Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, uvedl na dnešním zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení výdajů na obranu a navzdory angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy aliance rovněž kritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a kvůli jejich postoji k válce s Íránem.
„Zintenzivňujeme naše úsilí, aby se NATO stalo tím, čím mělo být vždy – vyváženou aliancí, v níž Evropa převezme vedoucí odpovědnost za vlastní obranu. To je NATO 3.0,“ prohlásil šéf Pentagonu. Podle Hegsetha bylo NATO příliš dlouho „papírovým tygrem“. „Tomu je nyní konec,“ dodal.
Podle amerického ministra jsou patrné kroky správným směrem, ale existují i skutečné nedostatky, které „nemůžeme ignorovat“. „Přes všechnu naši otevřenost se zdá, že příliš mnoho hlavních měst našich spojenců stále něco nechápe,“ dodal. Kritizoval zejména to, že některé z největších ekonomik NATO a nejbohatších členských zemí, které podle něj rády hovoří o mezinárodním řádu založeném na pravidlech a o spolupráci středně velkých mocností, stále působí dojmem, že věří v pokračování éry černých pasažérů. Hegseth už od svého nástupu do funkce totiž kritizuje, že některé země NATO chtějí jen využívat výhod aliance, aniž by nesli odpovídající díl zodpovědnosti.
V komplexním přezkumu, na který se nyní Spojené státy zaměří, „některé země neuspějí a jiné s přehledem obstojí“, citovala z Hegsethova projevu agentura Reuters.
Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Už delší dobu se očekávalo, že ji Američané omezí s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu. Hegseth navíc nařídil snížení počtu amerických vojáků v Německu o 5000 během šesti až 12 měsíců; v současnosti má americký kontingent v Německu zhruba 35.000 příslušníků.
Americký ministr dnes rovněž opětovně kritizoval evropské spojence za to, že neposkytli americkým silám přístup k základnám v Evropě k zahájení útoků na Írán a označil to za ostudné. Také prezident Trump některým evropským spojencům v NATO vyčítal, že podle něj dostatečně nepodpořili Spojené státy ve válce s Íránem. Francie, Španělsko a Británie americké armádě například neumožnily bez omezení využívat základny na svém území k útokům na Írán.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve uvedl, že Trump v souvislosti s chováním Evropy vyjádřil zklamání, vůči Trumpově kritice se ale ohradil. Některé země podle něj sice zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, pak ale požadavky Američanů plnily.
„Když nastal čas poskytnout logistickou a další podporu, kterou Spojené státy v Íránu potřebovaly, někteří spojenci byli, mírně řečeno, poněkud pomalí,“ uvedl Rutte v dubnu při projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu. „Je ale fér říct, že byli také trochu překvapeni. Aby si prezident Trump zachoval moment překvapení pro první údery, rozhodl se spojence předem neinformovat,“ dodal šéf NATO.
