Aktualizováno 18. 6. 2026 v 11:00 o video z EP
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území unie.
Pro návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, hlasovalo 418 europoslanců z 666 přítomných. Proti se jich vyslovilo 218 a 30 se zdrželo hlasování. Z Čechů se proti návrhu postavila pouze Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.
Naopak pro návrh hlasovali všichni čeští poslanci frakce Evropští konzervativci a reformisté, tedy Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu), Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (všichni ODS), dále Ivan David (SPD) ze skupiny Evropa suverénních národů, nezařazení poslanci Ondřej Dostál (za Stačilo) a Kateřina Konečná (KSČM za Stačilo) i zástupci frakce Evropské strany lidové Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN), Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), stejně jako členové poslaneckého klubu Patrioti pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha), Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná (všichni ANO). Klára Dostálová (ANO) z PfE se plenární schůze neúčastní kvůli zdravotní indispozici.
Po schválení skandovala část europoslanců heslo „Send them back!“ aneb „Pošlete je zpět!“.
Podle nařízení bude rozhodnutí o návratu automaticky spojeno s povinností opustit členský stát EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě. Úřady mají zároveň získat širší pravomoci při přípravě návratu. Lidé, u nichž hrozí útěk, odmítají spolupracovat nebo podle úřadů představují bezpečnostní riziko, by mohli být za určitých podmínek umístěni v detenčních centrech až na 24 měsíců s možností dalšího prodloužení.
Součástí schváleného návrhu je také možnost převážet migranty do takzvaných návratových center ve třetích zemích, pokud úřady již vydaly rozhodnutí o návratu. Tato zařízení by se nacházela v zemích, s nimiž by členské státy EU uzavřely příslušné dohody. Výjimku by tvořili nezletilí bez doprovodu.
„Návratové nařízení je velký pokrok v tom, že se podařilo většinově prosadit reálné řešení, které bude fungovat. Ať už to jsou centra mimo EU, na kterých se pracuje, ať už to je to možnost přikročit k tvrdším krokům, pokud s námi třetí země nebudou spolupracovat. Ať už v oblasti obchodní nebo vízové politiky,“ uvedl ke schválenému textu Bžoch.
„Dává nám to šanci a možnost vracet migranty ze třetích zemí nejen do zemí původu, ale třeba do tranzitních zemí, což je velké plus,“ dodal.
„Prodloužit věznění až na absurdních 30 měsíců a legálně zavírat rodiny s dětmi do detenčních kempů je za hranou. EU legalizuje zřizování deportačních center ve třetích zemích, nad kterými nebude mít plnou kontrolu, a umožní vyhoštění lidí ještě předtím, než jejich případ vůbec stihne přezkoumat soud,“ komentovala schválenou úpravu Gregorová.
Schválené návratové řízení podle Gregorové kopíruje nejtvrdší americké represe. „Odmítám režim, který vymění ochranu základních práv za policejní zvůli a hazarduje s citlivými údaji uprchlíků, proto jsem hlasovala proti,“ dodala Gregorová.
„Ve chvíli, kdy česká vláda nebyla schopná od voleb vyjednat ani prodloužení výjimky pro Česko, se v Evropském parlamentu řeší jeden legislativní návrh za druhým,“ uvedl Kolář.
„Než se česká vláda, která migraci využívá jen jako heslo na billboardy a pro rozfoukávání nenávistných ohníčků vůbec probere, EU bude mít celou sadu opatření, která skutečně přispívají k bezpečnosti a regulaci nekontrolované migrace,“ doplnil Kolář, podle nějž se díky opatření neúspěšní žadatelé o azyl „přestanou ztrácet v EU a budou obratem posíláni zpět do svých zemí“.
Evropská komise předložila návrh nových pravidel loni v březnu jako součást snahy o zpřísnění migrační politiky EU. Cílem je zvýšit počet skutečně uskutečněných návratů lidí, kteří nezískali právo na pobyt v EU. Unie chce také omezit pohyb těchto lidí mezi členskými státy. Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU. Platit potom začne po zveřejnění v úředním věstníku EU.
