Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci, informuje článek v červnovém čísle časopisu AgroBase.
Vědci po celém světě objevují přítomnost mikroplastů i v celé řadě nečekaných míst, včetně lidského organismu, přičemž jejich dopad na životní prostředí a zdraví člověka se stále zkoumá.
„V současné době ještě neexistuje jednoznačný vědecký konsenzus, jaké konkrétní dopady mají mikroplasty na zdraví člověka nebo organismů. Studie ale naznačují souvislosti se zánětlivými reakcemi, neurologickými problémy a potenciálně rakovinotvornými účinky, především z pohledu chemikálií, které se v mikroplastech mohou nacházet,“ vysvětlila pro časopis Sylvie Skaličková, řešitelka projektu za Agronomickou fakultu.
Čeští vědci se zaměřili na oblast zemědělství, aby prověřili oběh mikroplastů v půdě, rostlinách nebo organismech hospodářských zvířat. Pod drobnohled si vzali mikroplasty typu PET používané pro výrobu plastových lahví. Podle Pavla Horkého z Ústavu výživy zvířat a pícninářství, který je jedním z řešitelů projektu, jsou mikroplasty částice do velikosti 5 milimetrů a čím jsou menší, tím větší je šance, že projdou organismem. Při testech pracovali vědci se třemi druhy velikostí, uvedl Horký v květnovém tiskovém prohlášení.
Výzkumný tým testoval přítomnost a vliv mikroplastů v různých typech biologických a environmentálních vzorků od půdy přes rostliny až po tkáně drůbeže. U rostlin objevili výzkumníci, že běžné mikroplasty o velikosti několika mikrometrů se do rostlinných pletiv dostávají jen velmi obtížně.
„Klasické mikroplasty jsou pro kořenový systém rostlin pravděpodobně příliš velké. To může být do určité míry pozitivní zpráva. Zároveň ale víme, že v půdě postupně vznikají stále menší částice, které už rostlinami procházet mohou, jsou to především nanoplasty,“ uvedla Skaličková.
Součástí výzkumu byly také experimenty zaměřené na vliv mikroplastů na drůbež. „V krátkodobých pokusech se objevily změny v antioxidačním systému organismu a ve střevním prostředí, což může souviset se zvýšenou citlivostí k některým onemocněním,“ řekl Horký s tím, že experimenty probíhaly za použití vyšších koncentrací mikroplastů, než jaké se běžně nacházejí v prostředí.
Klíčovým výsledkem projektu byla nová analytická platforma, která pomocí mikrofluidního čipu dokáže zacílit pevné částice do jednoho místa, a tím ve vzorku detekovat mikročástice plastů. Jak to konkrétně funguje, popsala pro média Skaličková.
„Dosavadní metody byly časově velmi náročné a vyžadovaly detailní skenování celého vzorku. Představte si hledání mikroplastů o velikosti 20 nanometrů v celém kuřeti. Nová metoda ale využívá kanálku, kterým proudí tekutina se vzorkem, a díky akustickým vlnám a mikrofluidnímu čipu se všechny pevné částice zacentrují do jednoho místa a následně provede detekce. Nová metoda tak analýzu environmentálních vzorků značně urychlí a usnadní,“ vysvětlila.
Každý typ vzorku ovšem vyžaduje specifickou přípravu. „Jinak se analyzuje voda, jinak půda a jinak biologické tkáně. Právě optimalizace těchto postupů byla jednou z největších výzev projektu,“ doplnil Horký. Skaličková vysvětlila pro Epoch Times, že v případě kuřecího masa je nejdříve potřeba vzorek tkáně rozložit. Nejdříve se úplně degradují bílkoviny, tuky, sacharidy a všechny makroprvky, čímž vznikne roztok, z něhož se odebírá z určité vrstvy vzorek, který se pak zkoumá v laboratoři.
Podle vědců je zemědělství jednou z klíčových oblastí, která doposud není zcela zmapovaná, pokud jde o cirkulaci mikroplastů. Nová metoda může proto v budoucnosti pomoci dalším výzkumným týmům v Česku i Evropě při mapování znečištění mikroplasty.
