Do článku byla doplněna reakce profesora Prymuly. (22. června 2026)
Minulý týden uspořádal Zdravotnický deník (ZD) sympozium nazvané Strategie vakcinace pro Českou republiku, kam pozval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), místopředsedu České vakcinologické společnosti Romana Prymulu, ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova a další hosty, aby společně „hledali recept, jak očkování vdechnout druhý dech a efektivně komunikovat jeho přínosy“.
Součástí sympozia, kam novináři (vyjma ZD) neměli dovoleno vstoupit, byla také diskuse o tom, jaká je při propagaci vakcín „role médií“ a jaký přístup je „správný ke komunikaci témat spojených s vakcinací“ nebo jak „odstranit bariéry“ pro větší dostupnost vakcín.
Vojtěch chce motivovat vedení nemocnic
Ministr zdravotnictví dle ZD poukázal na nedávno zveřejněné statistiky proočkovanosti lékařů a zdravotních sester. Proti covidu-19 se během poslední sezony respiračních nemocí nechalo očkovat pouze 9,2 % lékařů a 1,8 % zdravotních sester. Proti chřipce pak ukazuje statistika proočkovanost 26,3 % lékařů a devět procent zdravotních sester.
Vojtěch podle ZD na sympoziu řekl, že „zvažuje zveřejnění dat o proočkovanosti až na úroveň jednotlivých nemocnic, což vnímá jako silný motivační faktor pro vedení nemocnic“.
Myslím, že je dobrý nápad začít se zveřejněním dat o proočkovanosti zdravotníků na úrovni poskytovatelů. Může to být první nenásilný impuls k tomu, aby s tím managementy nemocnic něco dělaly.
— Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví
„Když se data zveřejní, tak nikdo nechce být na chvostu. Myslím, že je dobrý nápad začít se zveřejněním dat o proočkovanosti zdravotníků na úrovni poskytovatelů. Může to být první nenásilný impuls k tomu, aby s tím managementy nemocnic něco dělaly,“ řekl podle deníku Vojtěch s tím, že neobjasnil, co konkrétně by s tím měly nemocnice dělat.
Prymula tvrdí, že nevakcinovaní zdravotníci způsobili smrt pěti osob
Podle Romana Prymuly naráží „prosazování očkování v nemocnicích na dlouhodobé manažerské problémy“, uvedl deník. Snahy o administrativní či striktnější řešení podle Prymuly měl v minulosti komplikovat „chronický nedostatek personálu, kvůli kterému se ředitelé nemocnic obávali odchodu zaměstnanců“.
„Já jsem to kdysi zkoušel ,násilně‘ a nedopadlo to úplně dobře. Ředitelé začali namítat, že to po nich nemůžu chtít, protože mají málo personálu a kdyby je tlačili k očkování, tak jim odejdou. Argumentovali tak vehementně, že nakonec jsme to plošně prostě nezavedli,“ uvedl podle deníku Prymula.
Já jsem to kdysi zkoušel ,násilně‘ a nedopadlo to úplně dobře. Ředitelé začali namítat, že to po nich nemůžu chtít, protože mají málo personálu a kdyby je tlačili k očkování, tak jim odejdou.
— Roman Prymula, místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti
Zdravotnický deník uvedl, že Prymula chce apelovat na svědomí zdravotníků, aby se nechali očkovat. Za tímto účelem chce upozornit na „konkrétní dopady, které s sebou odmítání vakcinace přináší“. Podle deníku uvedl případ, „kdy kvůli přenosu nákazy ze strany neočkovaných zdravotníků zemřelo pět pacientů na hematologické intenzivní péči“, kteří se měli nacházet „v úplné izolaci a virus se k nim mohl dostat pouze prostřednictvím personálu“.
„Vedle ztráty lidských životů dosáhly finanční náklady na následnou péči přibližně pěti milionů korun,“ uvedl deník, čímž vytvořil dojem, že profesor Prymula tvrdí, že vakcinovaní lidé nemohou přenášet virus, a že odmítnutí vakcinace způsobilo smrt třetích osob. Neposkytl však k případu žádná fakta ani neuvedl jakým virem měli být nakaženi atd.
Oslovili jsme proto profesora Prymulu, zda by mohl doložit a objasnit následující otázky:
- Kdy a kde se případ udál?
- Existují o případu nějaké veřejně dostupné záznamy, které byste mohl redakci poskytnout k nahlédnutí?
- Mohou mít podle vás i očkovaní lidé na sliznici virovou nálož a virus roznášet? Nebo jsou úplně sterilní?
- Mohli by i očkovaní zdravotníci virus přenášet a pacienty nakazit? A pokud ano, jaká je procentuální šance, že se toto riziko vakcinací sníží (o kolik a je na to nějaký vědecký důkaz)?
- Jakým virem měli zdravotníci pacienty nakazit?
- Jaké očkování zdravotníci odmítli?
- Na co dotyční pacienti zemřeli?
