Článek byl doplněn o aktuální vyjádření Ministerstva spravedlnosti. (17. června 2026)
Znalecký posudek musí být podle zákona o znalcích „úplný, pravdivý a přezkoumatelný“. Stížnost na chyby a obtížnou „přezkoumatelnost“ posudku soudní znalkyně z oblasti psychologie a psychiatrie dorazila minulý měsíc na Ministerstvo spravedlnosti a také do redakce Epoch Times.
Stížnost přihází v době, kdy se kruhy soudních znalců dostávají pod drobnohled pozorovatelů české justice, když k oblasti přitáhla pozornost reportáž zveřejněná v České televizi a zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu v Ústřední vojenské nemocnici. Na situaci následně reagoval i ministr Jeroným Tejc.
Po několika týdnech komunikace s odesilatelem stížnosti a soudní znalkyní přinášíme článek o chybách v posudku a průběhu soudního řízení.
Stížnost na posudek
Jedná se o stížnost Petra E. ze 14. května 2026 na činnost soudní znalkyně Jindřišky Z. v oboru psychiatrie – klinická psychologie. Petr E. byl v roce 2023 obviněn z týrání a ohrožování výchovy (více o případu najdete níže v článku). Je přesvědčen, že „znalecký posudek na jeho osobu je zmatečný a vznikl nedbalostním ‚smícháním‘ více různých posudků zpracovávaných znalkyní“.
Podle stěžovatele je v posudku také několik věcí, které jsou v rozporu se zákonem o znalcích. Znalkyně měla podle stížnosti uvádět plná znění použitých metod, nikoliv pouze jejich zkratky, aby byl její posudek přezkoumatelný a nevznikala nedorozumění. Soudce měl během výslechu znalkyně umožnit plné objasnění posudku a vystříhat se prohlášení, že se „metoda nesděluje“. Měl také obviněnému umožnit nahlédnout do testů, které měl podle znalkyně provádět a jejichž výsledky vedly k předloženým závěrům, které ovlivnily jeho život.
Stěžovatel nepolemizuje se závěry posudku, ale poukazuje na vady posudku.
— Citace ze stížnosti Ministerstvu spravedlnosti
Redakce měla možnost nahlédnout do kopie stížnosti, do kopie vypracovaného posudku i zápisu z výslechu znalkyně před soudem.
POZNÁMKA: Znalecký posudek musí být podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech „úplný, pravdivý a přezkoumatelný“. Musí být zpracován „v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví“. (zdroj)
„Věznice“?
V posudku píše soudní znalkyně: „Totožnost [zkoumaného] potvrzena pracovníky věznice.“ Posuzovaný muž ale nebyl toho času, ani předtím, ani poté, ve vězení.
U soudu znalkyně při výslechu uvedla, že věta v posudku „je písařská chyba, kdy se jednalo o relikt, který
zbyl v posudku nesmazáním v části formuláře, v nichž posudky vyhotovuje“.
Podle stěžovatele se jedná o jeden z bodů „zmatečnosti“ posudku.
„Tlusťoch“?
Dále v posudku popisuje jeho zevnějšek: „58letý muž piknické postavy.“ K tomu muž namítá, že znalkyně pravděpodobně několikrát opisuje gramaticky neprávně slovo „pyknická“ postava, což by mohlo ukazovat na Kretschmerovo dělení mužských somatotypů, které popisuje „pyknika“ jako velmi obézního muže s velkým převislým břichem a povadlými rameny. „Menší zakulacená postava, slabé svalstvo, kulatá hlava, vyklenuté břicho“ uvádí tato typologie.
Postava stěžovatele však jeho postava pyknická není (viz foto níže), a proto se posuzovaný domnívá, že byl předložen posudek na jinou osobu, nebo ukazuje na „chaotickou“ práci znalkyně. „Moje postava však evidentně pyknická není, a tudíž je zřejmé, že jde o další pozůstatek části textu z jiného posudku na jinou osobu,“ míní E.
Poukazuje také na skutečnost, že pravděpodobně stejnou gramatickou chybu u slova „pyknická postava“ opakuje znalkyně i u posudku vypracovaném na jeho dceru.
Požádali jsme znalkyni o objasnění, zda použila spojení „piknická postava“ záměrně, co tím mínila a o jaký druh odborné terminologie se opírala. Nebo zda jde skutečně o překlep, a tedy jak přiléhavé je hodnocení pyknik k postavě posuzovaného.
„Písařské chyby jsem vysvětlila v rámci soudního jednání, dané se vztahuje i k chybě ve slově pyknický, jakoukoli záměnu s jiným posudkem zcela vylučuji. Nejedná se o vady posudku po obsahové a formální stránce,“ sdělila Epoch Times znalkyně Z.
„Bosův inventář direktivity“?
