlouvou o vakcínách na 1,8 miliardy dávek.
Komise uvedla, že požadované zprávy nemá k dispozici. Tribunál však konstatoval, že úřad neposkytl věrohodné vysvětlení, proč už SMS nejsou dostupné, a dostatečně neobjasnil, kde se zprávy nacházejí. Rozhodnutí bylo považováno za další neúspěch Komise při vyřizování žádostí o transparentnost.
Současné stanovisko Generálního advokáta Rantose nyní opět zvyšuje tlak na EK. Kritici už roky Bruselu vytýkají, že miliardové obchody s vakcínami dostatečně transparentně nezdokumentoval. Komise tato obvinění odmítá a poukazuje na to, že během pandemie covidu-19 musela jednat pod značným časovým tlakem.
Evropská komise po zveřejnění stanoviska uvedla, že bere stanovisko Generálního advokáta na vědomí. K výsledku probíhajícího odvolacího řízení se chce vyjádřit až po rozsudku Soudního dvora Evropské unie.
–etg–
