ČTK

18. 6. 2026

Při izraelských útocích na jihu Libanonu dnes zahynul jeden člověk, oznámila podle serveru BBC libanonská média. Podle memoranda, které ve středu podepsaly Spojené státy a Írán, má přitom už dnes platit ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes odpoledne řekl, že izraelská armáda zatím z Libanonu neodejde.

Libanonská státní tisková agentura NNA uvedla, že Izrael dnes útočil na několika místech v provincii Nabatíja na jihu země, kde byl zabit jeden člověk. Podle libanonských médií pokračují na jihu země boje mezi šíitským hnutím Hizballáh a izraelskými vojáky. Libanonské ministerstvo zdravotnictví dnes uvedlo, že od začátku bojů 2. března izraelské údery zabily v Libanonu 3912 lidí a dalších skoro 12.000 zranily.

Izraelská armáda informovala, že ve středu odpoledne na jihu Libanonu zemřel po výbuchu zařízení nastraženého podle ní hnutím Hizballáh jeden její voják a dalších sedm utrpělo zranění.

Izraelský premiér Netanjahu dnes podle médií prohlásil, že izraelská armáda z jihu Libanonu neodejde. Podle Netanjahua si bezpečnost na severu Izraele „vyžaduje udržení (izraelské) bezpečnostní oblasti na jihu Libanonu“. Bezpečnostní zónou Izrael označuje území sousedního státu, které odsadili jeho vojáci. Sever Izraele čelil v minulosti ostřelování ze strany Hizballáhu.

Na jihu Libanonu působí izraelská armáda od října 2024, kdy tam vstoupila znovu zhruba po 20 letech a opět kvůli konfliktu s Hizballáhem. Ten se tehdy vyostřil v souvislosti s válkou Izraele v Pásmu Gazy. Podle dohody o příměří z listopadu 2024 se měla izraelská armáda z jihu Libanonu stáhnout, což neudělala. Tehdejší dohodu ale nedodržel ani Hizballáh, který z určené oblasti na jihu Libanonu nestáhl veškeré vojenské kapacity.

Ve větším počtu vstoupila izraelská armáda na jih Libanonu letos v březnu, kdy tam zahájila invazi kvůli dalšímu vyostření konfliktu s Hizballáhem, tentokrát kvůli válce, kterou Spojené státy a Izrael 28. února zahájily proti Íránu. Hizballáh, který je spojencem režimu v Teheránu, pak v solidaritě zintenzivnil útoky na sever Izraele.

Od dubna vede Libanon s Izraelem za zprostředkování Washingtonu jednání, která vyústila v dohodu o příměří od 16. dubna. Klid zbraní se ale nedodržuje. Rozhovorů se totiž neúčastnil Hizballáh, který je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i politické křídlo, jehož zástupci jsou i v libanonském parlamentu a ve vládě.

Spojené státy a Írán ve středu podepsaly memorandum o porozumění, jímž si daly 60denní lhůtu na dosažení mírové dohody. Lhůtu ale mohou po dohodě prodloužit. V memorandu se podle médií mimo jiné uvádí, že jeho podpisem se vyhlašuje okamžité ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Ihned po podpisu mají také Spojené státy začít ukončovat námořní blokádu íránských přístavů a Írán má zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí Hormuzským průlivem, po dobu 60 dnů bezplatně.

Izrael na podpis memoranda zatím nereagoval, ale někteří jeho ministři tento týden uvedli, že se Izrael nebude cítit touto dohodou vázán. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí v reakci na oznámení o americko-íránském memorandu prohlásil, že Izrael bude v boji proti Íránu pokračovat na všech frontách, včetně té libanonské. O Trumpovi řekl, že je izraelským partnerem, se kterým často souhlasí, ale občas se s ním neshodne.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí dnes podle katarské televize Al-Džazíra řekl, že pokračující izraelské útoky na Libanon jsou porušením závazků obsažených v americko-íránském memorandu. Dodal, že Washington by měl Izrael přimět k tomu, aby dodržoval ustanovení o zastavení vojenských operací. Baghaí také uvedl, že konečné mírové dohody může být dosaženo pouze tehdy, bude-li plně dodržováno memorandum o porozumění.

„Naše bratry v Libanonu neopustíme,“ řekl mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že mír nebude, pokud Izrael bude okupovat části libanonského území.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.