Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, což je nejvyšší polské vyznamenání. Dnes o tom informovala agentura PAP a další polská média. Zelenskyj vyvolal v Polsku pobouření, protože nedávno podepsal dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti Facebook napsal, že rozhodnutí Nawrockého je strategickou chybou a neuctivostí, ze které bude mít užitek jen Moskva. „Litujeme, že ve Varšavě převládly emoce,“ uvedl s tím, že polský krok je nezdvořilý nejen vůči Zelenskému, ale celému ukrajinskému státu. Sybiha dodal, že v této situaci nevidí možnost, že by si mohl ponechat vysoké polské vyznamenání, Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022. „V brzké době ho Polsku vrátím,“ uvedl. Polské představitele, které označil za přátele, vyzval k návratu k rovnocennému dialogu.
Polští představitelé marně žádali Kyjev, aby toto rozhodnutí změnil, neboť ukrajinští nacionalističtí povstalci se podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Polský premiér Donald Tusk před týdnem vyzval Nawrockého a Zelenského, aby spolu věc projednali.
Polský národně-konzervativní prezident Nawrocki v reakci na pojmenování ukrajinské jednotky po UPA řekl, že Ukrajina není mentálně připravená na to, aby se stala členem evropské rodiny. Už minulý týden svolal schůzi rady, aby zvážila odebrání řádu Zelenskému.
Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy. Polská média před týdnem uváděla, že odebrání nejvyššího polského řádu by vyžadovalo souhlas premiéra Tuska.
Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 000 až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.
