Po pátečním rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.
Polský premiér Donald Tusk ještě v noci na síti X napsal, že spor mezi Polskem a Ukrajinou těší ruského prezidenta Vladimira Putina a šokuje spojence. „Úkolem prezidentů Zelenského a Nawrockého je uklidnit emoce, nikoli vyvolávat napětí. Frontová linie je jinde,“ uvedl Tusk.
„Nemůžeme zapomínat na naši historii, nemůžeme se vzdát naší paměti a nemůžeme se zříci důstojnosti našich obětí,“ prohlásil v pátek Nawrocki, když o rozhodnutí odebrat Zelenskému Řád bílé orlice informoval veřejnost. Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy.
Portál Onet poznamenal, že Nawrockého rozhodnutí musí kontrasignovat premiér, bez jehož podpisu platit nebude. Tusk již dříve oba prezidenty vyzval, aby přistoupili k upřímnému dialogu, neboť spolupráce obou zemí je společným zájmem.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v pátek uvedl, že rozhodnutí Nawrockého je strategickou chybou a neuctivostí, z čehož bude mít užitek jen Moskva. Poznamenal, že v brzké době vrátí Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022 a který si za nynější situace nemůže nechat.
Řád za zásluhy Polské republiky chce nyní podle listu Ukrajinska pravda vrátit i Budanov. Ten toto vysoké polské vyznamenání ve třídě důstojnického kříže obdržel v roce 2024. „Ukrajina neříká žádné zemi, jak učit svou historii. Proto si také vyhrazujeme právo na naši národní paměť a důstojnost,“ uvedl Budanov. Ten se podivil nad tím, že Řád bílé orlice dosud nebyl odebrán někdejšímu italskému fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu, který byl spojencem vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera.
Ukrajinský velvyslanec Bodnar na síti Facebook napsal, že chápe polské emoce, ale nemůže souhlasit s tím, aby Zelenskyj jako přítel Polska a prezident země, která brání Evropu před ruským agresorem, byl zbaven nejvyššího polského řádu. Dodal, že za takových okolností je nucen vrátit Řád za zásluhy Polské republiky, který ve třídě rytířského kříže obdržel.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes na síti X napsal, že vítězem historicko-řádové války mezi Ukrajinou a Kyjevem může být Moskva. Už v noci přes X upozornil Nawrockého na to, že Moskva rozhodnutí odebrat Zelenskému řád uvítala. Sikorski v tomto příspěvku sdílel vyjádření místopředsedy ruské bezpečnostní rady a někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.
„Polský prezident konečně zbavil Řádu bílé orlice kyjevského zvrhlíka uctívajícího nacisty,“ napsal Medveděv. „Jsem si jistý, že pro vrchního banderovce to nebude problém, na své zelené mikině bude mít více místa na Hitlerův Železný kříž se zlatými dubovými ratolestmi,“ dodal na adresu Zelenského.
Železný kříž bylo tradiční pruské a německé válečné vyznamenání, které Německo po druhé světové válce kvůli nacistické zátěži přestalo udělovat. V posledních letech ale vznikly petice za jeho obnovení pro německé vojáky nasazené v zahraničních misích. Hitler po přepadení Polska 1. září 1939, kterým v Evropě oficiálně začala druhá světová válka, zřídil ještě vyšší válečné ocenění, a to Rytířský kříž Železného kříže, jehož nejvyšší třída byla se zlatou dubovou ratolestí, meči a brilianty. Na toto vyznamenání Medveděv zřejmě poukazoval. Tato nejvyšší třída byla určena pro nejvýše 12 nositelů, ve skutečnosti ji ale obdržel jen vojenský pilot Hans-Ulrich Rudel, jak uvádí encyklopedie wehrmachtu.
Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50.000 až 100.000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců.
