Velké společnosti, jejichž cenné papíry se obchodují na burzách, zřejmě budou muset zajistit vyváženější zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu a výběr členů představenstva a rad by musel mít jasná a jednoznačná pravidla. Předpokládá to novela o podnikání na kapitálovém trhu a některých dalších zákonů, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. K projednání dostala novelu vycházející z evropské směrnice již v minulém období, ale schválit ji do voleb nestihla. Vláda Andreje Babiše (ANO) sice navrhovala schválit tuto předlohu zrychleně v prvním čtení, tento postup ale vetovaly kluby opoziční ODS a KDU-ČSL.
„Nesouhlasím s tím, k čemu jsme se v rámci jednání na úrovni EU zavázali. Nicméně musíme to naplnit, je to věc, která je dána směrnicí,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Novelu zákona předložil on, protože, jak uvedl, od dnešního dne spadá agenda rovnosti pohlaví pod ministerstvo spravedlnosti.
Tejc doplnil, že novela představuje minimální přenesení směrnice. Česko mělo pravidla zavést už koncem prosince 2024. Státu tak hrozí žaloba a pokuta minimálně tři miliony eur (zhruba 73 milionů korun).
Důvodová zpráva novinku ve složení vedení firem zdůvodňuje tím, že podle některých studií jsou společnosti s vyšším zastoupením žen ve vedoucích orgánech obecně úspěšnější než společnosti s nižším zastoupením žen. „Zvýšené zastoupení žen ve vedoucích orgánech společností společnostem může pomáhat vytvářet spravedlivé pracovní prostředí, které je pro zaměstnance příznivé a motivující,“ uvádí důvodová zpráva.
Společnosti by měly buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. Platí to i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Požadavky se mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), nebo aktivy přes 43 milionů eur (1,05 miliardy korun). Podle vládních podkladů by se jednalo o společnosti ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group. Ministr Tejc řekl, že třetina z nich již nové požadavky zákona plní.
Pokud dá korporace přednost kandidátovi více zastoupeného pohlaví, ačkoli měla přijmout toho druhého, bude se moci onen dotčený kandidát soudit a domáhat se náhrady nemajetkové újmy v penězích. Na druhé straně zákon stanoví, že antidiskriminační pravidla nesmí vést k tomu, že by kotované firmy daly přednost uchazeči s nižšími kvalitami, než mají ostatní uchazeči.
Sněmovna už stejnou předlohu obdržela před volbami od tehdejší vlády Petra Fialy (ODS). Do voleb ji ale nestihla projednat. Fialova vláda původně pravidla schválila v červnu 2024, poslanci ale v závěrečném čtení jejich projednávání přerušili a s volbami novela takzvaně spadla pod stůl. Po volbách ji Fialova vláda opětovně do Sněmovny neposlala, ačkoliv ji v prosinci na jednom ze svých jednání v demisi měla zařazenou na programu. Poslanec ODS Jiří Havránek dnes řekl, že tehdejší text je na 98 procent shodný s tím aktuálním a liší se pouze vláda, která ho předkládá. Poukázal na to, že předložený návrh ale neobsahuje žádný z tehdy předložených pozměňovacích návrhů.
