Pod tlakem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustupuje Světová banka od svého závazku financovat klimaticky zaměřené projekty v rozvojových zemích.
Světová banka, mezinárodní instituce zaměřená na financování globálního rozvoje, 29. června oznámila, že ruší svůj cíl, podle něhož mělo být 45 procent půjček, které ročně poskytne, být spojeno s projekty s přínosem pro klima.
Instituce uvedla, že po zrušení tohoto cíle ponechá rozhodování o prioritách na zemích, které si od ní půjčují, namísto toho, aby pevně stanovovala, jaká část úvěrů musí směřovat na klimatické projekty. Nadále však bude sledovat klimatické dopady svých rozhodnutí o financování.
Tento krok přichází krátce poté, co americký ministr financí Scott Bessent označil klimatické cíle Světové banky za „pokřivené“ a „nesmyslné“.
Následoval také po oznámení Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), že jeho nejdramatičtější scénář růstu teplot, známý jako RCP8.5, je „nepravděpodobný“, přestože jej řada klimatických aktivistů a médií považovala za základní scénář.
Světová banka byla založena v roce 1944 s cílem pomoci financovat obnovu Evropy a Japonska po druhé světové válce. Instituce se sídlem ve Washingtonu postupně rozšířila svou působnost a stala se globální rozvojovou organizací se 189 členskými zeměmi. Největším přispěvatelem jsou Spojené státy, které ovládají přibližně 16 procent hlasovacích práv a jako jediný člen pětadvacetičlenné správní rady disponují právem veta.
Ekologické organizace krok banky spočívající ve zrušení klimatických cílů ostře kritizovaly.
V dopise z 29. května, který podepsalo více než 90 organizací včetně Amnesty International, World Wildlife Fund, Natural Resources Defense Council, MenaFem Movement, Greenpeace, Islamic Relief a Surfrider Argentina, se konstatuje: „Vzhledem k tomu, že je stále pravděpodobnější, že mezinárodně dohodnutý limit globálního oteplení o 1,5 °C bude překročen již na počátku 30. let tohoto století, jsou snahy banky o vymýcení extrémní chudoby a podporu sdílené prosperity na ‚obyvatelné planetě‘ stále více ohroženy. Klimatické katastrofy totiž maří dosažené rozvojové výsledky, zvyšují dluhovou zátěž zemí zranitelných vůči změně klimatu a prohlubují problémy s náklady na kapitál, které omezují investice do rozvoje.“
Dopis dále uvádí, že válka v Íránu „zpochybnila životaschopnost zkapalněného zemního plynu jako ‚přechodného paliva‘ a hrozí, že vyvolá prudký růst cen potravin“. Autoři proto vyzývají Světovou banku, aby nadále soustředila své financování na větrné, solární a další projekty obnovitelných zdrojů energie.
Klimatičtí skeptici naopak tento krok uvítali.
„Hlavním posláním Světové banky je snižování chudoby a podpora hospodářského růstu. Klimatické požadavky však po léta odváděly financování od cenově dostupné a spolehlivé energetické infrastruktury, která rozvojovým zemím skutečně pomáhá růst,“ řekl deníku Epoch Times generální ředitel American Energy Institute Jason Isaac.
„Země se spolehlivými dodávkami elektřiny a rostoucí ekonomikou je mnohem lépe připravena přizpůsobit se jakékoli environmentální výzvě než země udržovaná v energetické chudobě ideologicky motivovanými omezeními financování.“
Isaac označil krok banky za „vítězství racionálního ekonomického rozvoje a signál, že éra okázalého předvádění klimatických závazků v mnohostranných institucích možná konečně končí“.
Jiní však zpochybňují, zda prohlášení Světové banky o jejích cílech povede v praxi k výraznějším změnám, zejména když další členské státy nadále silně podporují její závazek bojovat proti globálnímu oteplování.
Francouzská ministryně pro rozvoj Eleonore Caroitová oznámila: „Nepovažujeme za přijatelné, aby platnost současného akčního plánu jednoduše skončila, a chceme najít řešení, které nám umožní v této oblasti pokračovat.“
Evropu sužuje vlna veder, která podle zdravotnických úřadů vedla k 1 300 nadměrným úmrtím. Poté, co teploty ve Francii dosáhly 40 °C, napsala pařížská náměstkyně primátorky Audrey Pulvarová na sociálních sítích, že Američané nesou „významný díl odpovědnosti za globální oteplování“ kvůli rozsáhlému používání klimatizací ve Spojených státech, uvedly stanice Fox News a další média.
Kritici klimatického financování Světové banky tvrdí, že skutečným řešením je vystoupení Spojených států ze Světové banky, podobně jako prezident Trump v lednu rozhodl o odchodu z Pařížské dohody o klimatu a z klimatických organizací působících pod záštitou OSN.
„Je skvělé, že Trump dokázal přimět Světovou banku, aby se vzdala svého klimatického cíle, ale skutečnost je taková, že tato zkorumpovaná a nehospodárná instituce jednoduše překlasifikuje klimatické výdaje pod jinou položku,“ sdělil v e-mailovém vyjádření pro Epoch Times Steve Milloy, vedoucí pracovník Energy & Environment Legal Institute a bývalý poradce přechodového týmu Trumpovy Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).
„Prezident Trump by měl Spojené státy stáhnout ze zkorumpovaných, nehospodárných a neúspěšných globálních institucí, jako je Světová banka.“
–ete–
