Výzkum zadaný americkou vládou nezjistil žádné zdravotní přínosy ani při nízké konzumaci alkoholu.
Vědci doporučují omezit konzumaci alkoholu na nejvýše jeden nápoj denně poté, co nezjistili, že by měl alkohol jakýkoli ochranný účinek na zdraví.
Riziko úmrtí v důsledku alkoholu dosahovalo nejméně jednoho případu z 1 000 u mužů a žen, kteří vypili více než sedm alkoholických nápojů týdně. Při konzumaci přesahující 8,5 nápoje týdně se zvýšilo na jeden případ ze 100, uvedla v nové studii profesorka epidemiologie Katherine Keyesová z Mailmanovy školy veřejného zdraví Kolumbijské univerzity spolu se spoluautory.
Dokonce i střídmá konzumace, tedy jeden nápoj denně, souvisela se zvýšeným rizikem úmrtí například na cirhózu jater nebo rakovinu dutiny ústní.
„Konzumace alkoholu, a to i v množství, které může být považováno za ‚střídmé‘, je spojena se zvýšeným rizikem úmrtnosti a nemocnosti,“ uvedli autoři. „Tyto výsledky podporují zpřísnění doporučení týkajících se konzumace alkoholu ve Spojených státech, a to pro muže i ženy, na nejvýše jeden nápoj denně.“
Studii zveřejnil 8. června časopis Journal of Studies on Alcohol and Drugs, přibližně 18 měsíců poté, co americká vláda vydala její pracovní verzi.
Výzkum zadala ještě vláda prezidenta Joea Bidena a měl posloužit jako podklad pro aktualizaci národních výživových doporučení.
Aktualizovaná doporučení pak úřady vydaly v roce 2026 za druhé vlády prezidenta Donalda Trumpa.
Předchozí verze doporučovala mužům nejvýše dva alkoholické nápoje denně a ženám jeden. Nová verze naproti tomu žádný konkrétní počet nestanovila. Uvádí pouze, že lidé by měli „pro lepší celkové zdraví konzumovat méně alkoholu“.
Vládní úřady „posoudily studii společně s širším souborem dostupných vědeckých důkazů a při přípravě Výživových doporučení pro Američany na období 2025–2030 postupovaly podle zavedeného procesu“, uvedl v e-mailu pro Epoch Times mluvčí amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb. „Doporučení vycházejí ze všech dostupných vědeckých poznatků, nikoli z jediné zprávy či analýzy.“
Robert Vincent, který na vypracování studie dohlížel a kterého vládní úřady mezitím propustily, uvedl v doprovodném komentáři zveřejněném 8. června, že úředníci studii odsunuli stranou a v nových výživových doporučeních nápadně chybí.
Stejně tak v nich komise nezohlednila samostatnou zpráva, jejíž vypracování si vyžádal Kongres, aby pomohla při aktualizaci doporučení. Tuto zprávu připravily Národní akademie věd, techniky a lékařství a zveřejnily ji v roce 2024. Autoři dospěli k závěru, že střídmá konzumace alkoholu souvisí s určitými zdravotními přínosy, například s nižší celkovou úmrtností.
Zpráva obsahovala metaanalýzy studií, jejichž cílem bylo zjistit, jak příjem alkoholu ovlivňuje riziko úmrtí, obezity a vzniku zdravotních problémů, jako je rakovina.
Autoři nově zveřejněné studie, kterou si vyžádali federální zdravotničtí představitelé, použili údaje z celostátních průzkumů a dříve publikovaných výzkumů k modelování vlivu alkoholu na úmrtnost a nemocnost.
Celoživotní riziko úmrtí způsobeného alkoholem odhadli na jeden případ z 1 000 u lidí, kteří vypijí více než sedm alkoholických nápojů týdně.
U osob konzumujících více než 8,5 nápoje týdně vzrostlo toto riziko na jeden případ ze 100. U lidí, kteří vypili 14 nápojů týdně, dosahovalo přibližně jednoho případu z 25.
Jeden standardní alkoholický nápoj vědci definovali jako 13,6 gramu čistého alkoholu. To odpovídá přibližně 355 mililitrům piva, 148 mililitrům vína nebo 44 mililitrům destilátu.
Mezi úmrtí způsobená alkoholem vědci zahrnuli také dopravní nehody a sebevraždy.
„Důkazy z této studie ukazují, že řada zdravotních rizik se zvyšuje již při konzumaci jednoho nápoje denně,“ uvedli vědci. „Je důležité zdůraznit, že zdravotní rizika nejsou u všech stejná a výrazně se liší podle způsobu konzumace alkoholu, individuálních charakteristik a okolností. Některým lidem proto může alkohol škodit už v nižším množství, než jaké uvádí tato studie. Doporučení pro veřejné zdraví by měla tuto skutečnost zohlednit, zdůrazňovat postupné zvyšování rizika a informované rozhodování a zároveň případně stanovit populační hranici jednoho nápoje denně.“
K omezením studie patřilo, že výzkumníci nemohli rozlišit jednotlivé druhy alkoholu ani další okolnosti jeho konzumace, například rychlost pití nebo to, zda lidé pili alkohol společně s jídlem.
Autoři prohlásili, že nemají žádný střet zájmů.
–ete–
