Vládní kabinet dnes schválil novelu mediálních zákonů, které ruší koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, uvedl na tiskové konferenci ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Financovat je nově má státní rozpočet. Obě média si podle legislativy přijdou na stamiliony nižší částky, než letos.
Podle Klempíře vláda krokem plní své programové prohlášení. „Přidáváme se tak k většině zemí Evropské unie, které od této zastaralé metody financování již ustoupily,” dodal. Schválená legislativa podle ministra zohledňuje připomínky, které se k původnímu návrhu sešly. „Zachováváme stávající podobu zákona o České televizi a Českém rozhlasu s výjimkou pasáží týkajících se koncesionářských poplatků,” řekl Klempíř.
Nový zákon podle šéfa kultury stanovuje částku, kterou média obdrží ze státního rozpočtu. Částky určené vládou jsou v případě ČT o zhruba miliardu nižší než letošní plánované příjmy, u ČRo o přibližně 400 milionů. „Základní částka uvedená v zákoně a tedy mandatorní výdaj státu činí pro Českou televizi 5,74 miliardy a pro Český rozhlas 2,065 miliardy korun,” konstatoval ministr. Text podle Klempíře obsahuje také valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.
Při určování částky resort podle Klempíře vycházel z výročních zpráv médií z roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech.
„Pro rok 2024 jsme se rozhodli po úvaze, že i v té době byla obě média lídry trhu. ČT měla téměř třetinový podíl na trhu a například ČRo1 Radiožurnál byl nejposlouchanější stanicí. Média přitom nevykázala žádný zásadní pokles zájmu o své vysílání. Ani ve svých výročních zprávách nezmiňují nedostatek financí jako zásadní problém pro svůj rozvoj,” uvedl ministr. Připomněl také, že oběma médiím v souladu s principem duálního trhu zůstává možnost v omezeném modelu fungovat s reklamou.
„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokáží, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery. A že stejně jako se dokázali rychle vyrovnat s navýšením rozpočtu, tak budou umět pracovat i s mírně nižším,” dodal ministr kultury.
ČT v současnosti disponuje 6 TV kanály, 3 studii, rozsáhlým online portálem, a kromě jiného produkuje také filmy a seriály. Podle ředitele Hynka Chudárka bude muset v případě protlačení legislativy omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí ze 2 900, rušení kanálů neplánuje. „Přijatelné to není v žádném případě, protože s touto částkou neumíme pracovat. Já vlastně nevím, co všechno budeme muset zastavit, proškrtat, pokud by toto vstoupilo v platnost,“ uvedl ve vyjádření pro ČT.
ČRo má 12 celoplošných rozhlasových stanic, 14 regionálních, také rozsáhlý online portál či symfonický orchestr. Dle ředitele Reného Zavorala by rozhlas musel propustit 150 až 200 zaměstnanců z 1 350. „Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ řekl Zavoral pro ČT. Z možných úsporných opatření zmínil omezení Radiožurnálu sport, symfonického orchestru, pořadů pro děti či premiérové tvorby.
Ohrožení nezávislosti?
Opozice vyjádřila obavy z toho, že napojení médií na státní rozpočet povede k politickému tlaku.
„Andrej Babiš uvedl slovenské mafiánské praktiky v život,“ reagoval dnes na X předseda ODS Martin Kupka. „Zestátnění veřejnoprávních médií se rozjelo, vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy jeho vlády,“ dodal.
„Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ napsal na X zase šéf hnutí STAN Vít Rakušan.
Tvrzení o ohrožení nezávislosti dnes premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci odmítl. „Obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily. Celá Evropa šetří,“ uvedl. Popřel i, že se výše poplatků vrací na úroveň z roku 2008, protože částky byly do roku 2024 zmražené. „Věřte, že proti veřejnoprávním médiím nemám nic. Já tam ani nechodím, já je nepotřebuju,“ doplnil ještě později.
