Působivé obrazy Guida Reniho zachycující svatého Josefa s malým Ježíšem představují to nejlepší z otcovství a víry.
Něžná otcovská láska a hluboká víra se prolínají v trojici obrazů svatého Josefa s malým Ježíšem, které Guido Reni vytvořil mezi lety 1620 a 1640. Na každém z těchto působivých děl Josef láskyplně chová svého syna. Tento univerzální výjev otcovství okamžitě probouzí naše emoce a skrze hluboký soucit nás vtahuje přímo do děje. Tyto tři malby však daleko přesahují pouhé pozemské pouto mezi otcem a synem.
Reni využil jemné symboly a obrazná gesta, aby v divákovi vzbudil úžas a povznesl jej – stejně jako samotné plátno – do vyšší sféry. Lidé v Reniho době hlubšímu významu těchto kompozic bezpečně rozuměli, dnes však potřebujeme malé vysvětlení.
Nejstarší ze tří děl, „San Giuseppe col Bambino“ („Svatý Josef s dítětem“), namaloval Reni přibližně v letech 1625 až 1630. Obraz se dodnes nachází v umělcově rodné Itálii, konkrétně v Diecézním muzeu v Miláně. Zachmuřený Josef na něm působí, jako by byl pohroužen do hlubokých myšlenek. Možná na něj doléhá božská odpovědnost za Kristovo bezpečí poté, co se mu ve snu zjevil Bůh a přikázal mu, aby se svou rodinou uprchl do Egypta.
Na obraze „Svatý Josef s malým Ježíšem“ z roku 1635, který chová petrohradská Ermitáž, Reni v pozadí zachytil výjev z útěku do Egypta – Marii s Ježíšem na oslu, kterého vede anděl. Josef se láskyplně dívá na svého syna, ten mu pohled opětuje a natahuje ruku k otcovým kudrnatým vousům. Kristův pohled však působí moudře a jeho hravé gesto nápadně připomíná gesto žehnající ruky. V druhé ruce drží červené růže, které symbolizují jeho budoucí mučednickou smrt.
Do obrazu „Svatý Josef s Ježíškem“ z roku 1640, který je uložen v Museum of Fine Arts v Houstonu, Reni zakomponoval jiný symbol a zároveň ještě více umocnil citový náboj celého výjevu. Josef se sklání těsně k Ježíškovi, který si hraje s jablkem – v křesťanském umění symbolem zakázaného ovoce. Kdykoli se jablko objeví ve výtvarném díle, symbolizuje zlo a pád člověka. Když však toto ovoce drží Kristus, představuje jeho úlohu vykupitele.
Drama, realismus a především úžas
Reniho působivé obrazy svatého Josefa s malým Ježíšem jsou dokonalým ztělesněním barokního stylu. Výrazné, realisticky ztvárněné postavy zasazuje do dynamických kompozic, jejichž hlavním cílem je vzbudit náboženský úžas.
Podle aukční síně Christie’s „barokní hnutí vzniklo na pozadí protestantské reformace, kdy chtěla katolická církev prostřednictvím umění znovu potvrdit svou moc. Objednávala proto velkoformátové dramatické obrazy a sochy, které měly v divákovi vyvolat silné emoce.“
Barokní umělci – mezi nimi Caravaggio, Peter Paul Rubens a Diego Velázquez – zesilovali citové působení svých obrazů pomocí sytých barev a techniky chiaroscuro, tedy kontrastu světla a stínu, který vytváří dramatický, téměř divadelní účinek.
Madona s dítětem bývá zobrazována mnohem častěji než svatý Josef s malým Ježíšem. Umělecká díla s oběma náměty však vznikala ze stejného důvodu – měla napomáhat rozjímání a modlitbě v církevním i světském prostředí.
O jakých tématech z oblasti umění a kultury byste si rádi přečetli? O své náměty a připomínky se s námi můžete podělit na adrese namety@epochtimes.cz.
–ete–