Znalkyně podle stížnosti neuvedla v posudku plné názvy metod (pouze zkratky), které použila k hodnocení posuzovaného. „Použité zkratky nejsou nikde vysvětleny,“ namítá k posudku Petr E. a před soudem ji požádal o vysvětlení, co znamená zkratka BDI. Podle zápisu uvedla, že zkoumala „stupeň agresivity“ pomocí metody „Bosův inventář direktivity“ (takto zní soudní zápis), tu však žádný odborný text nezmiňuje.
„Pokud je na straně 29 uvedena zkratka BDI, tak to je Bosův inventář direktivity, agresivity, je to test nebo dotazníková metoda, která je zaměřená na zjištění agresivního chování v jednotlivých položkách, je tam položka týkající se nepřímé agrese, verbální agrese, neverbální agrese, iritability, explosivity atd., kdy se hodnotí ty jednotlivé položky na základě odpovědí. Bodují se a na základě toho pak vychází určité skóre,“ uvedla znalkyně podle zápisu z hlavního líčení.
Znalecký posudek musí být přezkoumatelný a zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.
— ze zákona o soudních znalcích
Protože tato metoda není ve veřejně dostupné literatuře popsána, požádali jsme znalkyni o objasnění. Stěžovatel namítá, že „použité metody mají být známé, certifikované nebo uznané, aby bylo možné přezkoumat, zda byly použity oprávněně a správně“.
Jeden z námi oslovených znalců z oblasti psychiatrie o pojmu nikdy neslyšel a další znalkyně z oblasti psychologie rovněž uvedený test neznala a dodala, že ve svých posudcích používá zpravidla uznávané testy uvedené v odborné literatuře.
Petr E. dodává, že pod zkratkou BDI je zpravidla v odborné literatuře uváděn „test na zkoumání deprese, nikoli agresivity“ (Beckův inventář deprese), že znalkyně podle něho „nezná zkratku“ a plete si pojmy. BDI je obecně používán v klinické praxi, výzkumu a terapii. Jeho vysokou spolehlivost a platnost při detekci deprese potvrdilo několik studií.
Po několika týdnech pokusů o zastižení znalkyně jsme dostali odpověď, že se jedná o dotazník – Buss-Durkee Inventory (BDI) nebo také Buss-Durkee Hostility Inventory (BDHI). „Inventář publikovali Arnold H. Buss a Ann Durkee. Daná metoda je známá a používaná, byla použita jako metoda doplňková,“ uvedla znalkyně.
Soudce neumožnil nahlédnout do testů
Obviněný už u soudu namítal, že se podle něho jedná o „zmatečný posudek“. „Mám dojem, že jsem řadu těch testů ani nedělal, protože tam v úvodu je i více symptomů, kde nesedí popis na mě, a myslím, že se smíchaly v počítači ty posudky,“ namítal obviněný během hlavního líčení a později i ve stížnosti zaslané na Ministerstvo spravedlnosti.
Znalkyně během výslechu u soudu v reakci na pochybnosti obviněného uvedla: „Absolutně vylučuji, že bych v posudku, krom té jedné věty, jak jsem uvedla shora (viz: totožnost potvrzena pracovníky věznice), která byla chybou vyplnění formuláře, zmiňovala něco, co by nebylo provedeno. Mám zde i přímo ty jednotlivé testy, které pan obžalovaný vyplnil. Pokud by soud do nich chtěl nahlédnout a přesvědčit se, je to samozřejmě možné.“
Soudce předložení testů nepožadoval, obviněný namítá, že mu soud neumožnil testy vidět, a redakce neměla možnost do nich nahlédnout. „Soudce mi neumožnil konfrontaci záznamů na místě, aby bylo zřejmé, zda jsem ty testy vyplňoval já a ne nějaký uvězněný ‚piknik‘,“ namítá E. s tím, že takový postup je „v rozporu se zákonem o znalcích, neboť v případě nejasností je třeba objasnit vše“.
„Ten posudek byl jediným doplňujícím důkazem, na základě kterého tentýž soudce přehodnotil mé zproštění a otočil vše k tvrdé podmínce vězení na několik let,“ namítá Petr E. s tím, že nepovažuje posudek za věrohodný.
Když obviněný požadoval vysvětlení, jak znalkyně k závěrům došla, odpověděla, že k tomu dospěla na základě „testů“ a „diagnostických metod“, „rozhovorů“ a „chování posuzovaného“.
Když se obviněný dotazoval znalkyně dál na to, jak došla k závěrům o jeho údajně potlačované agresivitě, soudce ho podle zápisu zastavil: „Paní znalkyně vám nemůže říct tu konkrétní otázku, jednak proto, že to je klasická metoda, která se nesděluje, jednak protože otázek je spousta, tedy ten test, jsou to ty vaše odpovědi, z nichž toto vyplývá, je to jeden z testů, které byly provedeny. Je to tak?“
Na což se znalkyně odkázala na „Bosův invetář derektivity“, který je podle Petra E. pouze „doplňkovou metodou“, což potvrdila i znalkyně. Podle stěžovatele by neměla být doplňková metoda hlavním nosným argumentem, přičemž podle něj znalkyně nedoložila a neodpověděla, kdy a proč měla jeho agresivita údajně vzrůst.
