Švédský parlament schválil v pondělí zákon, který úřadům umožňuje odebrat přistěhovalcům povolení k pobytu za to, že se „nechovají řádně“. Jde o další krok v sérii opatření, kterými se země odklání od svého někdejšího liberálního přistěhovaleckého systému.
Povolení k pobytu nyní může být odebráno za jednání jako jsou nezaplacené dluhy, neohlášená práce, organizování žebrání, asociální chování narušující veřejný pořádek a další činnosti, a to i v případech, kdy takové chování nevede k odsouzení za trestný čin.
Zákon schválený 15. června se vztahuje i na nevyřízené žádosti a může být použit zpětně také vůči již uděleným povolením.
Švédsko zpřísnilo svou dříve liberální imigrační politiku kvůli vysokému počtu přistěhovalců, které za poslední dvě desetiletí přijalo. Vláda tvrdí, že to vedlo ke vzniku paralelních společností a gangovému násilí.
Středopravicové vládní strany a jejich podporovatelé ze strany Švédští demokraté, která je proti imigraci a ve volbách v roce 2022 uspěla se slibem dalšího omezování imigrace a gangové kriminality, uvedli, že lidé, kteří se chovají nevhodně nebo páchají trestnou činnost, nejsou ve Švédsku vítáni.
„Kdokoli není ochoten vynaložit úsilí k tomu, aby dělal správné věci, by neměl počítat s tím, že zde zůstane“, sdělil ministr pro migraci Johan Forssell při představení návrhu zákona v březnu.
Ve svém příspěvku na síti X z 15. června, zveřejněném před hlasováním, Švédští demokraté uvedli, že člověk „by měl být vyhoštěn už jen za to, že se nechová řádně, i když jeho jednání není nezákonné nebo jinak nevede k vyhoštění“.
„Díky těmto návrhům získáme větší možnosti vyhošťovat osoby, které představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost, které byly odsouzeny za trestné činy nebo které jiným způsobem selhaly ve svém chování,“ oznámila strana.
„To znamená, že vyhoštěni mohou být i členové gangů, kteří nebyli odsouzeni, a že více lidí pobývajících ve Švédsku na základě povolení k pobytu o něj může přijít.“
Navrhované změny mají vstoupit v platnost 13. července.
Zákon kritizují nevládní organizace
„Zákon o řádném chování ponechává lidi v nejistotě ohledně toho, jaké jednání nebo vyjádření mohou být použity proti nim,“ uvedla ve svém prohlášení stockholmská organizace Civil Rights Defenders.
„Podkopává princip právního státu a zásadu rovnosti před zákonem.“
Švédsko má nejvyšší míru vražd spojených s gangy v Evropě a již více než deset let čelí rostoucímu počtu smrtelných případů souvisejících s gangovým násilím.
Podle švédského statistického úřadu přicházelo do země v polovině 80. let přibližně 40 000 přistěhovalců ročně. Tento počet však výrazně vzrostl a v roce 2015 přicházelo každoročně více než 160 000 lidí ze zemí, jako jsou Sýrie, Somálsko a Eritrea.
Přibližně 20 procent z 10,5 milionu obyvatel Švédska se narodilo v zahraničí.
Švédský migrační úřad v roce 2025 zveřejnil údaje ukazující, že Švédsko v roce 2024 výrazně snížilo počet povolení k pobytu udělených žadatelům o azyl a jejich rodinným příslušníkům.
Povolení k pobytu byla v roce 2024 udělena 6 250 žadatelům o azyl a jejich rodinným příslušníkům, což představuje nejnižší počet od začátku vedení srovnatelných statistik v roce 1985.
„Myslím, že tento počet bude muset dále klesat,“ řekl tehdy Forssell na tiskové konferenci.
„Nyní máme historicky nízký počet žadatelů o azyl, ale je třeba to vnímat v kontextu předchozích let, kdy byly jejich počty velmi vysoké.“
Švédsko se také připravuje na změnu ústavy, která by umožnila odebrat občanství osobám považovaným za „hrozbu pro stát“, uvedla vláda v roce 2025.
„Důvodem je skutečnost, že Švédsko čelí třem souběžným a velmi vážným hrozbám pro naši vnitřní bezpečnost. Násilnému extremismu, státním aktérům jednajícím nepřátelsky vůči Švédsku a také systematické a organizované kriminalitě,“ sdělil ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer na tiskové konferenci v lednu 2025.
Švédská vláda zároveň nabízí naturalizovaným občanům finanční prostředky na opuštění země.
Současný program „dobrovolné remigrace“ poskytuje 10 000 švédských korun (přibližně 22 000 Kč) na dospělou osobu a 5 000 švédských korun na dítě, stejně jako úhradu cestovních nákladů uprchlíkům a přistěhovalcům, kteří se rozhodnou Švédsko opustit.
Dřívější imigrační politika vyvolala v celé Evropské unii rozsáhlou nespokojenost, což vedlo k posunu voličských preferencí směrem doprava.
Země jako Německo, Rakousko a Francie zavedly přísnější kontroly na hranicích.
Německá vláda v roce 2024 nařídila hraniční kontroly s cílem bojovat proti nelegální migraci a extremistickým hrozbám, čímž pozastavila volný pohyb v bezpasové schengenské zóně.
Stalo se tak krátce poté, co protiimigrační populistická strana Alternativa pro Německo zaznamenala průlom ve volbách do zemských sněmů a stala se dominantní politickou silou ve východním Německu.
Na této zprávě se podílely agentura Reuters, Chris Summers a Guy Birchall.
–ete–