- Byli zdravotníci testováni na dotyčný virus a byl jejich test pozitivní?
- Pokud by byli očkování, jaké přináší vakcína (na dotyčný nejmenovaný virus) podle posledních studií snížení absolutního a relativního rizika vůči nakažení a přenosu viru? Existuje na to nějaká studie?
Po vydání článku zaslal profesor Prymula komentář, který uvádíme v plném znění:
„Dobrý den, ani já jsem nikdy neříkal, že očkovaný jedinec v případě průlomové infekce nemůže nakazit nikoho dalšího chřipkou a nemyslím si, že to vyplývá z kontextu sdělení ve Zdravotnickém deníku. Případ se stal před přibližně 20 lety, takže žádná bližší data neposkytnu.
Účinnost vakcíny v posledních 17 letech podle CDC se pohybovala mezi 29-60% podle sezóny. Pouze v jedné sezóně 2014/2015 byla nižší a to 19%. Neočkovaný jedinec vylučuje virus 5-7 dnů. Pokud už dojde k výskytu průlomové infekce u očkovaného je doba vylučování kratší o 1-3 dny. To závisí na řadě faktorů a platí zejména u populace s funkčním imunitním systémem. Kombinace těchto dvou faktorů (nižší pravděpodobnost nákazy a kratší doba vylučování viru) je důvodem pro očkování zdravotníků v rizikových provozech.“
Duškov navrhuje kombinovat více opatření najednou
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova ke zvýšení proočkovanosti v české společnosti „už nepomůže jedno izolované opatření, nýbrž kombinace systematických kroků: od obnovy narušené důvěry přes odstraňování bariér až po zavedení chytrých klientských notifikací s finančními bonusy za odpovědný přístup ke zdraví“, uvedl ZD.
„Po pandemii covidu výrazně klesla důvěra ve vakcinaci a naopak výrazně přibylo lidí, kteří s očkováním váhají. Zatímco dříve jich bylo zhruba deset procent, dnes se pohybujeme kolem 30 procent,“ uvedl podle deníku Duškov.
Nízká proočkovanost a nízká důvěra v očkování podle Duškova „souvisí s celkovou krizí důvěry ve státní instituce“. „Období covidu tuto důvěru narušilo a ani silný tlak na očkování tomu nepomohl. Náprava bude běh na delší trať,“ řekl podle deníku ředitel VZP.
Období covidu tuto důvěru narušilo a ani silný tlak na očkování tomu nepomohl.
— Ivan Duškov, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny
Deník dále uvedl, že ředitel VZP podporuje, aby mohly očkovat různé zdravotnické profese a aby se očkovalo přímo ve firmách. „Ideální je, když člověk nemusí nikam složitě docházet, ale může se nechat naočkovat třeba v práci,“ uvedl podle deníku Duškov.
Deník také prohlásil, že „klíčovým pilířem obnovy důvěry zůstávají také praktičtí lékaři. Přestože jsou ordinace přetížené, lidé jim stále věří“. Posléze citoval Duškova: „A to je obrovská výhoda, na které se dá stavět.“
Do diskuse vstoupil také David Šmehlík, ředitele České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), který údajně řekl, že pojišťovny lékaře finančně motivují k větší proočkovanosti svých pacientů. „Lékaři mohou získat vyšší kapitaci nebo jiné finanční incentivy, pokud mají lepší výsledky v oblasti očkování,“ zmínil podle deníku pobídky k očkování Šmehlík.
Kapitace je způsob financování zdravotní péče, při kterém lékař dostává pevně stanovenou částku za každého registrovaného pacienta bez ohledu na to, kolikrát ho pacient navštíví. Finanční incentivy jsou finanční pobídky neboli peněžní motivace, které mají podpořit určité chování nebo dosažení určitého cíle.
Konference Zdravotnického deníku sponzorují především farmaceutické firmy, zdravotnické technologické společnosti, pojišťovny a některé další zdravotnické subjekty. Samotný Zdravotnický deník na konci článku děkuje za podporu sympozia společnosti MSD a Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). MSD (Merck Sharp & Dohme) je globální biofarmaceutická společnost, která je jedním z největších farmaceutických gigantů na světě. Provádí výzkum, vývoj a výrobu léků a vakcín proti nejzávažnějším onemocněním – onkologie, virová onemocnění, vakcinace, imunologie, kardiovaskulární choroby, diabetes. Mezi jejich známé produkty patří například vakcíny proti lidskému papilomaviru (Gardasil), proti pneumokokům nebo rota viru. V Česku působí jako MSD Czech Republic s.r.o. a je významným hráčem na českém farmaceutickém trhu.
Zdravotnický deník vydává a vlastní společnost Media Network s.r.o., kterou vlastní Ivo Hartmann. V minulosti mimo jiné zastával post vrchního ředitele na Ministerstvu zdravotnictví pro mezinárodní a ekonomické záležitosti zodpovědného za přípravu a výkon českého předsednictví v Radě EU v roce 2009.
