Spolupráce s Taiwanem se vyplatí a házet ji přes palubu kvůli poklonkování Číně může opět skončit fiaskem, shodli se účastníci konference v Poslanecké sněmovně. Včerejší akce s názvem Spolupráce mezi Českou republikou a Taiwanem měla za cíl shrnout přínosy, které partnerství obou zemí přináší, a srovnala je s čínsko-českými vztahy.
Poslankyně Helena Langšádlová (TOP09), která konferenci uspořádala, prohlásila, že Taiwan je pro nás strategickým partnerem, který má nejenom velký ekonomický význam, kdy taiwanské investice přináší do Česka vysokou přidanou hodnotu. „Jedná se o společné partnerství dvou zemí, které stojí na stejných hodnotách – demokracii, respektu k lidským právům, vládě práva,“ řekla.
Taiwan se dostával v poslední době na titulky novin především v souvislosti s obchodně-akademickou delegací předsedy Senátu Pavla Vystrčila (ODS), kterému vláda odmítla poskytnout státní letoun. Účastníci delegace se nakonec na ostrov dostavili komerčními lety začátkem června.
Taiwan již navštívily desítky českých poslanců, uvedla Landšádlová a spolupráce na parlamentní úrovni je dlouholetá. Podle zastánců přináší rozvoj vzájemných vztahů velké ekonomické přínosy, zatímco Babišova vláda tvrdí, že poškozuje podnikání českých firem v Číně. Komunisty vedená Čínská lidová republika považuje demokraticky spravovaný Taiwan za součást své země, byť ostrov funguje zcela nezávisle, jen bez oficiální diplomatické prezentace.
Začátky od roku 2019
Remus Li-Kuo Chen, ředitel Taipei Economic and Cultural Office (TECO), obchodně-kulturní instituce Taiwanu, která slouží jako de facto zastupitelský úřad Taiwanu v zahraničí, připomněl, že prohlubování vztahů s Českem započalo v roce 2019, kdy bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib odcestoval na Taiwan, ukončil z politických důvodů partnerství hlavního města s čínským Pekingem a podepsal spolupráci s taiwanskou metropolí Taipei.
Partnerství s Prahou pomohlo „otevřít novou éru spolupráce mezi Taiwanem a ČR“, uvedl Chen. Hřib k tomu poznamenal, že vypovězení partnerství s Pekingem vycházelo z obměny vedení města, kterému se nelíbilo, jak čeští policisté v roce 2016 na popud Číny zasáhli při návštěvě čínského prezidenta Xi Jinpinga proti protestujícím za lidská práva. Část pražského voličstva to podle Hřiba nesla velmi těžce.
V roce 2020 navštívil ostrovní stát předseda Senátu Miloš Vystrčil v návaznosti na nerealizovaný záměr jeho předchůdce Jaroslava Kubery. Jeho cesta „pozvedla vztah mezi ČR a Taiwanem na novou úroveň a pomohla přeměnit občasné kontakty na pravidelnou a institucionální spolupráci“, vyzdvihl Chen.
Miliardy investic a přímé denní lety
Budování bližších vztahů s Taiwanem přineslo podle Chena i další řadu přínosů. „Dnes je Česká republika jedním z nejbližších partnerů v Evropě,“ poznamenal velvyslanec s tím, že nejvíce je to vidět v ekonomické a technologické oblasti s dominantním zaměřením na spolupráci v sektoru polovodičů (chipů).
Taiwanský fond pro střední a východní Evropu byl navýšen o 50 milionů euro, poznamenal Chen, což zvýšilo možnost investic do česko-taiwanských průmyslových partnerství. Firma Tamico připravuje téměř miliardovou investici do továrny u Žatce, kde se budou čistit komponenty pro polovodiče, zatímco závod Inventec v Blučině u Brna investuje do závodu na výrobu chipů a pokročilé elektroniky.
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se akce také zúčastnila a Taiwan v minulosti navštívila, uvedla, že podle nejčerstvějších dat CzechInvestu je v ČR 40 realizovaných či rozjednaných investičních projektů od 20 taiwanských subjektů v hodnotě 21,6 miliard korun. U Číny jde podle ní o 13 miliard korun, řekla pro srovnání.
V taiwanských firmách jako Foxconn, Inventec a dalších pracuje v ČR celkem 25 tisíc lidí. Společnosti z Čínské lidové republiky pak podle bývalé vysoké političky zaměstnávají u nás pouze čtyři až šest tisíc lidí.
Vyvrátila jeden z mýtů opakovaný vládními představiteli, že nadstandardní vztahy Česka s Taiwanem poškodily byznys českých firem v Číně. „Není to pravda,“ řekla a uvedla příklad Škody Auto, která se z čínského trhu sice stahuje, ovšem ne z politických důvodů, ale kvůli vysoké místní konkurenci, komplikovaným podmínkám pro podnikání a prudce klesajícím prodejům.
Kromě ekonomických přínosů má přinést vzájemná spolupráce obou zemí již brzy pravidelný denní letecký spoj mezi Prahou a Taipeií, uvedl Chen. Výrazně se podle něj rozšířila také spolupráce na akademické a výzkumné úrovni. Na Taiwanu dnes dle jeho slov studuje víc českých studentů než kdy jindy. I proto věří, že další spolupráce přinese ještě větší příležitosti pro oba státy.
Ponaučení z čínského fiaska
Ředitel projetku Sinopsis Martin Hála konstatoval, že slibně rozvíjející se vztahy s Taiwanem se staly v poslední době „obětí domácí politiky“. Poukázal na to, že současná vláda se snaží vymezit vůči té předchozí a „Taiwan je relativně snadné téma, kde se dá při troše fantazie prezentovat falešná dichotomie proti ,pragmatické’ politice“.
