Spojené státy a Írán podepsaly 14. června předběžnou dohodu o znovuotevření Hormuzského průlivu a zahájení šedesátidenních jednání zaměřených na ukončení konfliktu na Blízkém východě.
Přestože memorandum o porozumění (MOU) nebylo k 16. červnu zveřejněno, vysocí američtí představitelé během telefonického brífinku s novináři téhož dne nastínili klíčové body dohody.
Americký prezident Donald Trump se rovněž stručně vyjádřil k rozsahu dohody po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Évian-les-Bains ve Francii během summitu G7 dne 15. června.
Níže uvádíme pět hlavních závěrů z předběžné dohody.
Podpis dohody
Trump a viceprezident J. D. Vance elektronicky podepsali memorandum o porozumění společně s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalibafem.
Oficiální podpisový ceremoniál by se měl uskutečnit 19. června v Ženevě.
Po bilaterálním jednání s Macronem 15. června Trump novinářům řekl, že Írán souhlasil se „silnými kontrolními pravomocemi“, které mají zajistit, že „nebude mít jadernou zbraň“.
Trump uvedl, že očekává zveřejnění úplného dokumentu a jeho znění „pravděpodobně velmi brzy“.
V příštích 60 dnech povedou Spojené státy pokračující jednání s Teheránem, během nichž bude Vance řídit rozhovory zaměřené na dopracování technických detailů dohody, sdělil jeden z vysokých amerických představitelů.
Plán počítá se zachováním současného rozmístění amerických vojenských sil v okolí Íránu po dobu probíhajících jednání.
Další americký představitel oznámil, že o tom, zda bude dohoda nakonec úspěšná pro obě strany, rozhodnou kroky, které íránské vedení podnikne v nadcházejících týdnech vyjednávání.
Znovuotevření Hormuzského průlivu
Trump 15. června novinářům řekl, že ačkoli je Hormuzský průliv „již částečně otevřen“, do pěti dnů bude „zcela otevřen“.
Zatímco íránské námořní miny jsou v současnosti odstraňovány, „lodě už v podstatě začínají vyplouvat“, informoval.
Hormuzský průliv zůstane během šedesátidenního období vyjednávání bez poplatků a zákaz jejich vybírání by se mohl stát trvalým, sdělili američtí představitelé novinářům.
Podle amerických představitelů by brzy mělo průlivem denně proplouvat nejméně 40 až 50 lodí a do 30 dnů od odstranění min by se měl lodní provoz vrátit do normálu.
Do operace odminování by se mohly zapojit také další země.
Velká Británie a Francie v dubnu oznámily vytvoření mezinárodní koalice, která má „provádět operace odstraňování min, jakmile to podmínky po dosažení trvalé dohody o příměří umožní“.
Úleva od sankcí vůči Íránu
Stále zůstává řada otázek ohledně současných sankcí vůči Íránu, například zda budou zrušeny a kdy by případná úleva mohla začít platit.
„Je to skutečně otázka chování,“ konstatoval Trump během setkání s Macronem v reakci na dotaz ohledně zmírnění sankcí vůči Teheránu.
„Pokud udělají to, co mají, začne to platit.“
Američtí představitelé uvedli, že Washington je připraven nabídnout významné ekonomické pobídky, bude však záležet na tom, zda Írán splní své závazky.
„Budeme ochotni být mimořádně velkorysí při otevírání jejich ekonomiky a poskytování úlev od sankcí, s nimiž dohoda počítá,“ prohlásil jeden z amerických představitelů.
Obě strany rovněž jednaly o možném vytvoření fondu ve výši 300 miliard dolarů na pomoc s obnovou Íránu, jiný americký představitel však podotkl, že i to bude záviset na tom, jak bude Írán své závazky plnit.
Zmrazená íránská aktiva
Další klíčovou otázkou jsou zmrazená íránská aktiva.
Američtí představitelé potvrdili, že na základě memoranda o porozumění nebyly dosud uvolněny žádné prostředky. Odhadem zůstává zmrazeno 24 miliard dolarů íránských aktiv.
Zdůraznili, že administrativa bude zvažovat uvolňování prostředků pouze postupně a že jakákoli úleva od sankcí či uvolnění aktiv bude podmíněna tím, zda Írán splní své závazky.
„Budeme ochotni postupně uvolňovat část zmrazených prostředků, ale vše bude navázáno na ověřitelné milníky,“ dodali Američané.
Spojené státy podle něj začnou „některými drobnými gesty“, pokud Írán učiní první krok a prokáže ochotu dodržovat své závazky.
Ministerstvo financí zároveň zkoumalo možnost využití zmrazených íránských aktiv k odškodnění zemí Perského zálivu za ztráty utrpěné během konfliktu s Íránem. Není však jasné, zda se tento plán stále připravuje.
Možné budoucí vojenské kroky
Trumpova administrativa nyní čeká, zda Írán splní závazky vyplývající z memoranda o porozumění.
Z tohoto důvodu Spojené státy podle amerických představitelů během šedesátidenního období vyjednávání zachovají své současné vojenské rozmístění v regionu.
Ačkoli Spojené státy doufají v postupné snížení své vojenské přítomnosti, případné omezení sil bude podmíněno úspěšným dokončením jednání a ratifikací konečné dohody s íránským režimem.
Trump opakovaně varoval, že pokud jednání nepovedou k dosažení dohody, Spojené státy by mohly obnovit vojenské operace.
Američtí představitelé naznačili, že jakákoli konečná dohoda bude vyžadovat, aby se Írán právně zavázal vzdát se svých jaderných ambicí a ukončit podporu radikalismu a terorismu v celém regionu.
–ete–
