Victoria Friedman

18. 6. 2026

Nová německo-polská obranná dohoda má vytvořit právní rámec pro další rozvoj obranné spolupráce mezi oběma zeměmi, včetně posilování obranných schopností a užší koordinace jejich ozbrojených sil.

Německo a Polsko ji podepsaly v době, kdy Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost v reakci na vnímané hrozby ze strany Ruska a Spojené státy zároveň přehodnocují své obranné priority, oznámilo 17. června polské ministerstvo národní obrany.

„Společné oblasti spolupráce zahrnují vojenský výcvik a cvičení, rozvoj obranných schopností a spolupráci v obranném průmyslu,“ uvádí prohlášení.

Zvláštní důraz byl rovněž kladen na posílení východního křídla NATO a pokračující podporu Ukrajiny, která vstoupila do pátého roku války s Ruskem.

Dohodu o obranné spolupráci ve Varšavě podepsali polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz a německý ministr obrany Boris Pistorius. Dohoda nahrazuje předchozí obrannou spolupráci sjednanou v červnu 2011.

Kosiniak-Kamysz řekl, že polští a němečtí vojáci budou spolupracovat „na budování bezpečnosti v Evropě, která představuje strategický prvek nejen pro Evropskou unii, ale také pro všechny, kteří ji zahrnuli mezi prvky rozvoje bezpečnosti východního křídla a zajištění bezpečnosti celé Evropy“.

Podle polského ministerstva obrany bude dohoda doplňovat obranné mechanismy NATO a Evropské unie. „Přidáváme další prvek k budování nové bezpečnostní architektury v Evropě,“ prohlásil Kosiniak-Kamysz.

„Bez Polska není bezpečnost, bez Německa není bezpečnost a není možná ani bez našich hodnot a bez našeho členství v Evropské unii a NATO.“

„Jsme evropským pilířem, pilířem aliance. Jsme také evropským pilířem Evropské unie. Záleží nám na bezpečnosti našich hranic i na bezpečnosti Evropy.“

Bezpečnostní priority USA

Podpis dohody přichází v době, kdy Spojené státy plánují snížit počet svých vojáků v Německu v rámci přehodnocování svých bezpečnostních priorit, a také v souvislosti s pokračující válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě vyvíjí tlak na členské státy NATO, aby více investovaly do vlastní obrany.

Pentagon 23. ledna zveřejnil Národní obrannou strategii, která počítá s větším důrazem na obranu Spojených států a zároveň vyzývá spojence, včetně evropských zemí, aby převzali větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle dokumentu jim přitom budou americké ozbrojené síly poskytovat „kritickou, ale omezenou podporu“.

Loni se spojenci v NATO dohodli na zvýšení cíle obranných výdajů ze dvou procent hrubého domácího produktu na pět procent do roku 2035. Z toho 3,5 procenta má směřovat na základní obranu, například na vojáky, zbraně a vybavení, zatímco zbývajících 1,5 procenta má být vynaloženo na související oblasti, jako jsou bezpečnost a infrastruktura.

Kosiniak-Kamysz poznamenal, že Polsko již nyní vynakládá na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu, a připomněl, že také Německo změnilo svou ústavu, aby mohlo vydávat více prostředků na bezpečnost.

Moskva tvrdí, že konflikt nevyvolá

Od zahájení ruské invaze na východní Ukrajinu v únoru 2022 vyjadřují západní spojenci obavy z možného vyostření napětí s Moskvou, což vede k výzvám, aby byla Evropa schopna lépe se bránit.

Generální tajemník NATO Mark Rutte během projevu v londýnském institutu Chatham House v červnu 2025 prohlásil: „Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO během pěti let.“

Vyzval alianci k posílení obranyschopnosti a připravenosti reagovat na rozšiřující se spektrum hrozeb.

Moskva soustavně popírá, že by měla v úmyslu vyvolat konflikt, zejména s Evropou nebo NATO.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v únoru prohlásil, že Moskva nemá zájem zahájit vojenský útok na Evropu, ale odpoví, pokud evropské síly zaútočí na Rusko.

„Nemáme v úmyslu zaútočit na Evropu, absolutně to nepotřebujeme,“ řekl Lavrov v rozhovoru vysílaném televizní stanicí NTV.

„A pokud by Evropa uskutečnila své hrozby, připravila se na válku proti nám a zahájila útok na Ruskou federaci, prezident řekl, že z naší strany nepůjde o speciální vojenskou operaci, ale o plnohodnotnou vojenskou odpověď s využitím všech dostupných vojenských prostředků v souladu s příslušnými doktrinálními dokumenty,“ uvedl podle výroků citovaných ruskou státní tiskovou agenturou TASS.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.