Reakce
Reakce Ministerstva spravedlnosti
„Ministerstvo spravedlnosti, Odbor insolvenční, soudních znalců a tlumočníků, může potvrdit, že podnět obdrželo. Podnět bude prošetřen standardně jako všechny podněty, které na odbor přicházejí. Žádné další informace v tuto chvíli nemůže ministerstvo sdělovat,“ sdělilo deníku Epoch Times ministerstvo 21. května.
S odstupem měsíce od podání stížnosti nám ministerstvo sdělilo, že „prověřování podnětu dosud nebylo ukončeno“. „Jeho řádné vyhodnocení vyžaduje určitý čas. Je třeba nejprve shromáždit veškeré relevantní podklady, seznámit se s jejich obsahem a posoudit jednotlivá tvrzení z hlediska působnosti Ministerstva spravedlnosti a povinností znalce podle příslušných právních předpisů,“ uvedla Marcela Nevšímalová z
Odboru komunikace 17. června.
Ministerstvo předpokládá, že bude nutné „vyžádat si další dokumentaci či vyjádření dotčených osob a následně všechny zjištěné skutečnosti právně vyhodnotit“, a proto „není možné předjímat výsledek prověření ani sdělit přesný termín jeho dokončení“.
Reakce Komory soudních znalců
„Režim podání znaleckého posudku řeší ZnalZ (zákon č. 254/2019 Sb.) v platném znění s účinností od 1.1.2021, přičemž výkladová gesce zákona přísluší Ministerstvu spravedlnosti ČR coby autorovi legislativního vymezení a gestorovi organizace a dohledu nad znaleckou činností,“ sdělil deníku Epoch Times předseda Komory soudních znalců Vladimír Vácha.
„Na daný dotaz lze tudíž odpovědět, že naše Komora se danou stížností nezabývá, neboť k tomu nemáme svěřen žádný zákonný mandát, nadto se v daném případě ani nejedná o členku naší organizace,“ dodal Vácha.
Podrobnosti o případu
Do soudního případu, který následoval po rodinném rozkolu po 30 letech manželství a během rozvodového řízení, byly přizvány dvě soudní znalkyně z oboru psychiatrie a klinické psychologie. Ty měly posoudit duševní stav muže, kterého manželka obvinila z týrání. On sám obvinění popisuje jako snahu ovlivnit průběh rozvodového řízení a dělení majetku a tvrdí, že k rozkolu vztahu přispěli oba, manželka i on.
Znalkyně Jindřiška Z. v posudku (a při výpovědi před soudem) uvedla, že podle jejích závěrů má zkoumaný muž sklon „potlačovat“ agresivní rysy, což podle ní může způsobovat, že si v sobě „hromadí“ agresivitu a při zátěži (hádce, stresu apod.) může takový člověk vybuchnout kvůli „nedostatečně zpracované“ agresivitě. Uvedla také další psychologické rysy, které nevylučují, že by zkoumaná osoba mohla (nikoliv, že tak učinila) „týrat blízké osoby“.
„I kdyby byla pravda, že jsem se stylizoval, testy neprokázaly moji agresivitu,“ namítá Petr E. „Znalkyně neodpověděla, odkdy a proč měla vzrůst moje direktivita, jak k tomu dospěla.“
Posudek není důkazem, že se něco skutečně stalo, pouze názorem znalce, který mohl soud zohlednit při posuzování důkazů a výpovědí.
Obviněný P. E. byl, mimo jiné i po předložení posudku, soudcem nejprve zproštěn, ale po intervenci soudu vyššího stupně byla soudem vyslechnuta znalkyně J. Z. a verdikt byl změněn na podmínečné odsouzení na dva roky odnětí svobody za „týrání a ohrožování výchovy“.
Vyjádření soudní znalkyně
„Zmiňovaný posudek je zpracovaný pečlivě a je vnitřně konzistentní, písařské chyby jsem vysvětlila v rámci soudního jednání, dané se vztahuje i k chybě ve slově pyknický, jakoukoli záměnu s jiným posudkem zcela vylučuji. Nejedná se o vady posudku po obsahové a formální stránce. Žádné další podrobnosti s ohledem na mlčenlivost sdělovat nemohu.
K opakovaně zmiňovanému dotazníku – Buss-Durkee Inventory / BDI / nebo také Buss-Durkee Inventory Hostility (BDHI). Inventář publikovali Arnold H. Buss a Ann Durkee. Daná metoda je známá a používaná, byla použita jako metoda doplňková.
Důrazně se vymezuji vůči tomu, aby byla moje znalecká práce a uvedená stížnost dávána do kontextu s mediálně prezentovanými kauzami znalců,“ sdělila znalkyně Jindřiška Z. deníku Epoch Times.