Popsal, že řeči o pragmatické politice už tu byly za éry Miloše Zemana. „Takzvaná ekonomická diplomacie té doby skončila fiaskem a mezinárodní ostudou, když velká část české politické a ekonomické reprezentace naletěla v letech 2015–2018 podvodníkům kolem čínské společnosti CEFC,“ řekl sinolog. Šéf společnosti tehdy působil jako poradce prezidenta Miloše Zemana pro Čínu v ekonomických otázkách.
Společnost podle něj nesloužila jen k ekonomické kriminalitě, ale i jako „nástroj rozsáhlé politické korupce v mezinárodním měřítku“, dodal s tím, že americký soud ji shledal vinnou z uplácení „minimálně dvou afrických prezidentů a nejméně dvou členů valného shromáždění OSN“.
Medializovaný skandál kolem CEFC přinesl vystřízlivění Česka ve vztahu s režimem v Pekingu, konstatoval Hála na konferenci. Doplnil, že i ve světě se přehodnocuje vnímání Číny spíše jako rivala než obchodního partnera.
Česká republika se však z těchto událostí na moc dlouho nepoučila, domnívá se. Jako příklad uvedl, že na Ministerstvu zahraničí dnes působí ve funkci vedoucího kabinetu ministra Miroslav Sklenář, který byl zaměstnancem CEFC. Pro pochybnou společnost pracoval i velvyslanec při OSN a budoucí velvyslanec v USA Jakub Kulhánek. Nezůstalo však jen u personálního obsazení.
„Česká diplomacie dnes opakuje některé fráze a postupy, které nás před deseti lety stály mezinárodní blamáž,“ vyslovil se. Těmto frázím podle něj však naši představitelé sami nevěří a jsou určeny pouze pro domácí voliče. Zmínil, že Babiš má sám špatné zkušenosti s čínskými obchodními praktikami a Macinka se zaříkal americkému velvyslanci, že bude v otázce Číny následovat americkou politiku.
Navzdory silným proklamacím se ve skutečné politice vůči Číně proto podle Hály máloco změní. Běžný obchodní styk běží dál bez ohledu na to, kdo je u nás u moci, a podnikatelské síly, které líbivé vztahy s Pekingem dříve protlačovaly, byly z čínského trhu vytlačeny, prohlásil v narážce na společnost PPF, která měla v minulosti v Číně silné obchodní zájmy.
Čínský dovoz mnohonásobně převyšuje ten český a nepřináší žádnou větší přidanou hodnotu, zatímco taiwanské investice nás mohou posunout do technologické budoucnosti, řekl šéf Sinopsisu.
Že s „čínskými námluvami“ to nemusí být tak horké, svědčí i výrok poslance Marka Bendy (ODS), který působí jako dlouholetý předseda česko-taiwanské skupiny přátel v Poslanecké sněmovně. Ten ocenil přístup Hnutí ANO, díky němuž se po letech konečně podařilo schválit smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi Taiwanem a ČR.
Jak USA, tak Česko
Jakub Lepš z University of New York in Prague (UNYP) promluvil o Taiwanu z pohledu amerikanisty. Podle něj hrají Spojené státy naprosto ústřední roli ve vztazích mezi Taiwanem a Čínou a v budoucnosti ostrovního státu.
Objasnil, že v roce 1971 Valné shromáždění OSN rozhodlo, že Taiwan, oficiálně nazývaný Čínská republika, nebude dál zastupovat Čínu v OSN a místo ní tuto úlohu převezme Čínská lidová republika. Rozhodnutí posvětily i USA, které již pro následující rok připravovaly návštěvu Henryho Kissingera do Číny.
Od té doby platí princip jedné Číny, tzn. že Čínu oficiálně reprezentuje pouze ČLR a Taiwan je Čínou vnímán jako její součást. Washington přerušil oficiální diplomatické vztahy s Taiwanem v roce 1979 a nahradil je navázáním vztahů s Pekingem, přesto s Taiwanem dodnes udržuje pevné vztahy a odmítá změnu statu quo silou. Legislativně se USA rovněž zavázaly poskytnout Taiwanu maximální pomoc při zachování schopnosti sebeobrany.
Jak vysvětlil Lepš, Spojené státy se na jednu stranu snaží zabránit Pekingu v použití síly proti Taiwanu a na straně druhé brání ostrovu ve vyhlášení nezávislosti na Číně, což by mohlo vyprovokovat pevninskou Čínu k vojenskému útoku.
I když současný americký prezident Donald Trump se jeví jako „protaiwanský“, některé jeho kroky jako pozastavení vojenské pomoci podle Lepše naznačují, že využívá ostrova jako silnou kartu při vyjednávání s Čínou.
Pro vývoj vztahů Česka s Taiwanem je proto důležité, kam se bude ubírat politika USA vůči Taiwanu, zdůraznil amerikanista. Sinoložka Olga Lomová zdůraznila, že nejlepší politika vůči ČLR je zachovat pevný a neměnný postoj napříč vládami – trvat na vztazích s Taiwanem i s Čínou a nepodlehnout diplomatickým tlakům.
Podle Hály je „spolupráce s Taiwanem nejlepším dokladem, že hodnoty a pragmatismus nemusí být nutně v konfliktu a mohou se vhodně doplňovat“. „To je to, o co bychom měli v zahraniční politice usilovat,“ dodal.
Senátor Pavel Fischer na závěr uvedl, že „pokud budeme předstírat, že Taiwan neexistuje, protože nám to někdo přikázal, budeme sami proti sobě“, protože tato země dle něj přináší ekonomické benefity, spolehlivost a trvalost spolupráce a demokratické hodnoty.
