Včera Evropský parlament (EP) schválil nová pravidla, která mají zemědělcům „usnadnit přístup k rostlinám odolnějším vůči klimatu a škůdcům“, které jsou vyšlechtěné pomocí takzvaných nových genomických technik (genetickými modifikacemi), které bude možné patentovat. Podle semínkových bank a spolků je to „černý den pro rozmanitost“ a další krok k „monopolizaci osiva“.
„Ve své původní pozici k návrhu týkajícímu se nových genomických technik, přijaté v roce 2024, Evropský parlament požadoval označování produktů vzniklých pomocí nových genomických technik a žádné patenty na osiva. Dnes poslanci Evropského parlamentu schválili nařízení, které nesplňuje ani jeden z těchto požadavků,“ uvádí v reakci významný rakouský semínkový spolek Arche Noah.
Spolky již před jednáním Evropského parlamentu hlásily, že se nepodařilo během trialogu (neformální jednání mezi EP, Radou EU a Evropskou komisí) prosadit žádný pozměňovací návrh k otázce patentů. Proto také včera prošlo nové opatření ve druhém čtení Evropským parlamentem „bez hlasování“. Pokud nejsou navrženy žádné pozměňovací návrhy (nebo jsou staženy) a není žádný odpor ze strany politických skupin, není podle procedury „nutné formální hlasování“.
Dvě skupiny geneticky modifikovaných rostlin
Nařízení rozděluje rostliny upravené pomocí nových genomických technik (NGT) do dvou kategorií s odlišnými právními povinnostmi.
První kategorie
Do první kategorie budou spadat rostliny s omezeným počtem genetických změn, „k nimž by mohlo dojít i při konvenčním šlechtění“. Takové rostliny budou po ověření splnění kritérií posuzovány stejně jako odrůdy vzniklé klasickým křížením, aniž by musely získat zvláštní povolení.
„Je to metoda, kdy pro šlechtění rostlin používáte jejich vlastní gen. Metoda, kterou naši předci používali po staletí, jen je daleko rychlejší díky tomu, že gen dokážeme do rostliny cíleně nainstalovat,“ uvedla podle ČTK předsedkyně výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Veronika Vrecionová (ODS) z frakce evropských konzervativců (ECR).
Odrůdy s rostlinami první kategorie budou zapsány do veřejné databáze EU a jejich osivo musí být označeno, aby se zemědělci mohli „informovaně rozhodnout“.
Tyto zrychlené postupy šlechtění pomocí genového inženýrství podle spolků ohrozí tradiční šlechtění a uchovávání odrůdové rozmanitosti. Rychlé šlechtění a nižší náklady podle nich povedou ke znevýhodňování farmářů a šlechtitelů, postupně se jim sníží zisky a budou vytlačeni z trhu, čím se „zvýší závislost na patentech a korporacích“.
Odrůdy s rostlinami první kategorie budou zapsány do veřejné databáze EU a jejich osivo musí být označeno, aby se zemědělci mohli „informovaně rozhodnout“, zda nakoupí osivo tradičně šlechtěné nebo inženýrsky upravené.
Podle ČTK se na žádost Evropského parlamentu mezi rostliny první kategorie nebudou počítat rostliny upravené tak, aby byly odolné vůči herbicidům (přípravky na hubení plevele) nebo produkovaly insekticidní látky (látky určené k hubení, odpuzování nebo omezování hmyzu).
Druhá kategorie
Do druhé kategorie spadají rostliny s rozsáhlejšími či komplexnějšími genetickými zásahy, na něž mají nadále platit stávající přísnější pravidla pro geneticky modifikované organismy včetně povinné analýzy rizik a povolení pro uvedení na trh v Evropské unii.
Členské státy budou mít i u schválených odrůd možnost vyjednat si výjimku a jejich pěstování na svém území omezit nebo zakázat.
Pravidla se mají vztahovat na rostliny vyšlechtěné v Evropě i na ty dovážené ze zahraničí.
Rostliny druhé kategorie musí být podle pravidel možné plně vysledovat a musí být označené.
Členské státy budou mít i u schválených odrůd možnost vyjednat si výjimku a jejich pěstování na svém území omezit nebo zakázat.
