Kolorektální karcinom, který lékaři kdysi vnímali jako onemocnění starších lidí, dnes stojí za rostoucím počtem úmrtí u osob mladších 45 let.

Bryce Ramseyové bylo 33 let. Pracovala jako zdravotní sestra a během směn sledovala příznaky u ostatních lidí. Když si všimla krve ve stolici, namluvila si, že jde o hemoroidy. Nedávno porodila a byla vyčerpaná. Pro všechno měla vysvětlení – až do dne, kdy už žádné neměla.

Při její první kolonoskopii lékaři objevili polyp o velikosti 6,4 centimetru. O pět dní později se dozvěděla diagnózu: kolorektální karcinom. Za dalších deset dní podstoupila operaci.

„Rakovinu tlustého střeva diagnostikují příliš mnoha mladým lidem, kteří časné příznaky často přehlížejí stejně jako já,“ uvedla Ramseyová. „Je to tiché onemocnění, které se ne vždy chová tak, jak lidé očekávají.“

Její příběh přestává být výjimečný. Kolorektální karcinom, který lékaři kdysi považovali za onemocnění starších lidí, nyní stojí za znepokojivým nárůstem úmrtí u osob mladších 45 let.

Nejvíce zasaženi jsou starší mileniálové

Nedávná studie, která analyzovala úmrtnost na kolorektální karcinom ve Spojených státech u dospělých ve věku 20 až 44 let, zjistila, že počet úmrtí – zejména na rakovinu konečníku – vzrostl u mužů i žen, napříč rasovými skupinami i jednotlivými geografickými oblastmi. K nejvíce zasaženým patřili starší mileniálové.

Vědci použili databázi CDC WONDER z let 1999 až 2023, což je celostátní systém shromažďující údaje o úmrtnosti a veřejném zdraví ve Spojených státech. Při rozdělení podle věku byla úmrtnost na rakovinu tlustého střeva i konečníku nejvyšší u dospělých ve věku 35 až 44 let.

Úmrtnost na oba typy nádorů vzrostla u mužů i žen. Počet úmrtí na rakovinu tlustého střeva stoupal postupně, zatímco úmrtnost na rakovinu konečníku rostla ve všech sledovaných demografických skupinách dvakrát až třikrát rychleji.

Znepokojivý vývoj

Nárůst kolorektálního karcinomu u mladších lidí může být časným varovným signálem širší generační změny.

„Výskyt kolorektálního karcinomu a úmrtnost na něj nerostou u mladých lidí jako takových, ale u generací narozených po 50. letech 20. století,“ uvedla pro Epoch Times Rebecca Siegelová, epidemioložka zabývající se rakovinou a vedoucí vědecká ředitelka výzkumu sledování výskytu onemocnění při Americké onkologické společnosti, která se na studii nepodílela.

„Nárůst časně vznikajícího onemocnění je varovným signálem budoucí zátěže, kterou tato nemoc přinese,“ dodala s tím, že riziko se zvyšuje s každou následující generací.

Tento vzorec se odráží také v prognózách studie.

Autoři studie použili k odhadu vývoje do roku 2035 model ARIMA založený na strojovém učení. Budou-li současné trendy pokračovat, očekává se nárůst úmrtí na rakovinu tlustého střeva i konečníku. Počet úmrtí na rakovinu konečníku by měl vzrůst přibližně o čtvrtinu, zatímco u rakoviny tlustého střeva se předpokládá pouze mírné zvýšení.

„Rakovina konečníku se nestává smrtelnější, ale roste její výskyt, což v konečném důsledku vede k většímu počtu úmrtí,“ vysvětlila Siegelová.

Proč může rakovina konečníku přibývat rychleji

Rychlejší nárůst rakoviny konečníku může částečně souviset s tím, jak snadno lze její příznaky přehlédnout.

