V Číně dnes vstoupil v platnost nový zákon o etnické jednotě, jehož cílem je oficiálně posílit společnou národní identitu a soudržnost obyvatel napříč etnickými skupinami. Norma ale podle agentury AFP vzbudila kritiku mezinárodních organizací i zahraničních vlád, které varují před jejím dopadem na práva menšin.
Zákon mimo jiné podporuje používání mandarínštiny jako společného národního jazyka a zavádí opatření namířená proti teroristickým aktivitám, etnickému separatismu a náboženskému extremismu. Čína oficiálně uznává 55 etnických menšin, přičemž v některých regionech, například v Tibetu, už dříve prosazovala výuku právě v mandarínštině.
Organizace Amnesty International (AI) uvedla, že legislativa může vést k nucené asimilaci menšin, včetně Ujgurů, Tibeťanů a Mongolů. Podle AI zákon posiluje ideologické sladění s čínskou komunistickou stranou a institucionalizuje asimilační politiku.
„Slovo jednota v tomto kontextu neznamená harmonii mezi různými komunitami – jde o politické a ideologické sjednocení s Komunistickou stranou Číny. Místo ochrany rozmanitosti a rovnosti tento zákon vyžaduje konformitu,“ uvedla regionální ředitelka AI Sarah Brooksová.
Podle analýzy Amnesty International jde o zakotvení dlouhodobých asimilačních politik do právního rámce. Autorka analýzy Kyinzom Dhongdueová, odbornice na Tibet, uvádí, že asimilační proces probíhá nenápadně prostřednictvím vzdělávací a jazykové politiky, nikoli formou otevřené represe.
Amnesty upozorňuje zejména na dopady na Tibet a provincii Xinjiang, kde podle organizace dochází k omezování používání místních jazyků ve školách a k většímu důrazu na výuku mandarínštiny. Dhongdueová zdůrazňuje, že právě jazyk je pro zachování kultury zásadní. Přenáší podle ní historii, duchovní linii a identitu společnosti.
„Když děti ztratí možnost učit se a žít ve svém vlastním jazyce, ztrácejí více než jen slova. Riskují, že ztratí část sebe sama a své spojení s rodinami, komunitou a vlastním dědictvím,“ uvádí Dhongdueová.
Kritiku vyjádřil také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle nějž může norma omezit svobodu jazyka, vzdělávání, náboženství i projevu. Tchaj-wan i Německo varovaly, že zákon může dále zhoršit situaci menšin a zvýšit tlak na lidská práva.
Taiwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čína může novou právní úpravu využívat i vůči osobám a organizacím v zahraničí, které podporují Taiwan, a vyjádřilo obavy o bezpečnost svých občanů cestujících do pevninské Číny.
