Podle předpovědí meteorologů nás čekají velmi teplé dny s teplotami přes 30 stupňů. Zatímco někteří jistě ocení horké klima a využijí ho ke koupání a slunění, jiným může horké počasí způsobit zdravotní potíže. Jak se chránit?
Především ohroženi jsou lidé nad 65 let, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, lidé dlouhodobě nemocní s kardiovaskulárními chorobami, vysokým tlakem a nadváhou a lidé, kteří se léčí léky na depresi a nespavost, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Nabádá proto, aby příbuzní osoby z těchto skupin během veder několikrát denně kontrolovali, třeba i jen po telefonu a zjišťovali, zda jsou v pořádku. Ohrožené skupiny by neměly pobývat venku při teplotách překračujících 30 °C, spíše jen v ranních a podvečerních hodinách, doporučuje, a přidává rady, jak účinky extrémního horka zmírnit.
Jak se oblékat?
Noste lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. Pokožku je dobré chránit lehkým, světlým a prodyšným oděvem a části, které jsou odhaleny, by měly být natřeny ochranným krémem s faktorem SPF 15 a vyšším.
Ústav radí nezapomínat ani na pokrývku hlavy, která chrání před úžehem neboli přehřátím mozku. Na koupališti nebo na zahradě lze použít i slunečník, popř. deštník. Oči by měly být chraněny slunečními brýlemi.
Jak a co pít?
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou, aby se nahradil úbytek soli pocením, doporučuje SZÚ. Dobře podle něj poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý nebo bylinkový. Naopak nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, protože „rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka“, uvádí ústav v tiskové zprávě.
Pitný režim by měl zahrnovat podle SZÚ nejméně 2-3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě 2-4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je podle něj vodu stále nosit s sebou a upíjet. Také nabádá, abyste k pití nutili hlavně děti a staré lidi, kteří často nemívají pocit žízně.
Jakou volit stravu?
Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Tučná a na bílkoviny bohatá jídla zvyšují produkci tepla organizmem, což tělo rozhodně nepotřebuje, poznamenává SZÚ.
Jídlo by se podle odborníků z ústavu mělo v horku konzumovat raději častěji a v menších porcích. „Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Ušetříte si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí,“ uvádí zpráva.
Jak pracovat s klimatizací?
Při pobytu v klimatizovaném prostoru je potřeba myslet na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu, tedy opět je vhodné častěji pít, podobně jako při sportu, radí SZÚ.
Klimatizace je sice příjemná věc, ale nemělo by se to s ní přehánět. „Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35°C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29°C, ne méně,“ upozorňuje ústav.
Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená, vysvětlují odborníci.
Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně. Spustí se totiž procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním, bolestem v krku – angínám a k onemocněním močových cest. „To souvisí s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme,“ ponouká SZÚ.
Co se děje v těle?
Při vysoké teplotě se tělo víc potí, trpí dehydratací a člověku se snižuje schopnost soustředit se. Také se zhoršuje prokrvení periferních částí těla a mozku a zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh. U starších lidí pak roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice, varuje SZÚ.
Co dělat při přehřátí, úpalu?
Úpal není nic jiného než selhání regulace tělesné teploty, podotýká ústav. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.
„Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat,“ radí odborníci s tím, že k ochlazování lze použít houbu nebo ručníky namočené ve studené době, kterými je třeba postiženého otírat. Také ho můžete zabalit do chladného prostěradla, zapnout ventilátor nebo použít chladnější sprchu.
V těchto případech je třeba sledovat tělesnou teplotu a tělo postiženého ochlazovat až do bodu, když jeho tělesná teplota neklesne na 38,5 °C. „Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny,“ nabízí další radu SZÚ.
U mírnější formy, kdy má postižený na počátku jen zvýšenou teplotu do 38 °C, stačí jeho tělo ochlazovat. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, stačí takovou osobu jen sledovat a podávat tekutiny. Lékaře podle ústavu volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (tzv. vyčerpání z přehřátí).
Jak poznat vyčerpání z přehřátí?
Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní po vystavení vysoké teplotě, a to při nevyvážené náhradě tekutin. Jde o odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. „Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením,“ popisuje SZÚ. Lékařská pomoc je podle něj nezbytná pouze tehdy, jsou-li příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.
Takovému člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podat tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat vůbec. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře, který může doporučit konzumaci solných (iontových) roztoků.
Křeče z přehřátí – co s nimi?
Křeče vznikají ze ztrát vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou se dostavovat v souvislosti s namáhavou činností.
V případě křečí proto ústav radí skončit s manuální činností, zůstat v klidu na stinném chladném místě a pít ovocné šťávy, minerální vody nebo iontové nápoje pro sportovce. „Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře,“ upozorňují experti ve zprávě. Pokud křeče ustoupí, je lepší dál relaxovat a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracet, byť se možná postižený cítí dobře. Další námaha by totiž mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.
