Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který omezuje dobu výkonu funkce předsedy vlády na osm let, čímž fakticky ukončí možnost návratu bývalého premiéra Viktora Orbána do čela vlády. Zákon ještě musí podepsat prezident.
Peter Magyar porazil Orbána v dubnových volbách a po 16 nepřetržitých letech ukončil jeho působení ve funkci ministerského předsedy. Nový premiér následně začal rušit některé kroky svého předchůdce.
Pětačtyřicetiletý Magyar byl dříve členem Orbánovy strany Fidesz. Kampaň vlastního politického hnutí Tisza postavil na programu boje proti korupci a podpory Evropské unie.
Po volbách získala nová koalice v parlamentu drtivou dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje rušit nebo měnit zákony schválené Orbánem a rovněž měnit ústavu.
Co obsahuje dodatek
Dodatek stanoví, že kdokoli, kdo již dříve zastával funkci předsedy vlády po dobu nejméně osmi let, „nemůže být zvolen předsedou vlády“. Opatření se vztahuje zpětně na všechna funkční období po 2. květnu 1990, čímž fakticky znemožňuje Orbánovi znovu kandidovat.
Předsedové vlád budou muset opustit úřad po celkově osmi letech ve funkci, tedy po dvou funkčních obdobích. Opatření je podobné 22. dodatku Ústavy Spojených států, který omezuje prezidenty na maximálně dvě funkční období.
Orbán reagoval stručným příspěvkem na Facebooku: „Přijali ‚Lex Orbán‘. To byl ten nejnaléhavější problém. Pokud mě bude potřeba, budu tady.“
Maďarský europoslanec Laszlo Andras z Fideszu napsal 15. června na síti X, že dodatek je „ušitý na míru Viktoru Orbánovi“ a že liberálně orientované vlády použily tuto metodu k vyloučení politických soupeřů i v dalších členských státech EU.
„Liberálové kážou o demokracii a zároveň používají právní prostředky k vyloučení hlavních vyzyvatelů místo toho, aby vyhráli argumenty a získali podporu veřejnosti.“
Dodal, že proti konzervativcům ve Francii, Itálii, Rakousku, Německu, Polsku a České republice byly podle něj využívány soudní a právní nástroje k jejich oslabování.
Národní suverenita
Dodatek zároveň otevírá cestu ke zrušení Úřadu na ochranu suverenity (SPO), který zřídila Orbánova vláda a jehož úkolem bylo chránit národní suverenitu před zahraničním vlivem.
Kritici obviňovali SPO z toho, že označoval opoziční politiky a novináře kritické vůči Fideszu za osoby sloužící „zahraničním zájmům“.
Úřad má pravomoc shromažďovat informace o skupinách nebo jednotlivcích, kteří získávají zahraniční financování a mohou ovlivňovat veřejnou debatu. Při vyšetřováních mu mohou pomáhat maďarské zpravodajské služby.
Orbánova vláda uváděla, že SPO byl vytvořen proto, aby zabránil politickým stranám přijímat zahraniční finanční prostředky na volební kampaně. Podle vlády tak učinila koalice šesti opozičních stran před parlamentními volbami v roce 2022.
Každému, kdo bude uznán vinným z porušení pravidel SPO, zřízeného na základě Zákona o ochraně suverenity přijatého v roce 2023, hrozí až tři roky vězení.
Odpůrci této legislativy ji přirovnávají k ruskému zákonu o „zahraničních agentech“ a tvrdí, že může být zneužívána k svévolnému postihování kritiků vlády.
Dodatek také vrací státu zakladatelská práva takzvaných nadací pro správu majetku ve veřejném zájmu. Do těchto nadací převedla Orbánova vláda v letech 2020–2022 dle maďarského investigativního serveru státní majetek v hodnotě několik miliard eur, včetně univerzit, nemovitostí, akcií a hotovosti.
Podporovatelé tvrdí, že nadace byly vytvořeny s cílem chránit univerzity a další veřejné instituce před krátkodobými politickými zásahy a zachovat tradiční pojetí maďarského národního života.
Kritici namítají, že Fideszu umožňovaly zachovat si vliv nad významným veřejným majetkem i v případě ztráty moci. Nový dodatek část tohoto modelu ruší tím, že vrací klíčové řídicí pravomoci státu v souladu s požadavky Evropské unie.
Magyar, právník, který založil stranu Tisza v roce 2024 po letech strávených jako loajální stoupenec Orbána, slíbil odstranit korupci ve státní správě. Podle něj připravila Maďary o ekonomické příležitosti a obohatila jednotlivce a instituce blízké Viktoru Orbánovi.
Magyar 1. června uvedl, že bude usilovat o změnu ústavy také s cílem odvolat prezidenta Tamáse Sulyoka, kterého obviňuje z toho, že během Orbánova premiérského působení neplnil řádně své povinnosti.
K tomuto článku přispěla agentura Reuters.
–ete–
