Opozice chystá jednání se zákonodárci obou parlamentních komor i Kanceláří prezidenta republiky kvůli veřejnoprávním médiím, řekl novinářům šéf hnutí STAN Vít Rakušan po dnešním jednání s Petrem Pavlem. Prezidenta podle Rakušana zajímala také nálada mezi poslanci.
Mezi hlavní témata schůzky patřil návrh zákona na změnu financování veřejnoprávních médií, který vláda v pondělí představila. Ten se setkal s kritikou opozice i ředitelů České televize a Českého rozhlasu.
Nevládní strany chtějí otázku projednat napříč zákonodárci. „Svolali jsme jednání, které se uskuteční 1. července. Jsou pozváni a pozvání přijali oba dva ředitelé veřejnoprávních médií, všichni předsedové opozičních stran a já jsem pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky,“ konstatoval Rakušan. Osloveni byli podle něj také zástupci Senátu a vládního kabinetu.
„K tomuto tématu, až bude projednáváno ve Sněmovně, vystoupí všech 22 poslankyň a poslanců Starostů a nezávislých,“ uvedl šéf hnutí. Diskuze o zrušení poplatků podle něj nebude jednoduchá. „Nenecháme to téhle vládě zadarmo. Jejich pokus unést, zprivatizovat a zestátnit veřejnoprávní média, aby měli politickou kontrolu nad tím, co se bude vysílat, absolutně drzá vyjádření SPD, kteří už nechtějí kontrolovat jen finanční toky, ale dokonce kontrolovat i obsah vysílání, nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ řekl dále.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády tvrzení o ohrožení nezávislosti médií odmítl. Instituce podle něj neprojevily „žádný zájem“ na tom, aby šetřily, a tak si kabinet vzal věc do svých rukou. „Věřte, že proti veřejnoprávním médiím nemám nic. Já tam ani nechodím, já je nepotřebuji,“ doplnil.
Kromě toho, že média nebudou podle návrhu přímo financovaná veřejností, ale peníze půjdou ze státní kasy, mají obě instituce obdržet méně, než letos. Částky určené vládou jsou v případě ČT o zhruba miliardu nižší než letošní plánované příjmy, tedy 5,74 mld. Kč, u ČRo o přibližně 400 milionů a tedy 2,065 mld. Kč. Rozpočet se tak vrací na úroveň roku 2024. Při určování částky resort vycházel z výročních zpráv médií z roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech.
Rozvolnění státního rozpočtu a atmosféra ve Sněmovně
Rakušan s prezidentem probral i další legislativní návrhy, mimo jiné zmínil rozvolnění pravidel pro sestavování státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu má vládám do roku 2036 umožnit vytvářet o 150 až 200 miliard korun vyšší deficity, než dovoluje současný zákon. Mimo jiné tím, že se některé výdaje – například na obranu či klíčové infrastrukturní projekty – nebudou po dobu deseti let do výdajových rámců započítávat. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zákon zamezí „paralýze“ základních funkcí státu.
Zákon včera Senát odmítl a vrátil k přepracování do Sněmovny. „Pana prezidenta jsem informoval o tom, že samozřejmě bude pokračovat odmítavý postoj Starostů k tomuto návrhu. Budou tomu odpovídat instrumenty, které při projednávání zvolíme.
„Logicky jsem mu řekl, že věci jako veřejnoprávní média, rozpočtovou odpovědnost, tam lze určitě očekávat tvrdý útok z naší strany, na ty návrhy, které jsou. Rozhodně nebudeme jen v obranné pozici,“ řekl Rakušan a dodal, že u návrhů jiných legislativ, na kterých bude shoda, blokování neplánují.
Prezident se podle Rakušana zajímal i o atmosféru ve Sněmovně. Obecně atmosféru v dolní komoře Parlamentu předseda STAN nelíčil v přikrášlené formě. „Ona v této chvíli opravdu dobrá není.“
Euro
S Pavlem se šéf Starostů údajně shodl i na přijetí eura. „My si myslíme, že máme směřovat k euru jako ke společné evropské měně. A hlavně si myslíme, že máme otevřít tu debatu. I kdyby tato vláda odmítala, je to její politický názor, to je normální, jsme v demokracii a nenastolujme pravidla tak, že nebudeme dodržovat ani ta kritéria, která by nám do budoucna přijetí eura umožnila,“ konstatoval.
Vládní strany euro skutečně odmítají, ve svém programovém prohlášení naopak hovoří o zanesení české koruny do Ústavy. Kabinet proto v květnu zrušil pravidelné zprávy o připravenosti k přijetí evropské měny.