„Rakovina konečníku může být obzvlášť záludná, protože její příznaky bývají nenápadné nebo je snadné je odbýt,“ uvedl pro Epoch Times doktor Abraham El-Sedfy, kolorektální chirurg, primář chirurgického oddělení a hlavní chirurg ve zdravotnickém zařízení St. Joseph’s Health. „Krvácení z konečníku se například často připisuje hemoroidům, zejména u mladších dospělých, což může oddálit další vyšetření.“

K rychlejšímu nárůstu rakoviny konečníku mohou podle něj přispívat také biologické rozdíly mezi konečníkem a zbytkem tlustého střeva. Konečník má odlišné místní prostředí, včetně rozdílů v mikrobiomu a delšího kontaktu se stolicí a zánětlivými vedlejšími produkty. Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat vznik nádoru.

Oddělit v údajích o úmrtnosti rakovinu konečníku od rakoviny tlustého střeva však zůstává obtížné, upozornila Siegelová. Jedna studie zjistila, že lékaři v úmrtních listech nesprávně klasifikovali 39 procent úmrtí na rakovinu konečníku, nejčastěji jako rakovinu tlustého střeva. Skutečná zátěž způsobená rakovinou konečníku tak může být ještě vyšší, než uvádějí dostupné údaje.

Přesné příčiny tohoto nárůstu zůstávají nejasné, odborníci se však domnívají, že jde pravděpodobně o souhru více faktorů. Známé vlivy, jako je nadměrná tělesná hmotnost a sedavý způsob života, k tomuto vývoji zřejmě přispívají, podle Siegelové jej však nedokážou plně vysvětlit.

„Známé rizikové faktory vycházejí z výzkumu nádorových onemocnění u starších dospělých, kteří byli vystaveni jiným vlivům než příslušníci novějších generací,“ uvedla Siegelová. Poukázala například na údaje, podle nichž lze přibližně 14 procent všech případů kolorektálního karcinomu přičíst kouření. U mladších dospělých, kteří kouří méně často, je tento podíl pravděpodobně nižší.

Vědci začínají zkoumat také novější biologické mechanismy, které by mohly tuto změnu objasnit. El-Sedfy upozornil na přibývající důkazy, včetně zjištění spojujících určité kmeny bakterie E. coli produkující toxiny poškozující DNA s časně vznikajícím kolorektálním karcinomem, který lékaři častěji diagnostikují u mladších pacientů. „Vzniká tak možnost, že vlivy, jimž je člověk vystaven v raném věku, dokonce už v dětství, mohou připravit půdu pro vznik rakoviny o mnoho let později,“ dodal.

Úmrtí přibývají kvůli opožděné diagnóze

Přestože je rostoucí počet případů znepokojivý, podle odborníků lze mnoha z těchto úmrtí předejít.

Kolorektální karcinom je při včasném odhalení často vyléčitelný a výsledky léčby jsou u starších i mladších dospělých srovnatelné. Mnoho mladších pacientů navíc dobře reaguje na moderní léčebné postupy.

„Větším problémem, kterému čelíme, bývá spíše opožděná diagnóza než skutečnost, že by toto onemocnění bylo ze své podstaty agresivnější,“ upřesnil El-Sedfy.

Tři ze čtyř případů kolorektálního karcinomu u lidí mladších 50 let lékaři diagnostikují v pokročilém stadiu, „kdy je onemocnění obtížněji léčitelné, přičemž nárůst výskytu u lidí ve věku 50 až 64 let se týká pouze případů zachycených v pokročilém stadiu,“ varovala Siegelová.

„Příznaky, jako jsou změny ve vyprazdňování nebo krvácení z konečníku, lidé často přehlížejí nebo je připisují neškodným příčinám, například stresu či hemoroidům. To vede k tomu, že lékaři nemoc diagnostikují až v pokročilém stadiu,“ uvedla pro Epoch Times Mythili Menon Pathiyilová, lékařka specializující se na gastroenterologii na SUNY Upstate Medical University a hlavní autorka studie. Stadium onemocnění v době diagnózy patří k nejsilnějším ukazatelům pravděpodobnosti přežití.

„Mladí pacienti s krvácením z konečníku mohou čekat několik měsíců, než vyhledají lékaře, protože si často myslí, že jsou ‚na rakovinu příliš mladí‘,“ doplnila Pathiyilová.