Zákaz NGT v ekologickém zemědělství
V ekologickém zemědělství zůstanou rostliny s NGT zakázány s výjimkou technicky nevyhnutelné přítomnosti stopového množství první kategorie, která nebude považována za porušení pravidel.
Možnost patentovat „genomické techniky“
Nová pravidla mají zároveň umožnit patentovat genomické techniky. To výrobcům geneticky modifikovaných semen umožní vytvářet monopol na jejich produkci.
Patentovat by podle schválené směrnice však nemělo být možné přirozeně se vyskytujících znaky či sekvence.
Poslanci do textu podle ČTK prosadili záruky, které mají zemědělcům zajistit „cenovou dostupnost NGT rostlin, spravedlivý přístup k nim a právo ponechat si vlastní osivo a znovu je zasít“.
Mimo EU jsou údajně některé podobně upravené plodiny dostupné na trhu nebo ve fázi vývoje. Takto se má již upravovat například pšenice (s nízkým obsahem lepku), brambory (odolné vůči patogenům) nebo kukuřice (odolná vůči suchu).
Patentovaná osiva by se nyní mohla v Evropě stát normou. Zkušenosti ze Spojených států ukazují, že to zásadně mění trhy. Velké korporace si zajišťují monopolní práva.
— Paul Grabenberger, odborník na osivovou politiku, Arche Noah
Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v úředním věstníku EU a uplatňovat se začne o dva roky později.
„Komisař Séjourné slíbil, že se po hlasování o nových genomických technikách bude otázkou patentů zabývat. Evropská komise nyní musí tento závazek splnit a předložit návrh na změnu biotechnologické směrnice EU, aby zajistila, že patenty nepřetvoří evropský trh s osivy v neprospěch zemědělců a šlechtitelů,“ komentuje situaci Paul Grabenberger, odborník na osivovou politiku ve spolku Arche Noah.
„Patentovaná osiva by se nyní mohla v Evropě stát normou. Zkušenosti ze Spojených států ukazují, že to zásadně mění trhy. Velké korporace si zajišťují monopolní práva, například na klíčové vlastnosti, jako je rezistence vůči virům, a vytlačují středně velké šlechtitele z trhu,“ dodává Grabenberger.
Velké osivové firmy nařízení vítají
Velké osivové firmy a jejich zastřešující organizace (Euroseeds, CropLife Europe apod.) nové nařízení o nových genomických technikách vítají. Považují ho za „významný milník pro inovace“, „konkurenceschopnost“ evropského zemědělství a „řešení klimatických výzev“.
Euroseeds (hlavní evropská asociace semenářského sektoru, zastupuje i velké firmy jako KWS, Limagrain, Bayer, Syngenta atd.) označila schválení za „vyvážený kompromis“ a „velký krok vpřed“.
Koalice velkých hráčů (Bayer, Corteva, Syngenta, BASF, Limagrain nebo CropLife Europe) vítají deregulaci „první kategorie“ bez přísného hodnocení rizik GMO a bez povinného označování potravin.
Zdůrazňují potřebu silné ochrany duševního vlastnictví (patenty), která je podle nich klíčová pro návratnost investic do výzkumu. Současně slibují dobrovolné licenční platformy pro přístup menších šlechtitelů.
„Nedostatečná ochrana“ participativního šlechtění
ECO-PB (European Consortium for Organic Plant Breeding) a partneři projektu LiveSeeding podporují zjednodušení pro organické šlechtění, ale varují před dominancí velkých semenářských firem a nedostatečnou ochranou participativního šlechtění.
Participativní šlechtění je způsob šlechtění rostlin, do kterého se přímo zapojují zemědělci, zahradníci nebo místní komunity, ne jen profesionální šlechtitelé ve výzkumných ústavech či firmách.
V praxi to znamená, že nové odrůdy se vybírají a testují přímo v podmínkách, kde se budou pěstovat – například na konkrétních farmách, v daném regionu, půdě a klimatu. Zemědělci pak pomáhají určovat, které vlastnosti jsou pro ně důležité: výnos, odolnost vůči suchu, chuť, skladovatelnost, nenáročnost, odolnost proti chorobám nebo vhodnost pro ekologické zemědělství.
Rozdíl oproti běžnému komerčnímu šlechtění je hlavně v tom, že participativní šlechtění nevychází jen z požadavků trhu a velkých osivářských firem, ale více z potřeb konkrétních pěstitelů a místních podmínek.
