Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části ČR jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba 40 procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každý osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
Několikahodinový masivní výpadek elektrického proudu z loňského 4. července postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst. Podle výsledků vyšetřování ČEPS byl hlavní příčinou pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly další navzájem nezávislé výpadky. Výsledky analýzy ČEPS nedávno potvrdil mezinárodní panel energetických expertů. Šlo tak o poruchu s největším omezením v ČR za dobu existence přenosové soustavy.
Situace s výpadky elektřiny se co do počtu incidentů i přes červencovou událost o něco zlepšila. Aspoň hodinový výpadek proudu v posledním roce v průzkumu deklarovalo 63 procent dotázaných, o rok dříve to bylo 74 procent. Podle průzkumu se zkrátila i délka výpadků. Problémy delší než šest hodin zažilo osm procent respondentů, zatímco o rok dříve 13 procent.
Spolu s klesajícím počtem výpadků ale slábne pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti. Ta podle průzkumu zůstala prakticky stejná jako před rokem. Polovina domácností má pro případ blackoutu připravenou nabitou powerbanku. Dvě třetiny spoléhají na svítilnu a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla mají tři pětiny respondentů. Dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy domácnosti však stále nemá téměř 40 procent domácností. Ani u vybavení, které rozhoduje při delším výpadku, se situace výrazně neposunula. Záložní zdroj energie má pouze 13 procent respondentů, tedy přibližně každá osmá domácnost.
Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímají podle průzkumu čtyři z deseti Čechů, tedy téměř stejně jako před rokem. Beze změny zůstává i pocit informovanosti. Dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má podle svého vyjádření necelá polovina veřejnosti. Druhá polovina si stále není jistá, zda by v podobné situaci postupovala správně.
„Loňský blackout ukázal, že většina domácností zvládne několik hodin bez elektřiny poměrně dobře. Delší výpadky už ale přinášejí úplně jiné problémy. Začíná chybět voda, omezuje se komunikace a komplikují se běžné každodenní činnosti. Přitom základní připravenost není složitá ani nákladná. Právě proto by měla být stejně samozřejmá jako domácí lékárnička nebo detektor kouře,“ uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.
Informace o správném postupu při blackoutu Češi nejčastěji hledají u svých dodavatelů energií, přestože za odstraňování poruch a obnovu dodávek odpovídají především distributoři. Nejdůvěryhodnější institucí při výpadcích zůstávají podle průzkumu hasiči a záchranné složky, za nimi následují dodavatelé energií. Vlastního dodavatele považuje za důvěryhodný zdroj informací 93 procent respondentů.
Průzkumu se v polovině června účastnila tisícovka lidí.