Ramseyová to zná z vlastní zkušenosti. Sama se sebou uzavřela dohodu: pokud se krvácení objeví znovu, zavolá lékaři. Když k tomu došlo, svůj slib dodržela. „Když se ohlédnu zpět, příznaky jsem měla už dříve, ale stejně jako mnoho jiných lidí jsem si pro ně vždy našla nějaké vysvětlení.“

Kolorektální karcinom často nezpůsobuje výrazné příznaky až do pozdějších stadií, což zdůrazňuje význam preventivních vyšetření – zejména u lidí s vyšším rizikem, například u osob, v jejichž rodině se v mladém věku vyskytla rakovina tlustého střeva a konečníku nebo polypy.

Ve Spojených státech se dospělým s běžným rizikem v současnosti doporučuje zahájit screening kolorektálního karcinomu ve 45 letech.

„U lidí mladších 45 let zatím hlavním poselstvím není nutně to, že by se mělo s preventivním vyšetřením začínat plošně dříve, ale že by neměli ignorovat příznaky,“ zdůraznil El-Sedfy. „Jde o varovné signály, které by měli nechat vyšetřit kolonoskopií.“

V době, kdy Ramseyové lékaři stanovili diagnózu, byla její rakovina již ve třetím stadiu. Nyní je bez známek onemocnění.

Ramseyová vyzývá lidi, aby příznaky neignorovali jen proto, že pro ně lze snadno najít jiné vysvětlení. „Rakovinu tlustého střeva diagnostikují příliš mnoha mladým lidem, kteří časné příznaky často přehlížejí stejně jako já,“ zopakovala.

Doufá, že větší informovanost přiměje ostatní vyhledat pomoc dříve – v době, kdy je kolorektální karcinom nejlépe léčitelný.

ete

Související témata

Přečtěte si také

Německo podle ministra vnitra čelí vysokému riziku útoků

Německo v současnosti čelí vysokému riziku útoků, v ohrožení je infrastruktura, instituce i jednotlivci. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Nátlak a sledování představují pro zahraniční korespondenty v Číně „nový normál“, uvádí zpráva

Podle organizace už omezení zpravodajské práce v Číně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale stala se běžnou součástí prostředí, ve kterém novináři pracují.

Svět se změnil

Spojené státy a jejich spojenci zaujímají postavení světových velmocí, jaké neměli od konce druhé světové války, zatímco Rusko, Čína i Írán slábnou.

Závod s časem: USA řeší bezpečnostní rizika spojená s umělou inteligencí

Američtí zákonodárci i odborníci upozorňují, že umělá inteligence dokáže výrazně urychlit hledání softwarových zranitelností i útoky na dodavatelský řetězec. Klíčem k obraně je rychlejší odstraňování chyb a lepší ochrana citlivých dat.

Energetická horská dráha: Jak skrytá hypoglykemie narušuje každodenní život žen

Skryté poklesy krevního cukru mohou u žen vyvolávat únavu, úzkost i chutě. Pomoci může pravidelná strava a dostatek bílkovin.

Rubio vyzývá ke globálnímu postupu proti násilným levicovým skupinám

„Buď budeme spolupracovat napříč hranicemi, nebo teroristé budou i nadále využívat mezery mezi nimi,“ prohlásil americký ministr zahraničí.

O cestování za polární září: Pánem je příroda a člověk nikdy neví, co přesně uvidí

V zasněženém Laponsku, u ohně a pod noční oblohou, čekají cestovatelé na polární záři. Příroda však vždy rozhoduje sama.

Co by měla každá budoucí maminka vědět o dědičnosti

Základní principy dědičnosti jednoduše a srozumitelně: jak fungují geny, jak se dědí choroby i krevní skupina a proč genetika není osud.

Jak vypadaly klimatické změny posledního tisíciletí?

Počasí a podnebí patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňovaly vývoj lidských společností. Dnes jsou klimatické změny spojovány především se současným globálním oteplováním způsobeným lidskou činností.